NA FÉROVKU: Vzala jsem si černocha, byla jsem terčem kritiky
Korona nekorona, karanténa nekaranténa, v Americe mají větší problém než neviditelný smrtelný virus. Viditelné smrtící bílé zbraně převlečené za muže zákona. Za velkou louží to nyní vypadá jako ve středověku. Jen s moderními technologiemi. A stačilo málo. Zakleknout na kriminálníka tmavé pleti, devět minut ho dusit kolenem na krku než zemřel. Rasistický útok nebo prostě jen nešťastná náhoda?
Víte, ať si říká kdo chce, co chce, tak rasismus vždycky vládl světu a dodnes tu pro mě z nepochopitelných důvodů stále je. A bohužel - nabývá na síle.
Já chápu, že když má někdo jinou barvu, tradují se o něm různé zavedené hlášky. Například u nás jsou v menšině Romové a ti si bohužel udělali příšernou vizitku. Málokdo o nich smýšlí jinak, než že nechtějí pracovat, jsou nevzdělaní, líní a zneužívají státní systém ve formě sociálních dávek, přestože nejsou všichni takoví. Můj druhej kluk v životě měl romskou maminku a byla to krásná a milá rodina.
Zavedené stereotypy
Na západě je to tak, že když je kluk doslova černej, jak bota, tak musí být automaticky kriminálník. Jasně, zrovna konkrétně tenhle nebožtík měl kriminální minulost, ale tentokrát třeba vůbec netušil, že platí v obchodě falešnou bankovkou. Já v Americe byla několikrát a taky se mi do ruky dostala falešná dvacka. Jsou prostě v oběhu a jestli se dostane do ruky právě nám sami neovlivníme.
Bílý policista jednal nepřiměřeně, jestli prostě jen nemá rád tmavou populaci nebo měl zrovna špatnej den, protože se s ním rozešla holka a byl krapet agresivnější... kdo ví. To už nikdo nezjistíme. Jisté je, že je tady jeden mrtvý. Jeden mrtvý a pak tisíce lidí v ulicích, kteří demonstrují za práva všech.
Je mi z toho upřímně smutno. Já mám totiž ráda všechny lidi. Myslím, že všechny, byť se mi třeba nelíbí, že Asiaté srkají a prdí u jídla. Ale holt je to jejich kultura. Pamatuji si na doby, kdy jsem randila s klukama z Afriky. Byli to všechno vzdělaní kluci z dobrých rodin, kteří přijeli do Evropy studovat a následně dělat kariéru. Dnes jsou to šéfové velkých bank nebo vynikající lékaři.
Přesto jsem se stala terčem kritiky. Byla jsem tehdy úplně v šoku, čím si tady u nás musel můj tehdejší partner tmavé pleti procházet, netušila jsem ve svých dvaceti letech, jakou nenávist může jiná barva pleti vyvolat. Jednou si dokonce před námi někdo odplivl. Jindy na něj útočili v baru holohlaví kluci. On nikdy nic neudělal, neřekl, snášel to. Prý to tak prostě je. Všude na světě.
Černá láska
Existuje mezi bílými ženami takové rčení: "Try black, never go back." Musím říct, že je to pravda. Černí muži jsou k ženám obecně velmi pozorní a dokážou z vás udělat bohyni. A to nemluvím pouze o intimní stránce, kde se vám opravdu nestane, že byste se setkala s nějakou maličkatou věcí, jestli mi rozumíte.
Samozřejmě pokud si nenajdete násilníka, narkomana nebo prostě gangstera. Ale takoví jsou i bílí. Jeden čas jsem dokonce odmítala díky zkušenostem s tmavými chlapci randit s kýmkoliv jiným. Jednoho jsem tak moc milovala, že jsem si ním uzavřela manželství. Nebylo to kvůli tomu, aby dostal české občanství. Bylo to prostě z lásky. Sice vztah nevydržel, ale komu v dnešní době jo...
Jediná běloška v místnosti
Když jsem žila a pracovala za velkou louží, stávalo se mi, že jsem ve vagonu jediná běloška, že jsem byla v místnosti jediná běloška. Říkala jsem si, že tady prostě už rasismus existovat nemůže, protože prostě černoši, hispánci a x dalších ras spolu normálně fungují, pracují, baví se. A ejhle. Není to pravda. I tady prostě vidí bílej černýho a už si drží peněženku.
Jako modrooká blondýnka to mám prý v životě narozdíl od tmavých a krásných dívek jednodušší. Jsem prý nadřazená rasa. Já si to nikdy nemyslela, mám ráda lidi všech barev. Hlavně jestli mají dobré srdce.
Arabský svět
V dnešní době ale víc vnímám hlavně u Evropanů strach z arabského světa. Kvůli neustálým teroristickým útokům samozřejmě. Musíme si ale uvědomit, že co člověk, to originál a když tady potkáte pána s turbanem na hlavě, tak to neznamená, že chce vyhodit do povětří Pražský hrad.
V každé rase jsou dobří a špatní lidé. Měli bychom si být rovni. I když se Martin Luther King fakt snažil, nikdy se to nestane, nikdy. To je můj názor. Jaký je ten váš?
