Vrací se Dlužena: Vláda míří k navyšování státního dluhu, centrální banka už zhoršila odhady schodku
Sporná novela rozvolňující rozpočtová pravidla v Česku míří do Senátu. Ekonomové i opoziční politici normu kritizují, protože podle nich přinese zemi další zvýšení zadlužení. Ve hře je prohloubení schodku ve výši dalších několika desítek miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová kvůli tomu dostává na sociálních sítích a jinde v diskusích negativní označení "Dlužena".
Kromě prodloužení doby, po kdy se obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců, vláda nově navrhla, aby se mohly navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona. Stát by mohl současně pomocí půjček poskytovaných z mimorozpočtových účtů do budoucna financovat i výstavbu nových jaderných zdrojů.
Jako úplný výsměch pak kritici poukazují na fakt, že by kabinet Anderje Babiše po vrácení rozpočtu Sněmovnou nemusel dodržet zákonné limity a mohl tak předložit rozpočet s vyšším deficitem.
Hrozí porušení fiskálních pravidel
Například podle Centra veřejných financí Univerzity Karlovy přinese popisovaný trend porušení fiskálních pravidel EU i závazků vlády udržovat rozpočtové deficity pod třemi procenty HDP.
Ministryně financí Alena Schillerová chce proto také na začátku června jednat s evropským komisařem pro ekonomiku Valdisem Dombrovskisem o změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí, tzv. fiskálně-strukturálního plánu České republiky.
To vše přichází v době, kdy se aktuální výše schodku státního rozpočtu zvyšuje. Jen za duben se prohloubil proti konci března o 78,5 miliardy korun na 106,1 miliardy korun.
Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček již varovala před tím, že není jisté, zda se podaří dodržet naplánovaný letošní schodek 310 miliard korun.
„Předběžný odhad hrubého domácího produktu za první čtvrtletí 2026 poukázal na slabší mezičtvrtletní růst české ekonomiky. To bylo výrazně pod predikcí ministerstva financí, na základě které jsou odhadovány příjmy do státního rozpočtu,"
upozornila expertka Českou tiskovou kancelář.
Veřejné finance na tom budou hůř, než se čekalo. ČNB ve své čerstvé předpovědi zvedla letošní odhadovaný deficit z únorových 2,5 % na 2,7 % HDP. A výhled na příští rok je ještě pesimističtější, schodek má vyskočit na 3,1 %. Přitom po pandemii covidu měla čísla klesající tendenci, když v roce 2024 deficit spadl na 2 % a loni dosáhl 2,1 % HDP.
„Bereme vážně to, že v poslední prognóze centrální banky Česká národní banka sama říká, že nevěří, že se vládě podaří udržet schodek pod těmi magickými třemi procenty. Centrální banka říká, že to bude přes,“
řekl České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Šéf poradního orgánu zároveň spočítal, že v případě tříprocentního deficitu veřejných financí by mohla vláda v příštím roce předložit schodek ve výši 356 miliard, tedy o 46 miliard korun více než letos.
Projídání budoucnosti
Národní rozpočtová rada přitom upozorňuje, že za posledních 20 let investice činily pouze desetinu vládních výdajů. Ani Babišův kabinet není v tomto směru výjimkou.
I ostatní odborníci vesměs tvrdí, že hlavním důvodem zadlužování nejsou investice, ale běžné výdaje. Více než 700 miliard korun nás totiž stojí výdaje na důchody a sociální dávky. Když se k tomu přidají náklady na školství a zdravotnictví, dostaneme se tak částku, která představuje 96 procent veškerých příjmů státu.
V případě, že nový ministři budou chtít naplnit předvolební sliby hnutí ANO, výdaje navíc dále porostou. Na vině je tendence k navyšování důchodů, valorizace plateb za státní pojištěnce, růst platů státních zaměstnanců a snaha o snížení daní a návrat různých daňových úlev.
"Alena Schillerová se už do historie zapsala jako „rozbitá kalkulačka“. Tímto návrhem ale útočí na ještě smutnější zápis do historie - jako Dlužena von Bankrot," nebral si servítky předseda opoziční ODS Martin Kupka.
Dluh sektoru vládních institucí by se měl už letos podle centrální banky zvýšit na 45,7 procenta hrubého domácího produktu z loňských 44,3 procenta HDP. Příští rok by měl dosáhnout 47,2 procenta. K tomu je však třeba dodat, že „máslo na hlavě“ nemá pouze vláda Andreje Babiše. Částečné rozhazování padá na vrub i předchozí vládě. Dluh v poměru k výkonu ekonomiky totiž setrvale roste již od roku 2020, pouze v roce 2023 stagnoval.
O tom, jak bude vypadat hospodaření státu v dalším období, zatím ale jasno zcela není. Vláda musí totiž návrh státního rozpočtu na rok 2027 předložit sněmovně do konce září. V říjnu pak začnou tento klíčový vládní návrh projednávat poslanci.
Zdroje: autorský článek, ČTK, ČT, Seznam Zprávy
