Top hledané
Výsledky (0)

Nejkrásnější muž planety Dominik Chabr: Začalo to s kamarády u piva, od té doby to nabralo pořádné obrátky

Kateřina Hunková
21. října 2022
+ Přidat na Seznam.cz
13 minut čtení

Nejkrásnějším mužem planety se pro tento rok stal Dominik Chabr. Celá jeho cesta začala tam, kde obvykle vznikají ty nejlepší nápady: u piva s kamarády. Ti si z něj dělali legraci, a on se nakonec z hecu přihlásil do české soutěže krásy Muž roku. V té se umístil na třetím místě, což ho kvalifikovalo na celosvětovou soutěž Man of the Year, kterou ovládl. Soutěž ale podle svých slov nebral jenom jako výlet, byla to zodpovědnost. Čemu se Dominik věnuje ve volném čase? Jak to má momentálně s láskou? Jaký by měl podle něj být správný muž? A jaký zážitek, na který už nikdy nezapomene, se mu stal v Thajsku? To vše se dozvíte v rozhovoru! 

Dominiku, ty pocházíš z Mostu, tam jsi začínal i s hokejem, správně?

Přesně tak, z Mostu. Tam jsem od čtyř let jsem začal hrát hokej a to až do dneška.

 

Rodinný dům na pronájem, Praha 4 - 359m
Rodinný dům na pronájem, Praha 4 - 359m, Praha 4

A jak tě tedy napadlo přihlásit se do Muže roku? Predispozice na to máš, jak můžeme vidět.

Někteří lidi mi říkali už dřív, ať to jdu zkusit. A pak jsme seděli s kamarádem na pivu a bavili jsme se o tom a on říká: „Hele, tak co ten Muž roku?“. Že bych to už mohl zkusit, že mě do toho tlačí více lidí. Tak jsme spolu vyplnili přihlášku.  

 

U piva vznikají vždy zajímavé nápady.

Přesně tak. Říkal jsem, když už se tam hlásím, tak jedině finále! Ale dělal jsem si z toho srandu, třeba to nevyjde… A ono to vyšlo a pozvali mě na casting. Potom vyšlo i to finále, umístil jsem se a pak jsem jel na světovou soutěž. A od toho piva to pak mělo docela zajímavou cestu.

 

Ty ses tedy umístil na třetím místě a mohl si jet na světovou soutěž.

Ano, tam jsem se umístil na třetím místě a pak jsem dostal nárok na světovou soutěž. 

 

Jel jsi tam opravdu s cílem vyhrát?

Já říkám, že když něco dělám naplno, tak pořádně. Takže já jsem se nejel jenom zúčastnit nebo na dovolenou, ale bral jsem to tak, že ta možnost je jednou za život, takže tomu podrobím všechno, co se dá a pokusím se o to zabojovat. A ono to vyšlo.

 

Luxusní byt na pronájem 181m2 v Karlíně
Luxusní byt na pronájem 181m2 v Karlíně, Praha 8

A jak probíhaly přípravy? Ono to vypadá jednoduše, že se postavíš na pódium, ukážeš krásnou postavu, ale zatím je hodně dřiny, že ano?

Lidé si asi možná myslí, že se tam člověk postaví a že je to všechno. Já jsem se připravoval celý rok. Od té doby, co se jsem se umístil v Muži roku, tak jsem zabral fyzicky, abych měl dobrou postavu. To se vyplatilo, protože jsem se pak umístil i v soutěži o nejlepší postavu ze všech. Jsem rád, že se ta dřina vyplatila. Musel jsem dát dohromady národní kostým, ten jsme dali dohromady s Preciosou a s návrhářkou Aničkou. Byla v něm zachycena i česká historie, protože jsem na to chtěl poukázat. Reprezentovat Česko, ukázat i historii a ruční práci, že jsou Češi šikovní. Povedlo se a lidem se to líbilo. Pak jsem se ještě učil anglicky, protože jsem tam byl na všechno sám, takže jsem se musel učit tohle, protože na škole jsem měl němčinu. Hlavně jsem si říkal, musím se učit i proto, ať tam pak nepřijedu a jen nekoukám, co se děje. Musím ale říct, že tam mi to dalo úplně jiné zkušenosti, co se týče angličtiny. Potom byly i další věci, na které jsem se musel připravit. Bylo toho docela hodně.

 

Bylo to náročné psychicky? Více psychicky, nebo fyzicky?

Tak třeba posilovna mě baví. Takže já to beru tak, že se odreaguju psychicky, a to hodně. I psychicky to bylo náročné, protože je na tebe vytvářen nějaký tlak a já už jsem byl poslední z kluků. A kluci říkali: „My jsme se neumístili, je to na tobě, musíš něco předvést. Říkám: „No tak děkuju.“ Tak jsem to vzal vážně a každý vám pak píše: „Musíš to vyhrát“. Říkám, nejedu se tam jenom zúčastnit, pokusím se. Takže určitý tlak tam na mě určitě byl. 

 

Jaká byla nálada mezi kluky? Přece jen všichni chtěli vyhrát…

Každý chce vyhrát, ale my jsme tam měli přátelskou partu, my jsme se všichni bavili, srandy jsme si užil až až, takže musím říct, že tam nebyla žádná rivalita ani znát a trávili jsme spolu čas přes den i po večerech. Vážně jsme si užili srandu, takže to nebylo třeba jako u žen, že si dělají naschvály. 

 

Co ti soutěž dala do života? 

Musím říct, že spoustu zkušeností. Zažil jsem místní kulturu, poznal jsem nové lidi, nové kontakty. Teď se mi otevírají různé dveře nejen v Čechách, ale také v zahraničí. Zase mi chodí nabídky, takže i po jazykové stránce mi to dalo hodně. Musím říct, že mi to dalo hrozně moc a rozhodně toho chci využít do budoucna. 

 

Potom jsi jel do Thajska, Malajsie, trošičku si to procestoval a pak jsi byl i porotce.

Ano, byl jsem i porotce v jedné soutěží v Malajsii.

 

Jaké to bylo zažít z druhé strany?

Já už jsem byl i tady v Česku v jedné porotě, takže jsem si to mohl zase trochu oživit, ale je tam to úplně něco jiného, protože tam tím úplně žijí. Já jsem tam přišel a přišlo se vyfotit tak sto padesát lidí. Strašně to tam prožívají, bylo to příjemné. Byly tam děti od čtyř let do šestnácti, bylo to rozdělené na tři kategorie a všichni byli spravedlivě rozdělení. V Čechách to takhle nebývá. Takže to, co jsme ta, odhlasovali my, bylo dané. Líbilo se mi, že to bylo spravedlivé. Sledovali jsme to, rozhodovali se, kdo je dobrý a kdo není. A musím říct, že čtyřleté holčičky na podpatcích jsem tady v Česku nikdy neviděl, je to prostě něco jiného. Velký zážitek. 

 

Připravují se na to odmala...

Ano, jsou na to připraveny odmala. Byla to hezká zkušenost a celý ten průběh večera byl moc pěkný.

 

Co tě čeká dále? Asi samé povinnosti...

Teď mám povinnosti v Česku. Mám toho docela dost, protože tady mám teď různá focení, různé akce. Média si vás zvou na rozhovory. Ještě musím všechno objet, jsem zpátky teprve dva a půl týdne. Je těžké to skloubit časově. Je to docela náročné, protože každý den je něco. Cestuji, hodně práce, focení a reklamy. A už mi chodí nabídky i z Indonésie, takže řešíme, že bych se tam v listopadu asi vrátil a že bych tam zůstal třeba měsíc, dva a pak se zase vrátím do Česka, pak zase vycestuju a příští rok tam musím jet znova. Pojedu zase na Bali, do Thajska, do Malajsie a na Borneo. Bude to pěkné.

 

A ty jsi tam byl poprvé?

Já tam byl poprvé.. Bylo to pro mě všechno poprvé. Dlouhý, šestnáctihodinový let. Byl jsem celkově hodně zvědavý.

 

Neztratil ses? Dnes ses ztratil v Praze trošku…

Neztratil, ale ta doprava je hrozná..,

 

Bali, nebo Praha? 

Na Bali lidi jezdí na skútrech a také kolech, skútry jsou tam nejrychlejší doprava. Kdyby přijeli sem, všem seberou řidičáky, protože tam pravidla moc neplatí, jezdí se i po chodníku. Je to normální a je to tak rychlejší.  

 

Chtěl bys tam i bydlet?

Doma je doma, ale nebráním se vycestovat nikam do zahraničí, takže kdybych měl nabídku někam jet, zůstat třeba měsíc, dva bylo by to pro mě zajímavé, dávalo by mi to smysl, tak tam klidně zůstanu. Je tam jiný styl života. Musím říct, že lidi jsou úplně jiní, váží si tě a je to hezké. Berou tě s respektem. Když jsem v Česku, tak to je velký rozdíl. Když vidíš tu českou náturu a tu indonéskou, tak to je nebe a dudy.

 

To jsem se právě chtěla zeptat. Ty jsi říkal v nějakém rozhovoru, že je to fakt rozdíl. Tam tě vítají a jsi pro ně fakt jako ten nejkrásnější muž světa. Cítíš se i tak?

Já si myslím, že každý jsme něčím krásný, byla to soutěž, do které jsem šel, každý má možnost do něčeho jít a v něčem uspět. Musím ale říct, že tam je fakt rozdíl, jak tím lidé žijí, jak vás berou a je to prostě nepopsatelné, dokud si to člověk nevyzkouší, nejede tam a než je tam třeba nějakou dobu, aby mohl porovnat. Do té doby to může slyšet třeba od známých. Ale zažít to na vlastní kůži, to je něco úplně jiného.

 

A změnilo ti to opravdu život?

Musím říct, že docela ano. Všechno se mi otočilo a teď mám úplně jinou práci a jiné povinnosti. Je to příjemné a já jsem rád, že když jsem do toho něco investoval, tak že se mi to vrací. Je to o tvrdé práci. Mně to nepřišlo všechno jen tak do ruky.

 

Tvrdá práce a tak trošku i talent. Co si myslíš, že takový muž musí mít, aby to vyhrál?

Dívají se na tebe jako na osobnost, co všechno máš. Takže musí mít charisma.

 

Není to jen o kráse.

Není to jenom o kráse. Samozřejmě se musíš umět chovat. Ten člověk může být hezký, ale k čemu ti to je, když pak budeš hloupý nebo se nebudeš umět chovat, to oni nechtějí. Ty musíš reprezentovat, chovat se slušně, umět mluvit s lidmi, na to se kouká. Měli jsme různá focení, plavky, obleky, cestování, rozhovory s médii. Potom se dívali, jak se mezi sebou bavíme. Celou dobu pozorují, kdo a jak s kým pracuje. A na tom základě se pak taky rozhodují, protože pro ně je taky důležité, když už vyberou toho nejlepšího, tak aby se choval správně, aby dokázal reprezentovat soutěž a celkově i svůj stát.

 

A to musí být úplná změna.

Teď je to úplně změna. Když někam přijdeš, všichni se na tebe sesypou a to jsou fotky a rozhovory, takže je to něco úplně jiného, než co jsem zažíval dřív.  Zvyknul jsem si na to a je to příjemné. Dřív jsem byl strašně stydlivý, vadilo mi někam jít a být mezi lidmi. Pak jsem byl v soutěži půl roku až doposud, ušel jsem nějaký kus cesty a musím říct, že mě to hrozně posunulo úplně někam jinam, za což jsem rád, protože jsem se naučil spoustu věcí.

 

Tam je to i o sebevědomí a o tom, abys byl hodně vyrovnaný. Vypadáš, že máš zdravé sebevědomí.

Myslím si, že člověk musí být nohama na zemi a hlavou nahoře. Prostě chtít co nejvíc, ale být pokorný. Myslím si, že já jsem pokorný a taky budu, že mě to nezmění. Nikomu to může stoupnout do hlavy. Určitě znáš takové případy.

 

To je ale zatím... 

Ne, opravdu nestoupne. Já jsem nikdy nic nedostal zadarmo, takže si vážím věcí, pak je člověk zkrátka pokorný, když si všechno musel vybudovat sám. Já jsem začínal prací s rukama, ale vypracoval jsem se až nahoru k tomu, co jsem chtěl. Myslim, že každý má tu možnost posunout se nahoru. Ale je to o tom chtít, když člověk nechce, tak to neudělá.  

 

Je to o tom chtít ve smyslu tvrdé dřiny, ale je to i hodně o nastavení v hlavě.

Hlava je to nejdůležitější. Ano, jak to nemáš hlavě, tak toho nedosáhneš, protože ty budeš sice makat, ale v hlavě pořád budeš mít, že to nevyjde. Ty pro to něco děláš, ale v hlavě to nemáš. Takže když si nastavíš, že to chceš, pojď si za tím a ono to k tobě přijde. Ono to je jednoduché, ale lidi to neumí.

 

Dostáváš i nějaké "hejty"? 

Mě hejty nakopávají, protože vím, že něco dělám dobře a je to vlastně můj fanoušek, protože už mě sleduje. Takže já to tak vůbec neberu. 

 

Jsou to většinou lidi, kteří se nudí, nemají co dělat. Je to šílené. 

Ano, taková je dnešní doba. Ale co se mi právě líbí na Indonésii, že tam to je úplně jinak. Tam nepotkáš člověka, který by ti nepřál, pak když jsem se vrátil do Česka, tak tu najdeš své fanoušky, ale zároveň i ty, který ti to nepřejí. Já vždycky mluvím pravdu. A to se mi právě líbí, že nikdy nebudu lhát. Tady v Česku tě buď lidi uznávají, nebo ne. Já to každému přeju, i když jsme byli s kluky v té soutěži. Přeju ostatním a mám radost, když se někomu daří a myslím si, že když už někdo udělal nějaký úspěch, tak bychom si to jako takhle malá země měli přát. 

 

Rivalita v soutěži s kluky z Česka versus v celosvětové konkurenci. Byl to hodně velký rozdíl? 

Tak rozdíl je samozřejmě i to, že tady mluvíš česky a máš jiný humor, ale tam jsme ho pak taky měli a rozdělili se na tu stranu kluků z Asie a pak tu Evropskou nebo Americkou. Užili jsme si spoustu srandy. Dokonce jsme jednoho kluka ztratili i na výletě. To bylo vtipné. Našel se, ale do konce soutěže jsme mu to připomínali. 

 

Byli jste i v Bankogu, že ano?

To, co lidé vidí ve filmu Pařba v Bangkoku, tak to fakt takhle probíhá. Já jsem byl v Bangkoku a v Pattayi, vzali mě i na tuhle noční akci, ale nic se tam nedělo.

 

Vážně? Nevěřím…

Byl jsem s ředitelem a sponzory, chtěli, abych to tam poznal. Takže mě vzali, ať si to projdeme a vidíme i výhledy na celý Bangkok z mrakodrapu. Super noční život je právě v Pattayi. Tam mě vzali na hlavní třídu, jejich walking street. Šli jsme tam na jídlo, je to tam úplně jiný život. Člověk tam ani nepozná, jestli potkal ženu, nebo muže. 

 

Poznal jsi tam něco zajímavého?

Musím říct, že to, že tam lidi s nimi chodí. Chlapi se tam s nimi drží za ručičku a jsou šťastní. Já si říkám: "No, tak počkej na hotelu." Dva dny v Bangkoku a stačilo mi, že poznám, kdo je chlap a kdo žena. Ptal jsem se na to i ředitele a oni to tam prostě znají, poznají to. Pak jsme třeba jeli kolem a mají tam i show Alcatraz, což jsou muži převlečení za ženy, Z uměleckého hlediska klobouk dolů, ale opravdu to nejde poznat. Já bych tam s žádnou nešel... 

 

Ale je to zajímavý, ale kdyby tě ženská pozvala na rande a byla by to jo, byl bych chlap.

Jelikož víš, jak to tam je…Radši jsem neriskoval. Je to ale zajímavé a vše jsem si natočil. Je to až takové šílené, ale bylo to zase zajímavé vidět. Jsem tady jednou, tak si to natočím. 

 

Takže Praha je oproti tomu klidná.

Ano.

 

Tady v Česku teda snad už poznáš, kdo je kdo.

Tam je to extrém. S naším ředitelem jsme kupovali kryt na mobil. Byli jsme v obchodě a nemohli jsme poznat, jestli je to žena, nebo muž.

 

Tak tohle je ten největší zážitek, co sis odvezl. (smích)

Ale ne, tam jich bylo spousty, ale je to takový zajímavé, co tadm potkáš, co tady neuvidíš.  

 

Teď tedy musíme navázat, protože se tě všude v médiích ptají, že jsi single. Jsi pořád single?

Jsem pořád.

 

Musela jsem se zeptat, to by mi divačky neodpustily..

Pro mě ta holka musí být taková, aby to měla na hlavě srovnané, abych si s ní rozuměl, trošku sportovně založená, aby jí bavil nějaký sport, protože já jsem hodně sportovní typ. Nejsem typ, co by seděl na gauči a flákal se doma. Měli bychom mít podobné názory a aby se v životě posouvala, protože mám rád, když se člověk posouvá a nestojí na jednom místě. 

 

Holky, tak teď to víte. Už to asi slyšely v hodně rozhovorech, ale třeba bys řekl ještě něco navíc, cos neřekl předtím..

Pak je to vzhled, ten taky hraje nějakou roli, když se ti nebude líbit, tak s ním nebudeš. Musí tě přitahovat, ale je důležité, aby sis s ním sednul názory. Není to jen o vzhledu, to nemám zapotřebí. Člověk už chce někoho normálního, s kým bude plánovat budoucnost, ale ještě taková nepřišla. Uvidíme. 

 

Chtěl bys Češku?

Jsem Čech, tak pochopitelně ano. Ale jestli budu cestovat, Bůh ví, co bude.

 

Jsou Češky nejkrásnější ženy? 

Ano, máme tu krásné ženy.

 

Líbila by se ti Thajka?

Musím říct, když jsem byl v Malajsii, tak tam byly taky zajímavé ženy. Když jsem porovnával Thajsko a Malajsii, to je taková muslimská země. Takže tam jako musím říct, že taky jako byly zajímavé holky, ale Česko a Slovensko si myslím, že má nejhezčí. Jak ale říkám, musí být normální.

 

On je to spíš takový osud…

Přesně, já si myslím že hledat na sílu někoho nemá cenu, musí to přijít samo. 

 

Budu přát hodně štěstí, ať najdeš tu pravou. A ještě mi řekni, budeš se vracet k hokeji? Teď si myslím, že na to není čas.

Teď právě moc času není, ale je to moje vášeň, s tím jsem propojený už od čtyř let a vždycky to budu milovat. Ta láska k hokeji tady navždy bude. To se  nezmění. Ale i tak ten sport miluješ a i když se tam dějí nepříjemné věci, vždycky se na něj rád podívám nebo si zahraju. 

 

Převažuje láska k hokeji víc než k ženě?

No, nemůžeš upřednostňovat ženu před zápasem, že jo? (smích)

 

Ne? Tak to slyšíte holky, jak to Dominik má!

Je to rozdíl, když to hraješ na nějaké úrovni. Když se hraje nějaké finále, ta rodina vždycky drží pospolu a je tomu přizpůsobený její program. Když to je takhle tak je to samozřejmě něco jiného. S časem se to ale vždycky dá nějak udělat.

 

Ale teď to bude trošku těžší časově skloubit...

Dá všechno, vždycky se dá všechno, ale ano, teď je to časově docela náročné. Ale říkám, všechno se dá, když se chce, je to jenom o tom si to nastavit.

 

Dobře, tak ti držím palce, ať ti všechno vyjde. Děkuju za rozhovor. 

Taky děkuju. 

 

Rychlá zpověď:

Co prvního tě zaujme na ženě.

Vzhled a zuby. Když má krásné zuby a hezký úsměv.

Půjdeš volit prezidenta ČR?

Půjdu, ale nechám si pro sebe koho.

Bali nebo Praha.

Bali.

Jaké jsou tvoje silné stránky?

Tak já si myslím, že jsem silná osobnost, že jsem cílevědomý, pracovitý a vím, co chci, takže to bych bral jako silnou stránku.

A naopak. Tvoje slabé stránky?

O těch moc nevím (smích). Ne, to těžko říct, přemýšlím tak, že bych měl slabé stránky. Snažím se to dělat tak, aby to bylo dobré.

Co o tobě nikdo neví a mohl bys to prozradit?

Mám doma svoji šatnu.

Co pro tebe znamená slovo vášeň?

Myslím si, že je to asi neovladatelný pocit. Je to prostě propojení dvou lidí. Miluješ to.

Tvůj životní sen?

Vždycky jsem si přál hrát v NHL, ale to už se mi asi nepoštěstí. Tak aspoň v nějakém filmu.

Máš v životě z něčeho strach?

Nemám. Myslím si, že strach je pouze v naší hlavě a strach je potřeba překonávat.

Souhlasíš s jakýmkoliv druhem lásky?

Jo, souhlasím. Pokud si ti dva rozumí, tak je to na nich.

Za co jsi v životě nejvíce vděčný?

Za to, že jsem si tím musel vším projít sám. Samozřejmě za rodinu, za přátele, lidi kolem sebe a toho si vážím.

Kdyby sis mohl vybrat ze všech lidí na světě, s kým by ses chtěl setkat.

Tak vždycky jsem si přál setkat s Jardou Jágrem, což se mi splnilo i s ním trénovat, mluvit. Takže to jsem si splnil. A pak ještě s hercem Chrisem Hemsworthem, to se mi taky splnilo, dělali jsme spolu reklamu. Takže i to jsem si to splnil.

Tvoje oblíbená činnost?

Sport a jídlo.

Jaká vlastnost by neměla chybět muži?

Myslím si, že každý muž by měl být slušně vychovaný gentleman, to se dneska vytrácí. A to je špatně.

Na co by se zeptal ty mě?

Jaké máš cíle do budoucna?
Já mám cíle být úspěšná a hlavně něco dokázat, protože si myslím, že to je důležité. A hlavně aby mě to bavilo.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze