Na vlastní pěst: Mama hotel a studentské bydlení. Nešetří se jen na avokádových toastech
Studentské bydlení je dlouhodobým problémem, na který ne, a ne najít odpověď. Téma, které je v podstatě stále aktuální dozajista hýbe celou společností. Zvláštním trendem je v poslední době radit studentům, aby vynechali jejich oblíbené kafíčkování a odpustili si drobné radosti například v podobě avokádového toustu. Pak jim prý sehnání vhodného bydlení nebude dělat problém. Jak ale k této problematice přistupují hlavní ovlivnění? Hledají cesty, jak to zvládnout i bez úplného živoření.
Bydlet bez švábů, plísně a ideálně v teple. To je skromným přáním většiny českých studentů. Jestli budou bydlet sami, se spolubydlícím nebo dalšími pěti lidmi už tolik neřeší. Na rozdíl od ciziny si u nás může dovolit studovat na veřejné vysoké škole skoro každý. Hon za stipendiem je tu spíše americkou pohádkou než odstrašující realitou.
Cena záleží na mnoha faktorech, ale v průměru se uvádí, že studium v zahraničí může vyjít až na několik tisíc eur ročně. Studovat zdarma je tedy u nás jakýmsi privilegiem, který si mnozí ani neuvědomují. Částky, jaké zahraniční studenti nechávají pouze za školné, tady většina nedá za bydlení ani za celé studium. Jak ale dosahují studenti minimálních částek za příjemné bydlení? Na to se společně podíváme.
Stará škola, koleje jsou stále in
Už dlouhá léta pravděpodobně nejlevnější varianta vysokoškolského bydlení. Koleje jsou záchranou, ale zároveň i strašákem mladých. Sdílené koupelny, kuchyňka a občas prazvláštní prostory. V menších městech vychází v průměru koleje okolo 3000 Kč měsíčně, vyplývá to z ceníků kolejí v Pardubicích a Olomouci. To je cena, která vás donutí na výše zmíněné věci dozajista zapomenout. Ve větších městech už to jde poměrně nahoru, i tak je ale většinou poměr cena/lokalita výhodný.
Větším problémem je kapacita. Ke kolejím mají většinou přednostní přístup studenti z daleka, a tak se ne na každého vždy dostane. Tuto skutečnost ovlivňují i zahraniční studenti, a to především Slováci. Hlavně v Brně, které je díky blízkosti Bratislavy lokalitou číslo jedna pro zástupy slovenských studentů v Česku. V moravské metropoli bylo přijato v akademickém roce 2024/2025 dle magazínu Forbes na Masarykovu univerzitu až šestnáct procent Slováků. To už není úplně malé procento. Omezená kapacita kolejí je jeden z nejčastějších důvodů, proč studenti řeší bydlení jinak.
Spolubydlení má mnoho podob
Asi druhou nejčastější variantou je spolubydlení. To může mít podob hned několik. Trochu nákladněji vyjde bydlení pouze s partnerem, či kamarádem. Rozdělení nájmu sice pomůže, ale ve dvou se k cenám kolejí těžce přiblížíte. Častější a méně nákladná možnost je bydlet ve více lidech. Sice toho soukromí bude o trochu méně a domluva ve více lidech bývá chaotická, ale výhodou je nízký nájem za atraktivní byt a v rámci možností i větší prostory. Zároveň je v této době spolubydlení zromantizovaným fenoménem díky například známým seriálům a sitcomům. Jako v Přátelích nebo How I Met Your Mother by si přece jen chtěl žít skoro každý.
Na vlastní pěst: Člověk se nestačí divit!
Občas nastane situace, nad kterou vám zůstane rozum stát. Na kolejích to může být například ukradené mléko nebo naše oblíbené nechávání špinavého nádobí ve společných prostorech. O spolubydlících, kteří považují sprchu za obtíž, se asi ani není třeba zmiňovat.
Co ale spojuje všechny studenty, je jasný odpor ke kuchyni nebo k útratě za potraviny. Čínská polévka s vajíčkem? Špagety se solí, nebo toastový chléb s okurkou? Zajímavé kombinace, na které by jen tak někdo nepřišel. Jeden tip od nás je kuskus s fazolemi, ale vyzkoušejte na vlastní pěst. Čím rychlejší a levnější, tím lepší. To je motto kuchyňské magie vysokoškoláků.
Šetřit se při tom nemusí jen na jídle. Kolega se např. chlubil, jak vypíná na sdíleném bytě plynový kotel. Polofunkční technologie vyžadovala zapálení plynu zapalovačem, což překonávalo technické schopnosti, a asi i odvahu, ostatních obyvatel bytu. Požadavky na topení se tak vždy u bytového topiče nesetkaly s pochopením a v čase utahování opasků teplota klesala k jednociferným hodnotám.
Privát trochu jinak
Nemít vlastní soukromí je pro hromadu lidí naprosto nepředstavitelné a my se jim vůbec nedivíme. I to se dá s trochou fantazie jednoduše vyřešit. Novým trendem je pronajímání pouze pokojů například v rodinném domě. Pronájem celého bytu je pro studenta opravdu nákladným přáním, ale pronájem pouze pokoje? Tato varianta poskytuje klid a pohodlí vlastního pokoje stále za celkem přijatelnou cenu. Pro mnohé je to tak ta nejpřijatelnější varianta, co se týče bydlení.
Bydlení studentů není téma, které by se mělo opomíjet. Navýšení míst na kolejích by mohlo být jednou z variant, jak tuto situaci alespoň lehce zlepšit. Spousta vysokoškoláků také stále bydlí u rodinných příslušníků a na internetu se toto řešení potýká s dost jasnou stigmatizací.
„Nechápu. Zůstat v mama hotelu do pětadvaceti! Normální snad je vypadnout z domu nejpozději ve dvaceti,”
vyjadřuje se například Vladimír Mlynář na sociální síti X.
Přitom bydlet v rámci studia “doma” není opravdu žádný hřích. Tlak, který je na mladé vyvíjen je veliký a nepříjemný, přitom stačí na problém nahlížet s trochou empatie. Přece jen, pokud se situace nijak nezmění, studentům nebude zbývat nic jiného než využívat “mama” hotely s vlastní kreativitou a improvizací.
Zdroje: autorský text, X , Forbes, Olomoucký deník, Brněnský deník, Czech-us
