Otázky kolem matky Michala Šimečky. Podivné hospodaření v neziskovce i nezákonné sledování okolí opozičního lídra
Do centra pozornosti se tento spor dostal nejen kvůli otázkám týkajícím se čerpání veřejných dotací, ale také kvůli propojení na rodinné vztahy, konkrétně na jejího syna, slovenského politika Michala Šimečku (Progresívne Slovensko), který patří mezi lídry opozice.
Původ kauzy se spojuje s fungováním občanského sdružení Projekt Fórum a organizací Středoevropského fóra. Po zveřejnění části účetních podkladů samotnou Martou Šimečkovou se diskuse ještě více vyostřila, informuje TA3.
Šimečková v reakci na obvinění vysvětlovala fungování sdružení a odmítala, že by z jeho činnosti měla osobní finanční prospěch. Tvrdila, že právě naopak - provoz projektů ji finančně zatěžoval a opakovaně ji dostával do dluhů.
Podle jejích vyjádření výdaje spojené s organizací Středoevropského fóra pravidelně převyšovaly příjmy z veřejných zdrojů. Rozdíl měl být dofinancováván z vlastních úspor a soukromých zdrojů spolupracovníků. Zároveň přiznala, že v účetnictví došlo k administrativním pochybením, kdy některé faktury byly použity ve více vyúčtováních, přestože existovaly i jiné oprávněné náklady.
Jak uvedla, nešlo podle ní o duplicitní proplácení, ale o chybu při zpracování grantové administrativy. Sama to popsala slovy, že stejné faktury byly zpětně zařazeny do více vyúčtování, což však podle ní nevedlo k neoprávněnému čerpání peněz.
Ty samé faktury byly zpětně doloženy do více vyúčtování, přestože existovalo dostatek jiných oprávněných nákladů, které tam měly být uvedeny místo nich. Nevedlo to k duplicitním platbám, ale jde o pochybení při vyúčtování grantů, které nemělo nastat,
uvedla Šimečková.
Půjčka mezi Šimečkovými a nová podezření
Další rovina případu se otevřela poté, co se začala řešit půjčka ve výši přibližně 5 200 eur mezi Martou Šimečkovou a jejím synem Michalem Šimečkou. Tento finanční vztah se stal předmětem veřejné diskuse zejména poté, co se objevila hypotéza, že půjčka mohla být zpětně splacena z veřejných zdrojů.
Podle právních expertů totiž nejde jen o samotnou existenci půjčky, ale především o způsob, jakým byly následně použity peníze v organizaci fungující převážně z grantů, dotací a darů, píše web Zastavmekorupciu.sk. Web zároveň připomíná, že sledování Projektu Fórum bylo pravděpodobně ze strany úřadů nezakonné (viz níže).
Celý příběh se začal už v prosinci 2019. Marta Šimečková tehdy podle dostupné e-mailové komunikace požádala svého syna, čerstvě zvoleného europoslance, o finanční pomoc. Organizace Projekt Fórum se podle jejích slov ocitla v přechodném období bez dostatečné hotovosti a potřebovala překlenout čas do příchodu grantových financí. Krátce nato se na účtu sdružení objevila částka 5 200 eur s poznámkou, že jde o půjčku vázanou na grant.
Samotné přijetí půjčky ze strany neziskové organizace nemusí být automaticky problematické. Takové subjekty mohou finanční výpomoc přijmout, pokud ji využijí na zákonem povolené účely, tedy na činnosti ve veřejném zájmu. Z dokumentů však vyplývá, že Projekt Fórum pracoval s více podobnými převody, přičemž více z nich bylo označeno jako půjčky a týkaly se také přesunů financí mezi účtem organizace a účtem Andrey Pukové.
Situace nabrala další rozměr v březnu 2021, kdy Projekt Fórum získal 50 tisíc eur z dotace Ministerstva kultury Slovenské republiky v rámci schématu na zmírnění následků pandemie. Ve stejný den odešla z účtu organizace částka 25 tisíc eur, která měla podle poznámky směřovat podnikateli Eduardu Matákovi. Ten vysvětlil, že organizaci opakovaně půjčoval peníze na překlenutí období do příchodu grantů a šlo o pomoc na základě dlouholetého osobního vztahu s Martou Šimečkovou. Po medializaci však Maták své původní vyjádření upravil. Uvedl, že zmíněných 25 tisíc eur mu v daný den nepřišlo přímo z Projektu Fórum. Místo toho měl dostat 20 tisíc eur ze soukromého účtu Andrey Pukové s poznámkou o vrácení půjčky. Tato nesrovnalost podle něj vytváří dojem, že finance nejprve odešly z účtu organizace na soukromý účet a až následně byly částečně použity na splacení závazku.
V červnu 2021 následoval další převod, kdy Projekt Fórum odeslal Michalu Šimečkovi 5 000 eur bez jakéhokoli vysvětlujícího popisu. Šimečka potvrdil, že mezi ním a matkou neexistovala formální smlouva o půjčce a celá dohoda měla být založena pouze na e-mailové komunikaci. Podobné převody označené jako půjčky se podle dostupných údajů v organizaci objevovaly opakovaně a šlo o částky v řádech tisíců eur.
Organizace financované z grantů totiž mají používat peníze jen na účely, na které byly přiděleny. Pokud by grantové nebo dotační finance byly použity například na splacení soukromých nebo překlenovacích půjček, mohlo by jít o podezření z dotačního podvodu nebo poškozování finančních zájmů Evropské unie.
Projekt Fórum sice disponovalo i jinými příjmy - od dárců, nadací, samospráv či norských fondů – situaci však komplikuje fakt, že podle advokáta organizace Matúše Harkabuse mělo sdružení více účtů, na nichž se peníze z různých zdrojů míchaly. Nebyl tedy veden samostatný účet výhradně na veřejné dotace, což může výrazně ztížit dokazování, z jakých peněz byly konkrétní závazky vyrovnávány.
Právník Nadace Zastavme korupci upozorňuje, že pokud se prostředky organizace využívaly na soukromé účely, mohlo by jít i o zpronevěru. V takovém případě by soud mohl Projektu Fórum ustanovit opatrovníka, který by organizaci dočasně zastupoval.
Do celé kauzy vstupuje i spor s Evropskou komisí. Od Projektu Fórum je prostřednictvím exekutora vymáháno více než 113 tisíc eur v souvislosti se starším projektem Mirrors of Europe realizovaným v letech 2010 až 2012. Podle stanoviska komise organizace nesplnila více povinností včetně předložení kompletní závěrečné zprávy. Otázkou tak zůstává, zda obhajoba Marty Šimečkové obstojí.
Rozšíření kauzy o státní instituce
V další fázi se kauza rozšířila o podezření týkající se zásahů státních orgánů. V politickém a veřejném prostoru se objevily informace, že Kriminální úřad finanční správy měl pracovat s účty a vyúčtováními spojenými s Projektem Fórum.
Tato tvrzení vyvolala diskusi o tom, zda mohlo dojít k překročení pravomocí a zda nebyly kontrolní mechanismy státu využity i v politickém kontextu.
S tím souvisí i informace o údajné existenci interního spisu vedeného na Martu Šimečkovou s názvem „Smotánka“. Ačkoli jeho obsah není veřejně známý, samotná existence byla interpretována jako znak dlouhodobějšího zájmu státních orgánů o její aktivity, píše Štandard.sk.
Marta Šimečková spolu s kolegyní Andreou Pukovou reagovaly na některá veřejná vyjádření podáním trestního oznámení, zejména v souvislosti s tvrzeními o „příživnictví“, která zazněla ze strany Smeru. Zároveň se do veřejné diskuse dostaly i ostré výroky samotného Michala Šimečky, který situaci komentoval emotivně a odmítal jakákoli obvinění. Kauzu označil za politicky motivovanou a tvrdil, že cílem je oslabit jeho pozici v opozici.
To, že to budou zneužívat proti mně, bylo jasné. Proto to celé otevřeli. (…) Je silné podezření, že to bylo na politickou objednávku. Pokud si mysleli, že po něčem takovém to vzdám nebo mě to zastraší či unaví, tak se mýlí. Teď mám čerstvý mandát ze sněmu PS, samozřejmě že v něm budu pokračovat,
konstatoval Michal Šimečka.
Lídr PS všechny pochybnosti o hospodaření sdružení dlouhodobě odmítal a situaci komentoval i expresivně, když svou matku označil za „bordelářku“ v kontextu jejího administrativního a organizačního přístupu.
Úloha účetnictví a první zásadní nesrovnalosti
Další část případu se soustředila na účetnictví a bankovní výpisy. Marta Šimečková uvedla, že při zpětné kontrole dokumentů se zjistily nesrovnalosti mezi bankovními výpisy, které předkládala spolupracovnice Andrea Puková, a originálními výpisy získanými přímo z banky. Připomeňme, že Andrea Puková je dlouholetá projektová manažerka Projektu Fórum a právě ona měla na starosti účetnictví.
Při kompletizaci podkladů mě profesionální účetní upozornila, že výpisy z účtů, které moje kolegyně odevzdávala ve vyúčtováních grantů, se neshodují s originály výpisů, které jsem nedávno získala přímo z banky. Mrzí mě to, nevěděla jsem o tom, ačkoli jako statutární zástupkyně jsem to měla kontrolovat,
uvádí Marta Šimečková.
Zjištění ukázala rozdíly v částkách, popisech transakcí i v samotných příjemcích plateb. V některých případech se objevily rozdílné verze stejných operací, včetně hotovostních výběrů a převodů.
Jak se stalo, že se více faktur dostalo do více vyúčtování, předpokládám, že to bylo především kvůli totálnímu přetížení mé kolegyně v tomto období a její složité finanční situaci. To je můj předpoklad, po jiných možných příčinách nepátrám,
vyjádřila se Šimečková podle Aktuality.sk.
Financování přes třetí osobu
"Já jsem několik let neměla svůj účet, protože mi ho kvůli četným a opakovaným exekucím zrušila samotná Tatrabanka. Proto údajně moje faktury šly na účet Andrey Pukové, ze kterého ona za mě hradila platby," uvádí se v zápisu z výslechu.
Připouští, že formálně nesla odpovědnost za dohled nad hospodařením sdružení, zároveň však dodává, že se touto agendou v praxi dostatečně nezabývala. Nejzávažnější zjištění v celém případě se týkají bankovních výpisů občanského sdružení Projekt Fórum, které Marta Šimečková zveřejnila spolu se zápisem z výslechu.
Sama Šimečková se vykresluje spíše jako osoba, která se věnovala obsahové stránce projektů a finanční řízení ponechala na spolupracovnících. Statutární zástupce má ovšem povinnost jednat s odbornou péčí a zajistit řádný dohled nad hospodařením.
Byla jsem plně pohlcená obsahovou stránkou projektu a starostí o to, aby se fórum dalo finančně utáhnout. Na administrativu a platby jsem neměla kapacitu, přestože to patří k povinnostem statutární zástupkyně. Nevyviňuji se ze své odpovědnosti a jsem připravena za všechna selhání nést právní následky,
dodala.
Do obrazu celé kauzy zároveň vstupují i širší pochybnosti o tom, zda tvrzení o úplné nevědomosti může obstát, pokud samotná statutární zástupkyně přiznává dlouhodobé zanedbání kontroly finanční agendy. V právní praxi se totiž zdůrazňuje, že spoléhat se na jinou osobu je možné jen v případě kvalifikované a transparentní spolupráce, což v tomto případě podle kritiků nemuselo být naplněno.
Policie se zároveň zajímala o fakturaci služeb mezi Šimečkovou jako živnostnicí a samotným sdružením. V roce 2021 měla vystavit šest faktur v celkové hodnotě přibližně 15 tisíc eur za dramaturgickou činnost, ačkoli v jejím živnostenském oprávnění byla evidována pouze činnost tlumočnictví. K této nesrovnalosti se nevyjádřila věcně a odkázala na svou spolupracovnici. Z dostupných bankovních výpisů zároveň vyplývá, že její příjmy ze sdružení v letech 2020 až 2022 dosáhly přibližně 63 tisíc eur.
Temná minulost a plagiátorství
Kromě často zmiňovaného Projektu Fórum se dostává do popředí i starší, pro mnohé dosud neznámá kauza související s působením Marty Šimečkové v médiích. Vedle aktuálních podezření se znovu otevírá i více než dvě desetiletí stará kauza, která sahá do období, kdy Šimečková a Puková působily v kulturní rubrice deníku Denník SME. Jejich spolupráce se datuje do začátku nového milénia, kdy redakci vedl Martin Milan Šimečka. V roce 2004 se objevily pochybnosti o článcích publikovaných pod jménem Edwin Grassmeier, který byl pro veřejnost zcela neznámou a neověřitelnou osobou, píše portál Topky.sk.
Tyto texty se nápadně podobaly materiálům z německého magazínu Der Spiegel, což vyvolalo podezření z neautorizovaného přebírání obsahu. Přebírání textů ze zahraničních médií patří k běžné novinářské praxi, ale etickým standardem je uvedení zdroje. Na nesrovnalosti upozornil mediální monitoring, který poukázal na opakující se podobnosti mezi publikovanými články. Situace vyústila v omluvu vedení redakce a odchod Pukové z deníku. Celý incident byl v té době označen za neúmyslné selhání.
Situace zašla tak daleko, že vedení vydavatelství se pokusilo ověřit jeho existenci i přímo v zahraničí prostřednictvím novináře, ale bez úspěchu. Nakonec se ukázalo, že autor je pravděpodobně fiktivní, což vedlo k personálním změnám v redakci.
Zdroj: autorský text, Zastavmekorupciu.sk, Pravda.sk, Topky.sk,ta3.sk, Standard.sk
