NA VLASTNÍ KŮŽI: Chcete letět? Přísná pravidla a disciplína, to vás čeká na evropských letištích!
Nad koupí letenky jsem neváhala ani chvilku. Po třech měsících mezi čtyřmi stěnami je cesta za rodinou vykoupením. Od 15. června většina evropských zemí v zóně Schengenu otevřela hranice a umožnila znovu cestování letadlem. Tisíce letů byly zrušeny, i ten můj do Vídně! Proto jsem do poslední chvíle nevěřila, že opravdu nakonec poletím. Z letiště Charles de Gaulle v Paříži letí do Vídně pouze jeden let ráno a to každý druhý den. A hurá - ten let se opravdu nakonec týkal i mě!
Ještě před letem jsem obdržela upozorňovací e-mail o povinnosti nošení chirurgické roušky po celou dobu v letištních prostorách, v letadle pro všechny s výjimkou dětí do 11 let.
Pán, kterému jsem na letišti předávala auto, se mi omluvil, že mi s kufrem nepomůže, pravidla to bohužel nedovolují.
Při příjezdu na letiště Charles de Gaulle mě překvapila asi kilometrová kolona taxíků, která se táhla z druhého terminálu. Byli to taxikáři, kteří čekali na příchozí zákazníky. Šance, že by se ta kolona mohla zmenšovat, byla malá, protože lidí na letišti bylo opravdu minimum a cestování taxíkem také není zrovna ta nejbezpečnější varianta přesunu. I proto jsem zvolila parkování auta na letišti.
Nakonec jsem úspěšně provedla check-in a potěšilo mě, že sedím v řadě pouze sama s dcerou. V letadle jsem zjistila, že let má změněné kapacity a cestující musí mít mezi sebou volné sedadlo. To však neplatí pro ty, co cestují jako rodina. Totéž platí i v letištních halách či restauracích. Butiky na letišti jsou většinou zavřené, fungují ale DUTY FREE obchody, tabák a jedna ze tří restaurací. Na letišti vládl klid, nikdo neutíkal, každý se snažil být disciplinovaný. Atmosféra ale připomínala poválečný stav. Všechno bylo najednou příliš seriózní a měli jste pocit, že je na letišti více lidí na úklid a dezinfekci prostor než cestujících.
Změny byly také v letištním lounge, kde už si jídlo nenabíráte sami, ale obslouží vás a musíte si na to počkat. Při nástupu do letadla nastupují první cestující, kteří sedí v zadních řadách a postupně ostatní směrem k přednímu východu letadla. Před nástupem vám změří teplotu. Co by se stalo, pokud by naměřili zvýšenou teplotu, jsme naštěstí nezjistili. Určitě by ale takového cestujícího z letu vyřadili.
,,Sedněte si prosím, nasaďte si tu roušku až nad nos prosím"
... jsem slyšela každých pár minut. Letušky byly velmi příjemné a maximálně trpělivé navzdory neustálému napomínání cestujících. Namísto úsměvu používaly milá gesta a mrkaly na cestující. Místo občerstvení dostanete v letadle formulář s prohlášením o tom, proč cestujete a zda jste občan Rakouska. Pokud bych občanem byla nebo by bylo Rakousko mojí cílovou destinací, musela bych vyplnit adresu, na které budu dodržovat dvoutýdenní karanténu. Dokument jsem vyplnila, ale nikdo si ho ode mě nevzal zpět.
Při vystupování nás prosili, abychom i po zastavení letadla zůstali sedět na místech a postavili se, až když sedadlo před námi bude prázdné. Tím se má zabránit blízkému kontaktu. Letiště ve Vídni bylo snad ještě více vylidněné než to ve Francii. Po příjezdu nám opět měřili teplotu velké stacionární teploměry, takže žádné zdržování, všechno šlo hladce. Rozdíl byl pouze v tom, že jsme čekali na zavazadla přibližně 40 minut.
Po nekonečném čekání na kufr jsem už jen sedla do pronajatého auta a vyrazila za rodinou na Slovensko. Zjišťovala jsem i potřebu korona testu a volala jsem na speciální linku. Bylo mi oznámeno, že test provádějí pouze dobrovolně a už není povinný. Provádějí ho ještě pořád v Bratislavě a to tak, že přijdete autem, udělají vám výtěr z nosu a také z hrdla a do 48 hodin obdržíte SMS s výsledkem. Cena za test je přibližně 1800 korun.
Přes rakouské hranice na Slovensko jsem prošla bez jakékoliv kontroly. Přiznávám, že cestování s rouškou není úplně příjemné a na dlouhé lety si to neumím představit. Je to ale nutnost a určitě se to dalo vydržet. Na druhé straně - celá situace na letišti zajišťovala pocit bezpečí.
Mám radost, že se pomalu, ale jistě vracíme do světa, jaký tady byl předtím.
