Pandemie dopadá na naše zdraví i výši úspor

Více než 30 procent populace zůstává neočkováno

S tím, jak nabírají na síle obavy spojené s mutací koronaviru omikron, apelují firmy na své zaměstnance, aby se nechali naočkovat, protože vědí, že se tím sníží pravděpodobnost dalšího ekonomického útlumu. Řada společností se snaží zaměstnance motivovat k očkování i tím, že jim za to slibují odměny nebo několik hodin volna, jenž by jinak museli strávit v zaměstnání. Jejich kroky však mnohdy naráží na mantinely, které jsou dány všeobecným nepochopením a předsudky. Uvedený benefit totiž mnohdy využívají jen ti, kteří by se i tak nechali očkovat. Zbylých 15 až 30 procent je stejně nevyužívá. Pro takové kolosy, jaký představuje třeba Česká pošta, není tato výhoda ani možná.

„O volnu pro očkované zaměstnance jsme uvažovali, ale ekonomicky je to pro nás nereálné,“

přiznal před nedávnem deníku E15 mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Nutno připomenout, že Česko je v současnosti z pohledu dopadů pandemie stále mezi nejpostiženějšími zeměmi světa. Na covid zde zemřelo již více než 30 tisíc občanů a další bohužel přibývají. Mezi nejvíce rizikové skupiny patří právě neočkovaní, kterých je v případě dospělé populace pořád ještě zhruba okolo 30 procent. Vážnější situace hrozí rovněž u osob s poruchou imunity a těch seniorů, kterým od druhé dávky uplynulo více než 5 měsíců.

Luxusní vila 5+kk na pronájem Praha západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Jedním z řešení by mohl být povinný lockdown, jaký na podzim zavedli v sousedním Rakousku. Jak potvrdila studie tamní Vídeňské univerzity, byl tento lockdown směrem k neočkovaným poměrně úspěšný. Velkou část z nich k dodatečnému očkování opravdu také nakonec přiměl. Proočkovanost se zvedla během krátké doby o zhruba 3 až 5 procent. Vysloveně skalních odpůrců očkování je tam totiž podle tvrzení univerzity stále okolo 7 procent. Další představují mladí lidé, kteří se doposud necítili koronavirem ohroženi.

Ekonomika se zadrhává, naštěstí ale nezastavuje

Promítne se to vše nějak konkrétně do našich vlastních peněženek? Podle velké části firemních manažerů domácí ekonomika roste. Třetina z nich uvádí, jak vyplývá ze srpnového výzkumu agentury Ipsos pro Českou manažerskou asociaci, že koronavirová pandemie nemá na necelou třetinu společností žádný dopad a další třetině pomohla navíc k novým příležitostem. Rok 2021 tak přinesl z pohledu manažerské obce pozitivní vývoj jak pro jejich business, tak posílení samotné firemní pozice. Naopak zhoršení předpokládá pouze desetina z nich.

Češi proto také zůstávají vesměs optimisty a nevidí svoji ekonomickou budoucnost příliš černě. Až okolo 40 procent z nás se proto také nebojí budoucího zadlužení. Na úvěr si půjčujeme nejčastěji proto, abychom si mohli pořídit nové auto nebo si nechali zrekonstruovat byt. Podle dat Ipsosu je to nejčastěji do výše 200 tisíc korun.

„Během pandemie se řada lidí pustila do úprav stávajícího bydlení a dá se předpokládat, že v nich budou pokračovat. A na to si budou chtít v řadě případů půjčit. Stejně tak se na trhu začal definitivně projevovat nedostatek komponent pro výrobu automobilů, jenž vyústil v opožděné dodávky hotových aut. Proto řada Čechů musela nákup odložit a nový vůz plánují koupit v následujících dvou letech,“ 

řekl k tomu pro LP-Life Michal Straka, který se ve výzkumné agentuře zaměřuje na oblast finančních trhů.

Koronavirus má samozřejmě neblahý vliv i na veřejné rozpočty. Veřejné finance se napříč celou Evropou dostaly do ještě horší kondice spolu s nástupem pandemie, tedy již před dvěma roky. Prohloubila se zároveň propast mezi tzv. jižním křídlem, tedy například Řeckem, Itálií, Španělskem, Portugalskem a Francií a spořivějšími státy - Rakouskem, Nizozemskem, Dánskem a Švédskem. Česko se připojilo k těm zemím, které také volají po větší rozpočtové zodpovědnosti. Problém s deficitním financováním se navíc neustále prohlubuje. Současná česká vláda chce proto také jeho výši stlačit.

Další měsíce

Otázkou zůstává, jak se do všeho v následujících týdnech a měsících promítne třeba i vývoj inflace. Ta bude pravděpodobně vyšší zejména v prvním pololetí. Očekávat se proto také mohou další zásahy centrální banky do vývoje úrokových sazeb. Jedním z důsledku může být pokračující růst cen nemovitostí i navyšování sazeb hypoték.

Již nyní jsou sazby hypoték na úrovni převyšující 4 procenta. Přestože jednotlivé banky tvrdí, že jsou na situaci připraveny, omezování dostupnosti nového i nájemního bydlení bude pravděpodobně pokračovat. Co by tomu mohlo jedině zabránit, je vyšší konkurence na trhu s poskytováním hypoték, že by ale došlo k jejich snižování není téměř vůbec reálné. Uvedené sazby budou spíše růst až k hranici 5 procent.  

Čím delší čas vynaložíme na boj s koronavirem, tím více nás to bude stát. Na krizí tratí nejen státní kasa, ale i firemní i naše vlastní rozpočty.

Zdroje: E15, Respekt, Ipsos, vlastní dotazování