- CZ
- EN
- SK
Ženy mění zaběhlé pořádky ve světě. Které nejvlivnější dámy společnosti si sebevědomě stojí za svým
V průběhu dějin jednaly ženy, které měnily zaběhlé pořádky ve světě, s přesvědčením a bez nerozhodnosti. I současné nejvlivnější ženy světa si sebevědomě stojí za svými rozhodnutími, i když se jim do cesty připletou překážky. Mezi desítku nejvýznamnějších žen současnosti se řadí Jina Mahsa Amini, Ursula von der Leyen, Kamala Harris, Kristalina Georgieva, Giorgia Meloni, Melinda French Gates, Mary Barra, Greta Thunberg, Christine Lagarde a Abigail Johnson.
Jina Mahsa Amini (1999-2022)
Íránka Jina Mahsa Amini, známá také jako Mahsa, se stala symbolem svobody. Její smrt v policejní vazbě (16. září 2022) poté, co byla íránskou náboženskou policií zatčena za nesprávné nošení hidžábu, vyvolala protesty za práva a svobodu žen v celé zemi. Její smrt a rozsáhlé demonstrace, které to vyvolalo, poukazují na pokračující boj za práva žen v Íránu a na celém světě. Odvaha a odhodlání Amini tváří v tvář útlaku z ní udělaly symbol naděje pro ty, kteří bojují za rovnost a spravedlnost, čímž si získala místo mezi nejvlivnějšími ženami světa.
Ursula von der Leyen (nar. 1958)
Ursula von der Leyen je německá politička a první žena na předsednickém postu Evropské komise. Dříve působila jako ministryně obrany SRN a i v této funkci byla první ženou, která ji v Německu zastávala. Jako šéfka Evropské komise je zodpovědná za formulování politiky jménem 450 milionů lidí. Je silnou zastánkyní sjednocené a udržitelné Evropy.
Do popředí zájmu se dostala tváří v tvář nevyprovokované agresi Vladimira Putina vůči Ukrajině, když v reakci na invazi oznámila ekonomické sankce proti Rusku.
Vedení a odhodlání Von der Leyenové chránit svobodu a demokracii jí podle žebříčku časopisu Forbes vyneslo postavení nejmocnější ženy světa za rok 2022. Zvládnutí pandemie covid-19 ještě více zdůrazňuje její vůdčí schopnosti a odhodlání zlepšovat životy Evropanů.
Kamala Harris (nar. 1964)
Kamala Harris je americká politička a první ženská viceprezidentka Spojených států amerických. Než se stala viceprezidentkou, působila jako senátorka státu Kalifornie a byla první ženou z Jižní Asie a Afroameričankou, která tuto funkci zastávala.
Před svou politickou kariérou působila jako státní zástupkyně, je známa svou obhajobou reformy trestního soudnictví. Svou funkci využila jako platformu pro řešení různých sociálních a politických problémů, které ovlivňují zemi. Je silnou zastánkyní práv žen, práv přistěhovalců a rovnosti pro všechny.
Její historické zvolení viceprezidentkou bylo katalyzátorem změn a symbolem naděje pro miliony lidí, zejména pro ženy a lidi jiné barvy pleti.
Její odhodlání mít pozitivní vliv na svět jí vynesly místo jedné z nejvlivnějších žen na světě.
Kristalina Georgieva (nar. 1953)
Bývala výkonnou ředitelkou Světové banky (2017–2019). Během této doby působila tři měsíce i jako dočasná prezidentka Skupiny Světové banky.
Pomáhala formovat agendu Evropské unie v roli místopředsedkyně Evropské komise pro rozpočet a lidské zdroje (2014–2016) a komisařky pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakce na krize (2010–2014). Svou kariéru ve veřejné službě začala ve Světové bance jako environmentální ekonomka v roce 1993, kde pokračovala 17 let ve vyšších pozicích včetně viceprezidentky a tajemnice (2008-2010). Momentálně je výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu.
Giorgia Meloni (nar. 1977)
Giorgia Meloni je současná italská premiérka. Do úřadu nastoupila 22. října 2022, čímž se stala první ženou v tomto úřadu v historii Itálie. V žebříčku nejmocnějších žen světa Forbes 2022 se Giorgia Meloni umístila na 7. místě, čímž vyzdvihla svůj významný vliv a vliv na globální scéně.
Jako premiérka prosazuje Meloni, známá svým přímým a asertivním komunikačním stylem, svou vizi směřování země.
Zdůrazňuje důležitost ochrany národních zájmů, zachování tradičních hodnot a řešení problémů běžných občanů. Její politika se zaměřuje na posílení italské ekonomiky, snížení byrokracie a posílení bezpečnostních opatření k zajištění bezpečnosti a blahobytu národa. Meloni se také aktivně zapojuje do mezinárodních záležitostí a zastupuje Itálii na globální scéně.
Zúčastnila se mnoha diplomatických jednání a setkání s cílem posílit pozici Itálie v Evropské unii a udržovat vztahy spolupráce s jinými národy. Italská vláda pod jejím vedením zavedla reformy v různých sektorech včetně vzdělávání, zdravotnictví a imigrační politiky. Meloni prosazuje iniciativy na oživení ekonomiky, přilákání zahraničních investic a vytvoření pracovních příležitostí pro italské občany.
Melinda French Gates (nar. 1964)
Melinda Gates je filantropka a spolupředsedkyně Nadace Billa a Melindy Gatesových, jedné z největších soukromých dobročinných nadací na světě. Melinda je vášnivou zastánkyní globálního zdraví a rozvoje a prostřednictvím iniciativ nadace se snaží zlepšit životy milionů lidí na celém světě. Její filantropické úsilí se zaměřuje na snížení chudoby a zlepšení přístupu ke zdravotní péči, zejména v rozvojových zemích. Je také silnou zastánkyní práv žen a rovnosti pohlaví a využívá své postavení ke zvýšení povědomí o těchto kritických otázkách. Úsilí a odhodlání Melindy Gates změnit svět k lepšímu z ní učinily jednu z 10 nejmocnějších žen na světě.
Mary Barra (nar. 1961)
Mary Barra je americká obchodní manažerka, která působí jako generální ředitelka koncernu General Motors (GM). Do čela společnosti se postavila v lednu 2014 a stala se tak první ženou na pozici generální ředitelky význačné globální automobilky. Pod jejím vedením prošly GM významnou transformací, včetně uvedení elektrických a samořídících vozidel a obnoveného zaměření se na udržitelnost.
Barra je rovněž zastánkyní diverzity a inkluze na pracovišti. Pracovala na modernizaci výrobních procesů a operací GM. Díky kombinaci obchodního ducha a vizionářského vedení se Barra stala vysoce respektovanou osobností v automobilovém průmyslu a vzorem pro ženy v byznysu.
Několikrát byla zařazena do seznamu nejmocnějších žen světa magazínu Fortune. Získala také řadu ocenění za přínosy v tomto odvětví.
Greta Thunberg (nar. 2003)
Greta Thunberg je švédská ekologická aktivistka, která se v roce 2018 dostala do popředí díky školním stávkám za klimatická opatření. Ve věku 15 let začala organizovat protesty studentů před švédským parlamentem.
Její příklad inspiroval studenty z celého světa, aby se k ní přidali. Thunberg je obecně uznávána jako jedna z nejvlivnějších žen na světě pro její inspirativní vedení a aktivismus. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí.
Za své úsilí o zvýšení globálního povědomí o naléhavé potřebě řešit klimatickou krizi získala řadu ocenění. Prostřednictvím svých projevů a vedení aktivistických akcí se Thunberg stala vlivným hlasem globálního hnutí za řešení klimatické krize.
Christine Lagarde (nar. 1956)
Christine Lagarde je francouzská právnička a politička, která je od roku 2011 prezidentkou Evropské centrální banky. Před působením v této instituci zastávala dvakrát post výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako první žena v historii této významné finanční organizace. Působivé vzdělání Lagarde v oblasti práva a financí v kombinaci s jejími vůdčími schopnostmi a schopností orientovat se ve složitých mezinárodních ekonomických otázkách jí vyneslo pověst jedné z nejmocnějších žen světa. Opakovaně se umisťuje na seznamu 100 nejmocnějších žen časopisu Forbes. Je oceňována pro své úsilí na podporu rovnosti žen a mužů a dosažení inkluzivního ekonomického růstu.
Abigail Johnson (nar. 1961)
Abigail Johnson je americká podnikatelka a investorka. Působí jako generální ředitelka společnosti Fidelity Investments, jedné z největších investičních společností na světě. Johnson, která je vnučkou zakladatele společnosti, působí ve Fidelity více než 30 let. V rámci firemní hierarchie zastávala několik různých vedoucích pozic. Pod jejím vedením společnost Fidelity expandovala do nových oblastí, jako jsou kryptoměny a robo-poradenské služby. Společnost také soustavně vykazuje dobré finanční výsledky. Johnson je všeobecně uznávána jako vizionářský lídr v odvětví finančních služeb. Časopisy Forbes a Fortune ji označily za jednu z nejmocnějších žen na světě. Díky kombinaci obchodního ducha, vůdčích schopností a chuti k inovacím se stala významnou postavu ve světě financí a investic.
Julie Sweet (nar. 1966)
Ačkoliv Julie Sweet nikdy předtím nepodnikala, stala se první ženou na pozici výkonné ředitelky významné globální IT společnosti Accenture a první ředitelkou, která do Accenture nenastoupila hned po vysoké škole. Na začátku svého působení v Accenture toho Sweet o technologiích moc nevěděla. Pochopila, že k tomu, aby byla ve své práci nejlepší a vyrostla v obchodního lídra, musí se toho hodně naučit.
Tvrdí, že nejlepším nástrojem pro budování její důvěryhodnosti, nejprve jako generální poradkyně a poté výkonné ředitelky, bylo řídit se tím, co nazývá pravidlem „proč“. Vždy, když něčemu intuitivně nerozuměla, udělala si poznámky, pak se k nim vrátila a zeptala se: „Proč?“.
Kladení otázek není projevem slabosti; ve skutečnosti je úzce spjato s jednou z osmi zásad vedení, které Sweet zavedla na začátku svého působení ve funkci generální ředitelky. Sweet je i velkou zastánkyní další rozvíjející se technologické oblasti: metaverza. V roce 2013 společnost Accenture prohlásila, že každý podnik bude digitalizován. Dnes Sweet hlásá, že každé podnikání bude metaverzní.
Věří, že metaverzum má potenciál zásadním způsobem formovat podnikání – a celý náš svět. Není to technologie budoucnosti – metaverzum je zde už nyní a už nyní v mnoha směrech podnikání ovlivňuje.
Do seznamu 100 nejvlivnějších žen světa se dostala i prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová. V prestižním žebříčku magazínu Forbes za rok 2022 se umístila na 87. místě.
Zdroje: Fairbd.net, Forbes, Duke.edu, autorské dílo
