Ropná velmoc má nového krále. Norský panovník je na tom s ropnými miliardami jinak, než jeho arabští kolegové

Král ropné velmoci bez ropného fondu

Norsko dáváme jako příklad země, která dokázala své ropné bohatství využít chytře. V druhé polovině 20. století se objevila velká naleziště ropy v Severním moři, země neutratila všechny vydělané peníze hned. Místo toho začalo část příjmů odkládat do státního fondu, který měl zajistit, aby z norského přírodního bohatství mohly těžit i další generace. Tak vznikl Government Pension Fund Global, který většina známe zjednodušeně jako norský ropný fond.

Dnes se bavíme o jednom z největších státních investičních fondů na světě. Majetek, který spravuje, přesahuje až dva biliony dolarů a vlastní podíly v tisících firmách po celém světě. Podle odhadů by odpovídala hodnota fondu asi několika stům tisíc dolarů na každého norského občana.

Pronájem rodinného domu 5+kk Praha, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Mnoho lidí si proto představuje, že norský král sedí na obrovském pokladu. Ve skutečnosti fond ale nepatří monarchii. Je majetkem norského státu a jeho fungování kontroluje vláda, parlament a centrální banka. Smyslem fondu je chránit ekonomiku před výkyvy cen ropy.

Nový král Haakon VIII. tak nerozhoduje o tom, kam se investují stovky miliard dolarů ani jak budou výnosy využity.

Skromnější monarchie, než by mnozí čekali

Norská královská rodina se liší od jiných ropných monarchií, třeba od těch na Blízkém východě. V řadě zemí Perského zálivu jsou vládnoucí dynastie přímo napojené na příjmy z těžby ropy a mají rozsáhlé soukromé majetky, v Norsku však je role krále především reprezentativní. Skutečná politická moc zůstává v rukou demokracie.

I když královská rodina využívá královské rezidence a čerpá prostředky ze státního rozpočtu, její postavení je skromnější než je zvykem jinde. Umírněnost a důraz na blízkost běžným občanům patřily k důvodům, proč si Harald V. během své vlády udržoval vysokou popularitu. Norsko je ostatně zemí, která si zakládá na rovnostářské společnosti. Okázalé projevy bohatství tady nejsou přijímány přímo pozitivně.

Harald V. pomohl monarchii přežít

Zesnulý Harald V. se zapsal do historie tím, že pomohl modernizovat obraz norské monarchie. V roce 1968 si po dlouhém boji s konzervativními kruhy prosadil sňatek se Sonjou Haraldsenovou, ženou neurozeného původu. Tehdy šlo o významný průlom do tradičních pravidel evropských královských rodin.

Podobně později vyvolal diskuse i vztah korunního prince Haakona s Mette-Marit, která byla před svatbou svobodnou matkou. Norská monarchie si zachovala podporu veřejnosti i v 21. století hlavně díky otevřenějšímu přístup k moderní společnosti.

Haralda lidé vnímali jako panovníka, který rozuměl změnám společnosti a dokázal spojovat lidi bez ohledu na původ, náboženství nebo životní styl. Jeho projevy po teroristických útocích z roku 2011 patří dodnes k nejcitovanějším momentům moderních norských dějin.

Haakon VIII. nastupuje do jiné éry

Teď nový král přebírá trůn v době, kdy se musí evropské monarchie obhajovat před veřejností. Podpora norské monarchie zůstává celkem vysoká, ale v posledních letech ji oslabily kontroverze spojené s širší královskou rodinou.

Haakon VIII. stojí před úkolem navázat na odkaz svého otce a přitom přesvědčit mladší generaci Norů, že monarchie má své místo i v moderním státě. Výhodou pro něj je, že nebude spojován s otázkami moci ani velkého bohatství. Nemá totiž žádné slovo v tom jak země nakládá s ropným bohatstvím.

A možná v tom spočívá jedno z tajemství norského úspěchu. Příjmy z ropy patří státu a občanům, monarchie zůstává především symbolem národa a tradice. Nový král Haakon VIII. tak usedá na trůn jedné z nejbohatších zemí planety, aniž by měl přístup k pokladnici, kterou si mnozí s norskou korunou spojují.

Zdroje: autorský text, norskpetroleum.cz, chathamhouse.org, nbiam.no, Reuters.com