Korespondenčně budou Češi volit poprvé. V některých krajích mohou zamíchat výsledky, ale spíše jen teoreticky
Podzimní volby do Poslanecké sněmovny poprvé umožní občanům, aby ze zahraničí poslali hlasy korespondenční volbou. Možnost hlasovat jinak, než ve volební místnosti je možné ve valné většině demokratických států nejen v Evropě. Podle odhadů se v době voleb nachází v zahraničí až 600 000 potenciálních voličů. Ačkoliv ve volebních místnostech na ambasádách volil jen zlomek z nich, zkušenosti ze Slovenska ukazují, že celkovými výsledky korespondenční volby příliš nepohnou, i když by mohly.
Všichni Češi pobývající v zahraničí musí pro možnost volit na dálku splnit základní předpoklady. Prvním z nich je žádost o zapsání do seznamu voličů na příslušném zahraničním velvyslanectví. Následně je pak nutné ještě zažádat o zaslání písemností k uskutečnění volby. Druhy krok je možný až po vyhlášení termínu voleb prezidentem.
Petr Pavel minulý týden stanovil termín voleb na 3. a 4. října, tudíž je možné oba kroky spojit. Oboje je možné provést osobně na příslušném velvyslanectví, pomocí Portálu občana nebo datové schránky, což je asi varianta, která se jeví jako nejlogičtější. Krajánci žijící v dosahu zastupitelských úřadů totiž zde budou moci hlasovat prezenčně, stejně jako v minulosti.
Voličské průkazy platí univerzálně i v případě korespondenční volby
Volební lístek však potenciální voliči nedostanou ve fyzické podobě, úřady jim zašlou jen volební obálku, a budou si ho muset sami vytisknout podle návodu, který jim s obálkou bude doručen. Kdo nemá doma tiskárnu bude si muset vytisknout lístek v práci, u známých nebo ve nějakém copycentru.
Záhodno bude vše vykonat zavčas, jelikož započítány budou jen hlasy, které dorazí k volebním komisím v termínu konání voleb. Možnost se týká všech Čechů, kteří pobývají v zahraničí. Například i "vášnivých cestovatelů", kteří ani nevědí, kde se budou v termínu voleb nacházet, protože pendlují mezi různými státy.
"Nejsnazší způsob pro uskutečnění volebního aktu v různých situacích, např. volby mimo stát, kde je volič veden v seznamu voličů (ať už v ČR nebo v USA), je požádat si o vystavení voličského průkazu u úřadu, kde je volič zapsán ve zvláštním seznamu voličů. S voličským průkazem je pak následně možné prezenčně volit kdekoliv. Pokud se takový volič nemůže dostavit do volební místnosti, může využít korespondenční hlasování. Má-li současně vydaný i voličský průkaz, je třeba, aby ho přiložil do doručovací obálky, ve které posílá korespondenční hlas,"
vysvětluje Ministerstvo vnitra na svém webu i takovéto případy.
Z popsaného případu je patrné, že není možné přesně určit, kolik oprávněných českých voličů se v době voleb nacházet v zahraničí. Odhady hovoří, že nová varianta by se mohla týkat až 600 000 voličů.
Jelikož se poslanecké mandáty rozdělují podle výsledků ve volebních krajích (kopírují správní kraje), jsou určeny hlasy ze zahraničí k zápočtu do čtyř krajů, kde se rozděluje více ne 30 mandátů, tedy do čtyř největších.
Volební revoluce v Moravskoslezském kraji? Možná je jen teoreticky
Losem se určilo, z jakých světových regionů, do jakého z těchto krajů poputují zahraniční hlasy. Nejmenším z největších krajů je pohledem loňských voleb Moravskoslezský kraj, kde loni odevzdalo hlas cca 578 000 voličů. Zároveň mu los přiřkl k započtení hlasy z regionu Západní Evropa, kde se nachází větší množství českých krajanů. Jenom ve Velké Británii žije podle odhadů Ministerstva zahraničí (MZ) na 100 000 Čechů.
Do regionu se zároveň počítá Francie nebo Španělsko, ale už nikoliv Německo. Jako země s druhou největší enklávou s českými krajany po Británii by už nejspíše vytvořili disproporci v zaslaných hlasech. Velká Británie a Španělsko jsou také nejpopulárnějšími destinacemi studentského programu Erasmus a studentů v zahraničí se korespondenční volba také týká.
Do nejvýchodnějšího českého kraje, by tak teoreticky mohlo doputovat bezmála až 200 000 korespondenčních hlasovacích lístků. Tedy třeba čtvrtina hlasů a vzhledem k tomu, že výsledky voleb v zahraničí se zpravidla značně odlišují od těch dominantních tuzemských, mohla by nová volební možnost značně zamíchat kartami.
"Zájem o korespondenční volbu bude patrně narůstat postupně , jako tomu bylo v případě Slovenska. Po zavedení možnosti korespondenční volby volilo v zahraničí asi 5 000 Slováků, dnes je to již kolem 60 000,"
poukázal na zkušenosti ze zahraničí ředitel správní a konzulární sekce MZ Martin Smolek pro Svobodní vídeňské listy.
Ačkoliv je celkově Slováků méně, tak za životem v zahraničí se jich vydává více než v případě Čechů a v řadě evropských zemí jich tak žije větší množství. Například ve zmíněné Británii žije přibližně 135 000 Slováků. Čísla jsou tak více než souměřitelná.
Statisíce hlasů do "ostravských" volebních uren tudíž doputují jen stěží, ale možná nová metoda zaujme větší množství lidí, než jaké vidíme na zahraničním příkladě.
Zdroje: autorský text, MZ, MV, ČT, volby.cz. X.com, svataznalec.cz
