Pokud pro nás demokracie nemá hodnotu, nebudeme ji bránit, říká psycholožka k ochotě Čechů jít do války
Podle výzkumů patříme k zemím, které by se bránily cizí vojenské okupaci. Čím dál více se tím vzdalujeme Slovákům a dalším zemím, jako jsou Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko. Mezi zájemci o vojenskou službu u nás převažují mladí.
Bezpečnostní situace v Evropě se stává ve světle pokračující ruské agrese na Ukrajině čím dál častějším tématem diskusí. V té souvislosti se nabízí také otázka, zda bychom se dokázali ubránit, kdyby nás někdo napadl.
Bránit vlastní zemi není jen tak
Drtivá většina z nás je podle březnového průzkumu CVVM přesvědčena, že je třeba suverenitu státu bránit za každou cenu. Až 81 procent Čechů uvedlo, že by bránilo svou zemi, pokud by byla napadena. Lepší výsledek, konkrétně 84 procent, zaznamenalo jen Polsko.
Podle červnového šetření agentury STEM pak ochotu zapojit se do obrany státu deklarovala více než polovina lidí.
„Zkusili jsme se zeptat sérií otázek. První zní, zda by respondenti byli ochotní zapojit se se zbraní v ruce do aktivní obrany, pokud by byla Česká republika vojensky napadena. Na tuto otázku 28 procent dotázaných odpovědělo kladně. Zbytku jsme položili otázku, zda by byli ochotni zapojit se v podpůrné roli, jako je například logistika, IT nebo zdravotnictví, na což kladně reagovalo 53 procent ze zbývajících respondentů,“
vysvětlil LP-Life analytik agentury Jiří Táborský.
Mezi zájemci o vojenskou službu přitom převažují mladí muži ve věku od 18 do 29 let. Menší ochotu pak vykazují lidé s nižším vzděláním. Vyšší poptávka je příznačná o krátkodobá vojenská cvičení, kde účastníci dostávají základy toho, jak se mají v krizových situacích chovat.
Dvě pětiny Čechů přitom podle analýzy CVVM soudí, že je naše armáda na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí. Podle 39 procent respondentů ale výdaje na obranu jen zbytečně zatěžují rozpočet.
Slovensko se obrací k Východu
O trochu jiná situace je však u našich východních sousedů a některých dalších zemí.
"Slovensko je výjimkou v celém regionu, neboť jen 49 procent lidí by šlo bojovat za vlastní zemi,"
řekla analytička Centra pro demokracii a odolnost Globsecu Katarína Klingová pro Českou tisková kancelář a dodala:
"Každým rokem se ukazuje, že Češi a Slováci si nejsou podobní. Propast mezi oběma bratrskými zeměmi začíná být mnohem větší."
Uvedený trend potvrzuje rovněž aktuální šetření tamní agentury Scio, podle něhož by byla vojenská neutralita Slovenska přijatelná pro velkou část tamní společnosti. Vysloveně negativně se vůči ní vymezila jen zhruba třetina populace. Ještě více šokující je pak závěr, který hovoří o tom, že plných 14 procent Slováků by nemělo problém, kdyby se spojili s Ruskem.
Tamní politický komentátor Šimon Žďarský k tomu poznamenal, že se zejména u starší slovenské generace spojuje slovo neutralita s bezpečností a prosperitou, kterou na rozdíl od Československa zažívali jejich sousedé v Rakousku v době studené války.
Zastáváme prozápadní kurz
Současně hned 52 procent obyvatel Slovenska si myslí, že by se Ukrajina měla v zájmu nastolení míru vzdát části svého území. Stejný postoj má 38 procent Čechů. V Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je podle průzkumu většina obyvatel přesvědčena, že poskytování vojenské podpory Ukrajině, která se od února 2022 bráni ruské invazi, prodlužuje válku. V Česku má tento názor pouze 45 procent lidí.
Tvrzení, že patříme na Západ, dokládají rovněž další čísla výzkumu CVVM. Se členstvím země v Severoatlantické alianci jsou totiž spokojeny čtyři pětiny z nás. Naopak nespokojenost vyjádřilo zhruba 13 procent oslovených. Téměř čtyři pětiny českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti NATO v současné době. Víc než polovina Čechů by dokonce podpořila vytvoření vlastní evropské armády. Tento nápad kladně hodnotí 43 procent účastníků průzkumu.
Z poznatků zpravodajských služeb i prohlášení některých politiků vyplývá, že ruský vliv zůstává ve střední a východní Evropě hrozbou. I proto je tak důležité, aby obranu a další s tím související oblasti, nepodceňovali.
"Pokud pro nás demokracie, instituce a stát nemá hodnotu a nevěříme jim, nebudeme je bránit. Slabší protivník si tímto způsobem zajistí výhru,"
varovala pro LP-Life.cz Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČTK, STEM, CVVM, Scio
