Natvrdo: Česká populace stárne. Průměrnému Čechovi táhne na 43

O nutnosti důchodové reformy se hovoří již dlouho. Bohužel zatím jen hovoří. Výsledky Sčítání 2021 přitom potvrdily, že podíl seniorů se v populaci za poslední desetiletí zvýšil o více než půl milionu osob. Lidí v seniorském věku 65 je zhruba 2,16 milionu. To potvrzuje rovněž vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.

„Přes zhoršené úmrtnostní podmínky v roce 2020 počet seniorů ve věku 65 a více let dále rostl a zvýšil se i jejich podíl v populaci,“ 

tvrdí za úřad Terezie Štyglerová.

Důvodem, proč se armáda starších tak rozšířila, je jednak přesun osob z početně silných generací, které se narodily po 2. světové válce, a dále pak prodlužující se střední délka života. Nejvíce seniorů, necelá třetina, je těch nejmladších. Jedná se o lidi do 69 let. V době sčítání jich bylo více než 670 tisíc. Seniorů, kteří přesáhli 100 let, pak bylo téměř 850.

Luxusní kancelář na pronájem v Pařížské ulici, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Počet seniorů roste právě i díky jejich zvyšujícímu se průměrnému věku. U mužů se pohybuje okolo 80 a u žen již dokonce převyšuje 83 let. Úmrtnost starších lidí se sice s nástupem koronavirové pandemie částečně zvýšila, přesto si experti myslí, že se jedná jen o krátkodobý výkyv a ne o dlouhodobý trend.

Pracující důchodci

Zejména mladší senioři přitom nechtějí jen sedět doma. Řada z nich proto pracuje buď na plný, nebo alespoň částečný úvazek. Není se co divit. Vždyť průměrný důchod má i po letošním navýšení dosáhnout částky, která jen mírně převýší 16 000 korun.

Otevřít v galerii (2)

Lidí starších 60 let u nás pracuje necelých 9 procent. Týká se to zejména technických a vědeckých činností, administrativy, vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče a zemědělství. Právě zde je velké zastoupení převážně kvalifikovaných dělníků. Statistici navíc předvídají, že pokud dojde postupně k omezení dopadů koronavirové pandemie a růstu ekonomiky, bude počet starších pracujících vyšší, než je tomu dnes.

Důchody jednoznačně vedou

To se však pravděpodobně nebude týkat těch, kteří mají zdravotní nebo jiné omezení. Kvůli nemoci nebo zdravotním problémům, tedy například při péči o domácnost, sebeobsluze, volnočasových akti­vitách, ale právě i vykonávání práce, po­ciťovalo vážné omezení zhruba 17 procent seniorů. Dalších 44 procent z nich se cítilo rovněž omezeno, i když ne tak vážně.

Rozdíly mezi staršími nejsou jen v tom, kdo z nich je schopný ještě pracovat, ale také v samotném podílu žen a mužů. Ke konci roku 2020 bylo totiž žen v seniorském věku necelých 60 a mužů pouze přes 40 procent. Uvedený nepoměr, jak zástupci statistiků prohlašují, se však prý bude dál průběžně mírně snižovat.

Valná většina seniorů zůstává stále ale závislá především na důchodech. V roce 2019 představoval důchod téměř 87 procent příjmů lidí starších 65 let. Obtížně s tímto typem příjmu vycházela necelá pětina z nich. Chudobou je podle výše důchodu ohroženo okolo 38 procent seniorů. Varující je v té souvislosti zejména fakt, že v roce 2015 to bylo ještě jen necelých 18 procent. V souvislosti s rostoucími náklady na bydlení, které v posledních měsících katapultovaly hlavně zvyšující se ceny energií, hrozí riziko dalšího zhoršení. 

„Senioři již nyní vydají za bydlení v průměru skoro čtvrtinu příjmů, přičemž ve městech je to podstatně více a situace tam začíná být pro seniory alarmující,“ 

řekla LP-Life bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Otevřít v galerii (2)

Důchodová reforma

Minulá Babišova vláda sice ještě před svým nástupem proklamovala, že si problém stárnutí domácí populace uvědomuje a že je potřeba jej řešit. Během svého vládnutí však brzy shledala, že její řešení nebude jednoduché a dala proto také od důchodové reformy ruce pryč.

Současná vládní koalice ústy premiéra předpokládá, že by první etapa nové důchodové reformy měla být přijata do konce příštího roku. Petr Fiala jedním dechem dodává, že se chce na této změně domluvit i s parlamentní opozicí.  

Z čeho by měla reforma pravděpodobně vycházet? Hovoří se o tom, že by měl být pro všechny, kteří dosáhnou potřebného počtu odpracovaných let, garantován minimální důchod. Ten by se měl odvíjet od výše průměrného důchodu. Peníze by do systémy mohly přitéci buď tím, že se vyberou prostřednictvím vyšších odvodů sociálního pojištění, nebo poputují ze soukromých zdrojů. Vedle toho zaznívají hlasy, že se věk pro odchod do důchodu může ještě zvýšit.

TVRDÉ ČÍSLO: 42,7

Takový je dnes věk průměrného Čecha

Politici si zatím situaci se stárnutím populace přehazovali jako horký brambor. Data statistiků však hovoří jednoznačně – seniorů je u nás už více než 2 miliony a jejich počet dál roste. Na odklad řešení už nemáme čas.

Zdroje: ČTK, vlastní dotazování