Pražský týden módy Mercedes-Benz Prague Fashion Week minulý víkend představil kolekce návrhářů pro sezónu FW25. Slavnostní akce v pražském Sasazu přilákala i řadu známých tváří českého showbyznysu. Nechyběla mezi nimi ani Natálie Kotková, aktuálně vnímána především jako trosečnice ze Survivora. Jak se její tělo po náročné soutěži proměnilo, co bylo pro ni nejhorší a jak se cítí po zdravotní stránce, prozradila v našem rozhovoru.
Moc tělo neodkrývám. (smích) Jsem byla teď hodně dlouho v plavkách, takže rozhodně toho mám na sobě víc. Já tu váhu nějak neřeším. Dávám tomu tělu co potřebuje, co chce, jídlo, pohyb a všechno. Myslím si, že jsem na své váze, co jsem měla před ostrovem.
Já nevím. Domča slavila, já tam za ní běžím a objímám ji. Zadek tam natočili kameramani. Trávili jsme tam na pláži hodně času ve vedru, takže Domča to měla z radosti, což bylo boží a můj zadek tam byl natočený, když jsem byla v plavkách. Nevím, jestli to je cílené. Každý ať si o tom udělá vlastní obrázek, ale myslím si, že nikdo není pohoršený a je to všechno sranda.
Nechci říct, že něco bylo špatné, mně se tam líbilo, bylo mi tam dobře vlastně. Nejtěžší ale bylo sedět na těch židličkách při kmenové radě. Na začátku tam člověka bolí strašně záda, ale na konci už je to dobré, protože tam člověk musí být narovnaný.
Myslím si, že tam každá žena s tím jede, že tu menstruaci ztratí. Já, když jdu pod padesát kilo, tak jí nemám. Minulosti jsem ji ztratila kvůli štítné žláze, takže to byla pro mě i otázka, jestli tam jet nebo nejet, ale člověk musí udělat to rozhodnutí.
Ztratila jsem ji a neměla jsem ji tam ani jednou.
Do teď ji ještě nemám, takže dávám tělu čas, aby posílilo a dostalo všechny živiny zpět.
Tak na ten se chystám, až naberu ty svaly. Pěkně pomalu, ať tělu nedávám velkou dávku výkonu, protože ten surf je docela náročný. Chystám se do Německa na umělou vlnu, tam je takzvaný Wave Pool, ale k oceánu se budu chystat asi až v létě na Kanáry. Takové to surfování v Indonésii a podobně si nechám na potom, až budu mít pořádnou sílu. Teď chci být v Čechách se svými blízkými.
Já si myslím, že to je takový postup. Je mi 31, což jsem oslavila na ostrově. Myslím si, že každý nějak věkem k tomu dospěje a buď dostane nějaký zdravotní šoky anebo bude v klidu. Já jsem měla nějaké výkyvy, co se zdraví týče. Tělo máme jenom jedno, je to naše schránka a důležitá je mysl, takže jsem to během těch zdravotních potížích spojila.
Léčím se s tou štítnou žlázou, ale jinak jsem zdravá bych mohla říct. Je to těžké říct, člověk si vždycky asi něčím prochází, ale jsem zdravý jedinec.
Skvělé zprávy. Moc děkuji za rozhovor.
Zdroj: autorský text, vlastní dotazování