NATVRDO: Česko zamrzlo v době papírové. Koronavirus by to mohl změnit
Za vším hledej lejstro, dalo by se říct, pokud se člověk podívá na to, jak je Česko připraveno na 21. století. Tedy konkrétně na digitalizaci. Právě koronavirus naplno odhalil, jak jsou v tomto ohledu české úřady ohledu pozadu. Na všechno existují složité formuláře, které se musí úředníkům nosit ideálně až pod nos, úřady si neumí předávat základní informace a lidé tráví nekonečné hodiny papírováním a čekáním ve frontách. Kdy se to konečně změní?
Začít můžu osobní zkušeností z nedávné doby. Díky tomu, že mám datovou schránku, si už roky podávám daňové přiznání on-line. Díky unikátní identifikaci finanční úřad ví, že komunikuje se mnou, vše mu přijde v digitální podobě, takže úředníci nemusí nic opisovat do počítače, a já nemusím čekat v dlouhých frontách na podatelně, zvláště teď, když se šíří koronavirus.
Udělal jsem to stejně i letos, jenže ouha! Po pár nech mi volala úřednice, že jsem si změnil bankovní účet a že o změnu musím požádat speciálním formulářem. A to osobně, jinak mi nebudou moci poslat přeplatek na dani.
Potvrzení, že dítě existuje
Zdá se vám to směšné? Spíš typické. Vyprávět by o tom mohli všichni pracující rodiče, kteří v době koronaviru žádají o ošetřovné. Stát sice plošně zavřel všechny školy i školky, ale přesto se musí k žádosti na sociální správě dokládat potvrzení školy, že je opravdu zavřená a dítě do ní nemůže přijít. Důvod? Stát prý nemůže jiným způsobem ověřit, že dítě opravdu existuje a do té školy chodí. Sice existují základní registry, rozsáhlý počítačový systém, ve kterém jsou osobní údaje o každém obyvateli Česka, jenže úředníci si to nějak nedovedou spojit a využít toho.
A co teprve firmy, které nyní kvůli koronaviru žádají o podporu v rámci programů COVID? Součástí žádosti je doklad o založení podnikatelského nebo firemního účtu, případně potvrzení banky. Prý aby byla jistota, že peníze dorazí na účet firmy a ne nějakého podvodníka. Koho zajímá, že podnikatelé mají v tuto chvíli úplně jiné starosti než dohledávání roky starých smluv nebo obchůzky po bance? Proč stát nemůže prostě porovnat číslo účtu v žádosti s účtem, ze kterého stejná firma posílá daně nebo odvody za zaměstnance, když to stejně má ve své vlastní databázi? Těžko říct. Místo toho od ministerstev přichází jen samé výmluvy.
Podobných příkladů naprosto zbytečného papírování a duplicitních formulářů by se dalo najít nespočet. Česko už roky zaostává v efektivní digitalizaci státní správy a nedokáže se inspirovat u zemí, kde podobné věci dobře fungují. Třeba v Estonsku můžete drtivou většinu věcí vyřídit přes internet. Mají tam speciální bezpečnostní a autentizační nástroje, díky kterým si úřad ověří, že komunikuje s vámi, a třeba podání daňového přiznání je tam otázka deseti minut. Ne jako v Česku, kde podnikatelé musí každý rok odevzdat hned tři komplikované formuláře třem různým institucím.
Koronavirus ukazuje, že by to šlo
Právě krize kolem koronaviru ukázala, že Češi by o větší digitalizaci měli zájem. V době karantény vzrostl počet žádostí o zřízení datové schránky o desítky procent. Je to více než v době, kdy se tato služba spouštěla, a ukazuje se, že kdo má datovou schránku, může řadu věcí řešit efektivně na dálku. Kromě již zmíněného on-line podání daňového přiznání můžete díky schránce získat třeba potvrzení od katastrálního řadu, vyřídit si rodičovský příspěvek, zažádat si o výpis trestního rejstříku nebo bodový stav řidiče, případně poslat zadarmo dopis jakémukoliv úřadu.
Jenže je to stále málo a většinu věcí je nutné řešit na úřadech stále osobně. Koronavirus sice mění některé léta zakonzervované postupy, takže třeba maminky s dětmi nebo senioři, kteří zůstali bez peněz a žádají o příspěvek v hmotné nouzi, nyní nemusí dlouhé hodiny čekat ve frontách na úřadu práce, kde se dokládají potřebné dokumenty. Těžko se dá ale předpokládat, že tato možnost přetrvá i po tom, co karanténa a opatření kvůli koronaviru skončí.
Digitalizace jako priorita? Zdaleka ne!
Tento týden například poslanci hlasovali o vzniku nového on-line portálu MOJE daně, který by měl všem lidem usnadnit vyřizování daňových záležitostí z pohodlí domova. A jak to dopadlo? Zamítnuto. Příští rok budou na podatelnách finančních úřadů opět fronty. A tipnul by si, že i ti senioři a maminky s kočárky se už na podzim opět vrátí do čekáren úřadů, aby každé tři měsíce požádali na příspěvek na bydlení a doložili výpis, že na účtu opravdu nemají tajné peníze od strýčka, který na Aljašce objevil zlatou žílu.
Proč se digitalizace nezavádí rychleji, když se ukazuje, že to v mnoha případech opravdu pomáhá? Trvalo roky, než začaly fungovat e-recepty a e-neschopenky. Od začátku letošního roku se už zaměstnanci nemusí trápít se složitými papírovými neschopenkami, u kterých většinou ani nevěděli, kterou část si nechat doma a kterou donést do práce. A jak se to nyní hodí, když v Česku propukl koronavirus!
Stát by si měl digitalizaci úřadů stanovit jako prioritu. Systémy ministerstev a úřadů by měly být lépe propojeny, abyste každou informaci nemuseli dokládat opakovaně a na různá místa. Ušetřilo by to čas i peníze, ubylo by zbytečného papírování i čekání na úřadech.
Měly by skončit pompézní sliby, kterými se politici ohánějí už 15 let, a mělo by se konečně něco dělat. Ale pozor, chytře! Je nutné myslet třeba na starší lidi, kteří neumí dobře zacházet s počítači. Ti by měli mít možnost dosáhnout na výjimku, aby mohli zůstat u papíru, na který jsou zvyklí. Zato mladí by to měli zvládnout v pohodě, když to nebude příliš komplikované.
Pokud stát najde dobrý kompromis, může to být užitečné pro všechny. Informace a plány, jak to udělat, už vláda má. Ostatně premiér Andrej Babiš dostal rady přímo od zmíněného Estonska, které před pár měsíci navštívil. O digitalizaci snil i ve své slavné předvolební knize, kterou vydal před třemi lety. Tak doufejme, že koronavirus všechno trochu „nakopne“ a to příšerné papírování brzy skončí.
