Top hledané
Výsledky (0)
Zálohy od jednotlivých dodavatelů energií se zvýší zhruba o 150 až 200 korun měsíčně.

Trumpova avantýra v Íránu přinesla historickou ropnou krizi. Za plyn a elektřinu si tak od nového roku připlatíme

Radek Polák
20. listopadu 2026
+ Přidat na Seznam.cz
4 minuty
Nároky na spotřebu energií se stále zvyšují

Dodavatelé energií zdražují. Na vině je především konflikt na Blízkém východě a s ním spojené omezení dodávek plynu. Jak se to vše dotkne našich peněženek? A u kterých firem si připlatíme nejvíce?

„Současná úprava je reakcí na vývoj trhu s energiemi. Je nutné si uvědomit, že velkoobchodní ceny elektřiny narostly během tohoto roku o více než 70 procent,"

řekl ČTK místopředseda představenstva společnosti E.ON Jan Zápotočný poté, co jeho firma ohlásila, že v lednu si její zákazníci za odběr elektřiny připlatí.

Měsíčně si odkládejte navíc dalších 200 korun

Co pro nás avizované zdražení energií znamená? V případě běžné domácnosti s roční spotřebou elektřiny 2,2 MWh úprava přinese navýšení celkové roční platby přibližně o 1800 korun, což odpovídá zdražení měsíčních záloh o zhruba 150 až 200 korun.

Luxusní vila na prodej v Šáreckém údolí
Luxusní vila na prodej v Šáreckém údolí, Praha 6

V řádech stovek korun za MWh už během letošního roku zvýšily ceny svých fixovaných produktů také například společnosti Pražská energetika, MND, Pražská plynárenská, ČEZ, Innogy, E.ON nebo Centropol. A některé z nich i opakovaně.

V případě zákazníků společnosti ČEZ se má od příštího roku cena silové elektřiny bez fixace zvýšit u nejběžnější sazby o 3,5 procenta na 3462 korun za MWh. O jednotky procent prý stoupne také cena plynu.

Prodejní cena plynu poroste u Pražské plynárenské oproti letošku o 8,7 procenta a elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Typická domácnost si tak připlatí přibližně 126 korun měsíčně.

Dodavatelé svým zákazníkům, kteří preferují jistotu a předvídatelnost nákladů, doporučují využívat zejména fixované produkty. Ty jim tak mají zajistit ochranu před budoucími výkyvy na energetických trzích.

Na vině je válka s Íránem

Za hlavního viníka současných problémů považují odborníci konflikt na Blízkém východě, který způsobil největší narušení globálního obchodu s ropou a plynem v historii. Válka mezi Spojenými státy a Íránem omezila lodní dopravu přes Hormuzský průliv, kudy do té doby procházela přibližně pětina celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Blokáda průlivu odřízla od odběratelů až pětinu světových dodávek zkapalněného zemního plynu. Právě kvůli tomu roste i cena elektřiny.

V současnosti se cena MWh plynu na velkoobchodním trhu pohybuje okolo zhruba 2 200 korun. Na začátku roku se přitom uvedený ukazatel pohyboval ještě kolem 725 korun za MWh.

Cenový strop i zdanění „nadměrných zisků“

Řada vlád v té souvislosti přichází s kroky, které mají předejít nejhoršímu. Například sousední Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok. Země už letos snížila daň z elektřiny pro energeticky náročné průmyslové podniky a zemědělské a lesnické podniky.

Kromě poklesu daně z elektřiny se tamní vládní strany dohodly také na zavedení cenového stropu na pohonné hmoty. Na konci tohoto roku vyprší totiž platnost opatření, které od začátku října na tři měsíce snižovalo energetickou daň na naftu a benzin.

Česká vláda zase připravila návrh novely zákona, kterou chce otevřít možnost regulace cen elektřiny. Součástí má být i možnost zdanění „nadměrných zisků“ jejích výrobců, možnost stanovit cenový strop, ale i povinnost kompenzovat náklady a přiměřený zisk dodavatelům energií. Důvodová zpráva přitom k novele energetického zákona říká, že výrobcům elektřiny sebere „jen“ 90 procent dodatečného zisku a zbývajících 10 procent je bude dál motivovat k výrobě elektřiny.

Na řešení mimořádných situací má státní rozpočet vládní rozpočtovou rezervu, v níž má pro příští rok plánováno 8 miliard korun. Problém tkví ale v tom, že by to by při obdobné situaci, jaká u nás nastala v letech 2022 a 2023, zdaleka nestačilo. Cenové stropy jsou drahé, pokud nemají způsobit nedostatek. Během těchto dvou popisovaných let česká vláda vydala jen na kompenzace dodavatelům elektřiny a plynu téměř 53 miliard!

„Každá sektorová daň zvyšuje nejistotu a s ní i riziko podnikatelského prostředí. Vláda tím jednoznačně říká, že pokud se vám v podnikání náhodou poštěstí, tak vás o „nadměrný zisk“ připraví,“

napsal k tomu redakci hlavní ekonom skupiny Electree Petr Zámečník.

Funkcionalistická vila na prodej, Praha-západ
Funkcionalistická vila na prodej, Praha-západ, Okolí Prahy

Růst cen v energetickém sektoru předznamenává další vývoj. Podle expertů bude globální poptávka po ropě kvůli tomu v budoucnosti postupně klesat o více než čtyři procenta a v roce 2035 dosáhne 97 milionů barelů denně. Do roku 2050 by se měla snížit až na 85 milionů barelů denně.

Pro české domácnosti to znamená jediné: čeho je méně, to bývá také dražší. Musíme jednoduše počítat s tím, že náklady na energie budou hrát v našem rozpočtu čím dál větší roli. Nezbývá nám asi nic jiného, než že se s tím smíříme anebo začneme šetřit.

 

Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK, E.ON, Pražská plynárenská

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Tagy: