Top hledané
Výsledky (0)
Syn legendárního zpěváka skupiny Elán Jozef Ráž mladší nemířil pouze do světa hudby. Už jako sedmnáctiletý odešel od rodičů, při studiu si vydělával na živobytí a postupně se pustil do podnikání. Otevíral bary, působil v hotelnictví, pracoval na ministerstvech a v roce 2023 se stal ministrem dopravy.

Syn Jožo Ráže odešel z domova jako teenager, bydlel v garáži a čas trávil v ringu. Dnes je z něj ministr

Kristina Valachyová
19. listopadu 2026
+ Přidat na Seznam.cz
11 minut
Jozef Ráž

Jozef Ráž se v roce 2026 rozhodl zabojovat také o primátorské křeslo v Bratislavě. Ačkoli ve volbách neuspěl, jeho životní příběh nabízí několik zajímavých momentů, které veřejnost nemusí znát.

Jozef Ráž mladší patří mezi lidi, jejichž jméno je na Slovensku známé nejen díky vlastní kariéře, ale také rodinnému zázemí. Jeho otcem je Jozef Ráž starší, zpěvák a frontman legendární skupiny Elán. Zatímco jeho otec se proslavil na hudebních pódiích, syn se vydal cestou podnikání, managementu a později politiky. Jeho začátky přitom nebyly úplně jednoduché.

Podle informací, které v září 2026 přinesl portál Plus JEDEN DEŇ, odešel z rodičovského domu už v sedmnácti letech a nějakou dobu bydlel s kamarádem v garáži v bratislavském Ružinově. Místo toho, aby se spoléhal na rodinné zázemí, začal si vydělávat vlastníma rukama. Pracoval v obchodě se sportovním zbožím, myl sklenice a působil jako číšník a barman. Později se z něj stal podnikatel, který rozjel vlastní provozovny, a nakonec také představitel státu odpovědný za jeden z nejdůležitějších resortů.

Prodej luxusního mezonetu 3+kk se střešní
Prodej luxusního mezonetu 3+kk se střešní, Praha 5

Jak vyplývá z jeho životopisu na stránkách Ministerstva dopravy SR, jeho profesní dráha zahrnuje působení na ministerstvu obrany, v Bratislavském samosprávném kraji, ve Slovenské poště i na ministerstvu zdravotnictví. Než se však dostal do vrcholové politiky, prošel také podnikatelským prostředím a obdobím, kdy se musel prosadit mimo stín svého slavného otce.

Pracovat začal už ve třinácti letech

Ráž se podle medializovaných informací pustil do práce už ve věku třinácti let. V obchodě se sportovním zbožím na Vysoké ulici v Bratislavě vyplétal tenisové rakety a montoval vázání na lyže. Šlo o praktické činnosti, při kterých se mohl naučit pracovat se zákazníky a získávat první zkušenosti s pracovním prostředím. Středoškolské studium zvládl poměrně brzy. Maturitu na Gymnáziu Matky Alexie v Bratislavě absolvoval už jako sedmnáctiletý. Právě v tomto období se podle vlastních vyjádření rozhodl odejít od rodičů.

Jak později vzpomínal v rozhovoru pro Denník N, při studiu si na živobytí vydělával různými způsoby.

"V sedmnácti letech jsem odešel z rodičovského domu a při studiu na vysoké škole jsem si vydělával na živobytí jako umývač sklenic, vyplétáním tenisových raket, jako barman a číšník,"

uvedl v rozhovoru z března 2018.

Jeho odchod z domu měl souviset s neshodou v rodině týkající se kapesného. Následně se přestěhoval s kamarádem z dětství do garáže v Ružinově. Nešlo tedy o klasické bydlení, na jaké jsou mladí lidé zvyklí, ale o provizorní zázemí, ve kterém začínal samostatný život. Právě toto období se v jeho životním příběhu často zmiňuje jako důkaz, že se poměrně brzy rozhodl převzít odpovědnost za vlastní živobytí. Postupně získával vzdělání, kontakty i manažerskou praxi, které později využil v podnikání a státní správě.

Od barového pultu k vlastnímu podnikání

Pracovní začátky ho přivedly do několika bratislavských podniků. Působil v podnicích Steps, Irish Pub a baru Flip v Petržalce. Pracoval také v Charlie’s pubu, kde se setkával s velkým množstvím zákazníků a poznával každodenní provoz gastronomického podniku. Postupně se však nechtěl spokojit pouze s pozicí zaměstnance. Už jako osmnáctiletý si vyřídil živnostenské oprávnění a společně s kamarádem otevřel bar BarOK na Medené ulici nedaleko Reduty. Podnikání v té době znamenalo vyřizování mnoha administrativních náležitostí, povolení a úředních formalit. Otevření vlastního baru pro něj představovalo významný krok. Z člověka, který předtím obsluhoval hosty, se stal člověk odpovědný za provoz, jeho fungování i podnikatelská rizika. Jeho aktivity se později rozšířily. Jedním z nejznámějších podniků spojovaných s jeho jménem byl hudební bar RockOK na Šafárikově náměstí v Bratislavě. Právě tam se setkával svět gastronomie, nočního života a hudební scény.

V březnu 2018 o jeho podnikatelských začátcích psal také Denník N. V té době se v souvislosti s jeho jménem zmiňovaly také restaurace Baroza a hotel Barok v Petržalce, které byly součástí podnikatelských aktivit jeho rodiny. V rozhovoru pro Denník N Ráž hovořil také o problémech, kterým čelil jako provozovatel podniku. Na otázku týkající se výpalného odpověděl:

Výpalné jsem nikdy neplatil, přestože se o to několikrát pokusili, včetně případu, kdy mi jednou úplně rozbili bar.

Jeho vyjádření ukazuje, že podnikání v bratislavském nočním životě nebylo vždy bezproblémové. Zároveň je však třeba zdůraznit, že jde o jeho vlastní výpověď v rozhovoru, nikoli o samostatně ověřený popis všech okolností.

Pomáhal také na koncertech svého otce

Ačkoli se Ráž rozhodl vybudovat si vlastní kariéru, rodinné prostředí ho provázelo také v pracovním životě. V rozhovoru pro Denník N z roku 2018 prozradil, že si vydělával také jako osobní strážce na koncertech svého otce a na jednom vystoupení amerického rappera Coolia.

Pronájem bytu 3+1, Masarykovo nábřeží, Praha
Pronájem bytu 3+1, Masarykovo nábřeží, Praha, Praha 1

Pracoval jsem také jako osobní strážce na koncertech svého otce a na jednom koncertě zpěváka Coolia,

uvedl.

Jeho zkušenosti tak byly rozmanitější, než by se mohlo zdát při pohledu na jeho pozdější kariéru ve veřejné správě. V mládí se pohyboval v gastronomii, při hudebních vystoupeních i v prostředí bojových sportů. Právě kombinace těchto zkušeností patří mezi méně známé stránky jeho životopisu. Ráž se postupně dostal od fyzické práce a služeb zákazníkům k řízení podniků a později k vedení organizačních útvarů ve veřejných institucích.

Motorky, bojové sporty a slavné příjmení

Rážův život nebyl spojen pouze s podnikáním. Od mládí se věnoval také motorkám a bojovým sportům. Podle Plus JEDEN DEŇ začal s karate už na druhém stupni základní školy. Později přidal box, aikido a jiu-jitsu. V období intenzivního tréninku absolvoval několik tréninků denně a o víkendech se účastnil zápasů.

K bojovým sportům se vyjadřoval s nadhledem.

Na ulici jsem ale opravdu nikdy nikoho neuhodil. Jen v ringu,

uvedl podle citovaného článku.

Motorky ho spojovaly také s prostředím, ve kterém se pohyboval Robert Kaliňák.

Ráž v rozhovoru pro Denník N vysvětloval, že se poznali prostřednictvím motorkářské komunity.

„Známe se přes motorky, stejně jako znám dalších dvě stě motorkářů v Bratislavě,“

řekl v roce 2018.

Zároveň zdůrazňoval, že s Kaliňákem nikdy nepracoval ani nepodnikal.

Známe se přes motorky, stejně jako znám dalších dvě stě motorkářů v Bratislavě, a všichni to o mně vědí. Můj otec měl obchod s motocykly Yamaha a já jsem stejně jako on od mládí vyrůstal s motorkami. Přestože se známe právě díky motorkám, s Robertem Kaliňákem jsem nikdy nepracoval ani nepodnikal. Naopak, pracoval jsem pro ministry obrany Juraje Lišku a později Martina Fedora, následně pro Pavla Freša na Bratislavském samosprávném kraji a na Slovenskou poštu jsem nastoupil za ministra Jána Figeľa.

Právě vztah s Kaliňákem se později stal předmětem mediálního zájmu, když se Rážovo jméno začalo spojovat s ministerskými nominacemi. Informace o jejich známosti a Rážově pracovní minulosti přinesly kromě Denníku N také Aktuality.sk. Sám Ráž přitom opakovaně zdůrazňoval, že se nechce spoléhat na slávu svého otce.

Stále musíte všem dokazovat, že to není proto, že jste Ráž,

uvedl podle Plus JEDEN DEŇ.

Známé příjmení tak v jeho kariéře fungovalo jako dvousečná zbraň. Přinášelo pozornost, zároveň však vyvolávalo otázky, do jaké míry jeho pracovní úspěchy souvisely s vlastními schopnostmi a do jaké míry s rodinným zázemím.

Vzděláním ekonom i právník

Po středoškolském studiu pokračoval Ráž na vysoké škole. Podle oficiálního životopisu na stránkách Ministerstva dopravy SR absolvoval Obchodní fakultu Ekonomické univerzity v Bratislavě, kde studoval mezinárodní podnikání. Později studoval také právo na Bratislavské vysoké škole práva a na Univerzitě Mateje Bela. Jeho profesní dráha se následně začala ubírat směrem ke státní správě. V letech 2005 až 2010 působil na Ministerstvu obrany SR, kde zastával několik funkcí včetně ředitele Úřadu pro investice a akvizice a ředitele organizačního odboru. Později pracoval na Bratislavském samosprávném kraji jako specialista pro veřejné zakázky. V letech 2011 až 2016 působil ve Slovenské poště, kde zastával řídicí pozice a stal se členem představenstva. V roce 2016 přešel na Ministerstvo zdravotnictví SR, kde působil jako generální tajemník služebního úřadu až do roku 2020. Jeho kariéra tak postupně přešla od podnikání k řízení státních organizací. V jednotlivých funkcích se věnoval především organizačním, provozním a manažerským úkolům. Tyto zkušenosti se později staly součástí jeho argumentace, proč se považuje za člověka schopného řídit velké instituce.

Podrobnější přehled jeho profesní dráhy přineslo také SME ve svém profilu Jozefa Ráže mladšího.

První pokus o ministerské křeslo mu nevyšel

Do širšího politického povědomí se Ráž výrazněji dostal už v roce 2018. Tehdejší strana Smer-SD ho navrhla na post ministra vnitra ve vládě Petera Pellegriniho. Slovensko se v té době nacházelo ve mimořádně napjaté politické situaci po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Personální změny ve vládě proto provázela zvýšená pozornost veřejnosti i médií. Rážova nominace nakonec nebyla úspěšná. Prezident Andrej Kiska ho do funkce ministra vnitra nejmenoval. O jeho minulosti, podnikání i kontaktech informovala tehdejší média včetně Aktuality.sk a Denníku N. V roce 2023 se však situace změnila. Po pěti letech se jeho jméno znovu objevilo v souvislosti se sestavováním vlády a tentokrát získal ministerské křeslo v jiném resortu.

V roce 2023 se stal ministrem dopravy

Ve čtvrté vládě Roberta Fica dostal Ráž na starost Ministerstvo dopravy SR. Do funkce nastoupil v říjnu 2023 jako nominant strany Smer-SD. Jeho jmenování znamenalo návrat do vrcholné státní funkce po období, kdy se věnoval podnikání. Na ministerstvo přišel s manažerskými zkušenostmi ze státní správy, veřejných organizací i soukromého sektoru. Resort dopravy patří mezi oblasti, které mají přímý dopad na každodenní život obyvatel. Zahrnuje silniční a železniční infrastrukturu, veřejnou dopravu, letecká spojení i rozvoj dopravních staveb. Během jeho působení se mezi významná témata zařadilo dokončení křižovatky dálnic D1 a D4 u Bratislavy, rozvoj leteckých spojení z hlavního města či modernizace veřejné dopravy. Ráž tyto projekty později využíval také jako argument při své kandidatuře na primátora.

V rozhovoru pro TASR z října 2026 uvedl, že křižovatka D1/D4 podle něj pomohla snížit počet kamionů projíždějících přes Přístavní most přibližně o 2 500 denně. Zároveň hovořil o růstu počtu cestujících na bratislavském letišti a investicích do tramvají a trolejbusů. Šlo o výsledky, kterými argumentoval samotný ministr; jejich hodnocení je třeba zasadit do širšího kontextu fungování dopravního systému. Jeho vyjádření zachytila TASR v rozhovoru o kandidatuře na primátora Bratislavy.

Rodina a tři děti

Ráž má tři děti a Bratislavu označuje za své rodné město. Rodinné zázemí zmiňoval také během předvolební kampaně v roce 2026, kdy vysvětloval, proč se rozhodl ucházet o vedení hlavního města. V rozhovoru pro TASR řekl:

Narodil jsem se tady, žiji tady a vychovávám tady tři děti.

Právě toto spojení s Bratislavou využíval jako jeden z argumentů, proč chce vstoupit do jejího řízení. Tvrdil, že město dobře zná nejen jako politik a ministr, ale také jako jeho obyvatel. Soukromý život si však na rozdíl od svého otce, kterého provázela dlouholetá hudební kariéra, do značné míry drží mimo pozornost veřejnosti. Média se o něj zajímala především v souvislosti s jeho podnikáním, majetkovými vazbami a politickým působením.

Proč se rozhodl kandidovat proti Matúšovi Vallovi?

V roce 2026 se Ráž rozhodl vstoupit do komunální politiky. Oznámil kandidaturu na primátora Bratislavy, přičemž se prezentoval jako nezávislý kandidát. Zároveň zůstával ministrem dopravy nominovaným stranou Smer-SD. Svou kandidaturu zdůvodňoval přesvědčením, že hlavní město potřebuje více konkrétních projektů a důraz na jejich realizaci. Současného primátora Matúše Valla kritizoval především z hlediska fungování města, infrastruktury a výstavby.

V rozhovoru pro TASR z 19. října 2026 svou představu shrnul slovy:

Bratislava měla osm let vize, teď potřebuje někoho, kdo je postaví.

Ráž se tak snažil odlišit od Valla, jehož profesní zázemí souvisí s architekturou a urbanismem. Sám se prezentoval především jako manažer, který má zkušenosti s dokončováním velkých projektů a chce je přenést také do samosprávy. Během kampaně hovořil o dopravních stavbách, nájemním bydlení a bezpečnosti. Mezi jeho návrhy patřil také nový most přes Dunaj, který by doplnil stávající silniční spojení. Chtěl rovněž zjednodušit povolovací procesy při výstavbě, aby se mohly rychleji realizovat například nájemní byty. Podrobnosti o jeho plánech přinesl portál SME v rozhovoru s Jozefem Rážem ze 6. srpna 2026 a TASR v předvolebním rozhovoru.

Ve volbách neuspěl, získal však více než 61 tisíc hlasů

Komunální volby v Bratislavě se konaly 24. října 2026. Souboj o primátorské křeslo nakonec skončil vítězstvím Matúše Valla, který získal 64,36 procenta platných hlasů. Jozef Ráž skončil na druhém místě se ziskem 61 183 hlasů, což představovalo 32,32 procenta. Ačkoli se mu nepodařilo získat primátorskou funkci, podporu mu vyjádřila přibližně třetina voličů, kteří hlasovali pro kandidáty na primátora. Přesné výsledky zveřejnil výsledkový servis SITA a přehled výsledku konkrétního kandidáta přinesl portál Štatistiky.sk.

Po volbách Ráž uznal rozhodnutí Bratislavanů a poblahopřál Vallovi k obhájení funkce.

Bratislavčané rozhodli a myslím si, že rozhodli jasně. Jejich rozhodnutí respektuji,

prohlásil.

Zároveň uvedl, že počet hlasů, které získal, vnímá jako závazek. V povolebním vyjádření poukázal na to, že jeho podporovatelé představují významnou část obyvatel města, a vyzval primátora, aby se věnoval také velkým infrastrukturním projektům. Ráž zároveň deklaroval, že se po skončení kampaně naplno vrací k práci na ministerstvu dopravy. O dalším směřování jeho politické kariéry tak rozhodne především jeho působení ve vládním resortu a další politický vývoj.

Z garáže až do vlády

Jozef Ráž mladší prošel cestou, která začala poměrně brzy samostatným životem, pokračovala podnikáním a nakonec ho přivedla do státní správy. Vydělával si už jako teenager, pracoval v barech, otevíral vlastní provozovny, získal vysokoškolské vzdělání a postupně zastával několik řídicích funkcí. Jeho životní příběh nelze oddělit od známého rodinného jména, zároveň však zahrnuje také vlastní pracovní rozhodnutí a profesní zkušenosti. V roce 2018 mu první pokus o vstup do vlády nevyšel, o pět let později se však stal ministrem dopravy. V roce 2026 se pokusil prosadit také v komunální politice. Bratislavští voliči nakonec upřednostnili Matúše Valla, Ráž však získal více než 61 tisíc hlasů a zůstává ministrem dopravy.

Z mladíka, který si po odchodu z domova vydělával na vlastní živobytí, se tak stal jeden z nejviditelnějších představitelů současné slovenské politiky. Jeho další kariéra bude záviset nejen na zkušenostech, které získal v podnikání a státní správě, ale také na výsledcích, kterých dokáže dosáhnout ve veřejné funkci.

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze