Plány vlády na změny financování České televize vyvolaly bouřlivou reakci veřejnosti. Aktuálně vyvrcholily stávkovým vysíláním veřejnoprávních médií. O příliš tvrdé stávkování nejde, obzvláště pokud ho porovnáme s protestováním ve Francii. Co kdyby komunistické pořady ČT nasadila místo megapopulární estrády StarDance?
Když se řekne stávkové vysílání, jeden by čekal černou obrazovku doplněnou čtením prohlášení někde v teplákovkách u spacáků na Kavčích horách. Trochu podobně protestovala Česká televize při minulém pokusu omezit její význam v českém mediálním prostoru.
Tentokrát na ČT 2 běží dokumenty jako obvykle, na ČT 1 hrůzné televizní inscenace z časů minulého režimu, které jsou ve vysílání, aby televize s reálně klesajícím rozpočtem ušetřila, a na zpravodajské ČT 24, jež je největším postrachem vládních politiků, běží retro reportáže z časů socialismu a divokých devadesátek. Pro nostalgiky takřka ideální podívaná.
„Člověk by řekl, že vypnout v ČT v zájmu části politického spektra zpravodajství, tedy základní kámen veřejné mediální služby, je docela vážná věc. Mne ale ten náhradní obsah docela baví. Vlastně i víc než ten standardní,“
napsal např. ministr sportu bez portfeje Boris Šťastný z řad Motoristů na X a sdílel obrázek socialistické kuchyně. Pokud by se taková dochovala v něčím bytě, jistě by ho učinila takřka neprodejným.
**embed:<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="cs" dir="ltr">Člověk by řekl, že vypnout v ČT v zájmu části politického spektra zpravodajství, tedy základní kámen veřejné mediální služby, je docela vážná věc. Mne ale ten náhradní obsah docela baví. Vlastně i víc, než ten standardní. https://t.co/b2C5v5CxJa</p>— Boris Šťastný (@borisstastny) <a href="https://x.com/borisstastny/status/2117498593573515592?ref_src=twsrc%5Etfw">November 3, 2026</a></blockquote> <script async src="https://platform.x.com/widgets.js" charset="utf-8"></script> **
Není pochyb o tom, že retro pořady mají upozornit na reálný pokles ve financování televize prostřednictvím navržených změn, který možná vadí více než přesun financování z koncesionářských poplatků přímo na rozpočet.
Že Česká televize jako producent šetří, vidíme už delší dobu. Stávkové vysílání tak naznačuje, že tímto směrem by se její produkce ubírala. Lidem, jako je Boris Šťastný, by to asi příliš nevadilo. V pozadí jsou však zásadnější věci než audiovizuální archivy ze socialismu.
Stát má už teď rekordní schodky dluhu a s ukončením poplatků dluhy ještě porostou, a co hůře, s nimi i úroky. Tudíž v realitě veřejnoprávní média sice dostanou méně peněz, ale občané zase více zaplatí. Neber to!
Jak to dopadá s masovým přesouváním veřejných prostředků směrem do dluhů, vidíme dnes na záběrech z Francie. Mladí lidé trpí velkou nezaměstnaností, šetří se na školách, ale není kde brát, protože na sociální benefity se ve velkém půjčovalo přes 10 let. Pokus o umenšení štědrého sociálního státu (čti: zvyšování daní) je však politicky těžko průchozí a přichází politická krize, kdy Francie není schopna ustavit akceschopnou vládu a zleva i zprava roste extremismus.
Ten extremismus, který rozbíjí výlohy, zapaluje auta a kterému občas utrhne ruku policejní granát. S dluhy se dříve nebo později bude muset něco udělat a uvidíme, jak na ně dobří Češi zareagují v ulicích. Koneckonců, sotva Petr Fiala pípl o tom, že se musí šetřit, také se chodilo do ulic.
Vše nepřekročilo agresivitu vulgárních projevů, plivanců nebo dětinských strkanic. Ať už se bavíme o stávkách minulých, nebo té současné ve jménu veřejnoprávních médií. Pokud si však vládní politici budou z televizní stávky dále utahovat, můžou se její zaměstnanci také uchýlit k extrémnímu řešení.
„By nějaká technická chyba mohla dneska neodvysílat Stardance a Babiš ten návrh umrtví ještě v neděli. Jestli ho něco v souvislosti s ČT někdy vyděsilo, tak zjištění, jak moc jeho voliči milují Ebena a Kostkovou. Z demonstrantů má zatím srandu, (ne)stávka ve vysílání je málo,“ upozorňuje politický komentátor Martin Bartík na X.
Boris Šťastný se svou autíčkovou partou by určitě našli příležitost, z čeho si vystřelit, eventuálně jak zaujmout své pubertou zastuzené voliče nějakou peprnou vulgaritou. Koneckonců, spokojí se s málem. Hrají o svých 5 % v Poslanecké sněmovně.
Předseda vlády Andrej Babiš však hraje o mnohem víc a v notně početnějších zástupech jeho voličů najdeme i ty, kterým občasný sprostý vtip k hození hlasu do urny nestačí. Na druhou stranu se v sobotu rádi dívají na StarDance. Hnutí ANO taky opakovaně připomíná, že celá reforma se neprojeví zrušením Večerníčka nebo obligátní taneční estrády.
O tom, co na obrazovkách (ne)poběží, však nerozhoduje vládní strana, na to je legislativa. Uvidíme, kdo nakonec zůstane na delší straně provazu.
Zdroje: autorský text, komentář, ČT, Manipulátoři, X