Luděk Munzar: otužilec až do poslední chvíle
Všichni ho znali jako hereckou ikonu, ale Luděk Munzal miloval nejen svou práci, ale i létání, otužování a automobilové závody.
“Bydlel jsem u letiště, takže jsem zblbnul i ženu a děti. Tatínek si přál, abych byl pilot,” řekl v minulosti herec, který prý nakonec slib tatínkovi dodržel.
Vznesl se totiž letadlem nad dům, když ještě jeho tatínek žil. Netajil se nikdy ani tím, že pro něj létání bylo vždycky mnohem větší vášní než samotné herectví.
Herec do poslední chvíle svého života vypadal velmi dobře, aby také ne. Jeho recept na dlouhověkost bylo celoživotní otužování. Pravidelně se totiž otužoval v bazénu u domu, a to především v mrazech.
“Skáču tam nahý a občas mě u toho vidí i sousedka, ale mě to nevadí, protože v tom mrazu není stejně nic vidět,” vtipkoval v jednom z minulých rozhovorů.
Auta byla Munzarovou velkou vášní a dokonce se tím krátce i živil. Měl velké úspěchy a to třeba v kopii vozu Tatra 602. Získal i titul mistra Evropy v závodech automobilových veteránů.
Legendy jsou věčné
Do divadla se prý herec vždycky moc těšil. Měl možnost být po boku takových legend jako byl Höger, Medřická, Menšík a další. Narodil 20. března 1933 v Nové Včelnici, absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové a studoval herectví na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Od roku 1957 byl angažován jako člen činohry Národního divadla v Praze.
Munzar se objevil v celé řadě známých děl, namátkou S čerty nejsou žerty, Královská hra, Čarodějův učeň, Atentát, Dnes naposled či Zlatí úhoři. Kromě toho byl také úspěšným dabérem, hlas propůjčil například Paulu Newmanovi a v letech 1995 a 2000 byl v Přelouči odměněn Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. 26. ledna 2019 zemřel obklopen rodinou.
