Na férovku: Zákaz sociálních síti. Maminka a tatínek problém nevyřeší, ve škole to nebrali
Zásadní průlom v krátké, ale zároveň velmi dynamické historii sociálních médií, příšel v Austrálii. Začíná zde platit zákaz vstupu do prostředí těchto internetových sociálních sítí pro uživatele mladší 16 let. Další země přikročí pravděpodobně k podobné legislativě, Česko to v brzké době nebude. Svět internetové komunikace způsobil za pár let zásadní proměnu toho, jak funguji vztahy mezi lidmi. I kdyby se však zákaz dětem stal celosvětovým trendem, z jednoho důvodu nejspíše zásadní změnu nepřinese.
Mládež omezuje návštěvy hospod a diskoték, protože se socializuje on-line. Ještě mladší mládež si nechodí hrát ven z obdobného důvodu. V podobném duchu by bylo možné pokračovat a jde jen o střípek toho, jakým způsobem proměnila život revoluce odstartovaná tehdy vysokoškolským studentem Marcem Zuckerbergem. Z kudrnatého klučiny se stal jeden z nejbohatších a nejmocnějších mužů světa.
Australská vláda se mu však rozhodla přistřihnout křidélko. Jeho síť musí sama zajistit, aby na ni mladiství nemohli. Platí to i pro jiné platformy, ale zatím jen o Facebooku a spol. víme, že se snaží legislativu aktivně dodržovat a čerstvě začal vyhazovat statisíce dětských uživatelů.
Zákaz sociálních sítí má své odpůrce
Není to žádná legrace, za porušení hrozí pokuta v přepočtu, při příznivém kurzu, takřka ďábelských 666 milionů korun. Tolik si Meta se svými internetovými platformami vydělá za jednu dvanáctihodinovou šichtu v rámci nepřetržitého provozu.
Stále zůstává otázkou, jestli vstupu na sociální sítě je skutečně v doposud jen málo regulovaném internetovém prostoru možné zabránit. S tvrdým vymáháním se totiž objevuje jeden lidskoprávní otazník, který se aktuálně dotkl i českých zástupců během hlasování o Chat Control na půdě Europarlamentu. Což je rezoluce nebo-li nezávazné doporučení členským zemím ze strany europarlamentu k obdobnému zákazu sociálních sítí.
"Aby šlo věk ověřit, musí se identifikovat všichni uživatelé platformy. Čti: nahrát občanku na americké a čínské servery velkých korporací. To by zcela zabilo anonymitu. To, co chrání třeba protestující autokracií. A děti (i zlí aktéři) zákaz stejně obejdou. Všichni prohráli. Tímto návrhem začínáme od úplně špatného konce. Nepotřebujeme masově zakazovat mladým lidem přístup k informacím. Potřebujeme ukončit návykové designy, posílit nástroje rodičovské kontroly a osvětu. Proč řešíme děti místo firem, které problém způsobují?"
napsala k problému na síti X pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
O toxickém rozměru pobytu na sociálních sítích není pochyb. Ovlivňuje lidskou psychiku a děti se zde setkávají s nebezpečným obsahem. Od tzv. manosféry, která akceleruje násilí páchané muži na ženách, přes propagaci nevhodných stravovacích modelů až po sexuální obtěžování. Že jde jen o případy z médií? Takovému obsahu je vystaveno 7 z 10 dětí. Takže většina.
Dnešní rodiče sociální sítě ve škole neprobírali
Poslanakyně Gregorová reprezentuje postoj řady psychologů, že restrikce sama nic nevyřeší a navíc zde problematizuje anonymitu na internetu. Lepší řešení je, aby je k správnému zacházení s těmito platformami naučila škola a rodiče.
Jistě, i Facebook je dobrý sluha, ale špatný pán. To by dětem rodiče mohli vysvětlit, kdyby to sami věděli. zatímco dnešní teenageri se do světa mobilů a sociálních sítí už narodili, jejich rodiče nikoliv. O to jsou tváří tvář navýkovým technologiím zranitelnější.
Stačí mít štěstí a narazit ve veřejném dopravním prostředku na nějakého rodiče s dětmi, například v letadle. Bude i zde platit pravidlo, že "pouze" 7 z 10 rodičů vystaví děti mobilnímu telefonu, nejpravděpodobněji prostřednictvím YouTube, což je taky sociální médium, aby "nerušilo"? Nebo to bude ještě více?
Podle výzkumu odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci jen 15 % rodičů má přehled o tom, co jejich děti dělají na internetu. Nezdá se, že by měli ideální kvalifikaci k tomu, vychovávat někoho k zodpovědnému chování směrem k sociálním sítím, které způsobují závislost. Kde by jí také vzali? Ve škole to generace dnešních čtyřicátníků nebrala a ani nemohla.
Nedodržují tak ve velké většině ani to nejzákladnější výchovné pravidlo směrem k sociálním sítím. Bavit se s potomstvem o tom, co v digitálním prostoru dělá, co si o tom myslí a udržovat si tak povědomí o situaci.
Pokud však australská vláda začne vymáhat zákaz, možná v tom sice nebude technicky na 100 % úspěšná, ale u rodičů by tím mohla vyvolat větší zájem o problematiku, než jaký má aktuálně 85 % z nich v Česku.
Zdroje: autorský text, komentář, X, ČT 24, BBC, e-news.cz, SeznamZprávy.cz
