Herečka Petra Černocká exkluzivně: Manžel by vám řekl, že se s bábou vydržet nedá, prozradila na sebe

Diváci vás znají jako Saxanu. Jak vy na to s odstupem času vzpomínáte? Vadí vám to, že vás tak oslovují nebo to berete, jak to je?

Děti mi říkají Saxano, ale to až poté, co jsou upozorněni dospělým člověkem, ve stylu to je ta, co hrála Saxanu. A říkají mi tak velmi důvěrně. I dospělí jsou na ten film fixovaní, protože ten film se několikrát pouštěl a je vlastně tak milý, že se tím zapsal do srdcí několika lidí. Poté tu podobu ještě rozeznají a ví, kdo jsem. Například včera jsem hrála v Praze a když jsem viděla to auditorium, tak jsem si říkala, že to jsou moje ročníky. Začala jsem Saxanou skoro jako vždycky, abych na ní nezapomněla, to bych pak dostala vynadáno.

Mě by zajímal skok z okna. Jak jste to dala?

Hele, ten skok z okna byl takový jiný. Přišel pan režisér a říkal, že z tohoto okna budu skákat. Ono to nebylo vysoko, vypadalo to jako zvýšené přízemí. Pak jsem vylezla nahoru a když jsem se podívala z toho okna, tak ono to vypadalo úplně jinak. Pak jsem tedy říkala, že to tak nepůjde. Měli tam sice nějaké záchytné věci, ale já jsem si říkala, aby se to vůbec dotočilo a tu zlomenou nohu jsem měla až v tom posledním záběru, tak proto vyběhli do ulic, našli holčinu podobné postavy, kterou oblékli do mého kostýmu a bylo to. Ten kostým jí byl velmi těsný, protože já jsem v té době byla taková laň. Skočila z okna, dostala úplatu a šla do školy. 

Činžovní dům na prodej, Praha 1 - 1067, Praha 1

Zobrazit nemovitost

To muselo být fajn. Říkala jste, že máte chalupu a máte ráda pobyt na venkově. Doporučila byste to lidem? Jezdíte si tam například vyčistit hlavu?

No, já mám v hlavě docela pořádek. Ale, fakt je, že na té chalupě je mi dnes trochu jinak, než když jsem tam jezdila jako malá. Můj táta koupil takovou jako roubenku rovnou po válce, bylo to tam krásné. A tam bylo plno dětí. Jenže nám se ten venkov vylidňuje, takže to není ono. Když jsem tam vozila vnučku, tak už tam neměla žádné kamarády. Naopak já, když jsem byla malá, jsem běhala s kamarády a hráli jsme si na víly a běhali jsme po lesích a moc se mi po tomto období stýská. Teď už je to tam samý penzista jako já a ti mladí lidé utekli. Sousedé jsou dabéři. Táňa Fišerová mi bohužel umřela, ale stále tam jezdí i Marek Brodský, můj praprabratranec, syn mého bratrance, tak s tím se tam někdy potkáme. Je to takový člen té naší větší rodiny, se kterým se vídám nejvíce.

Co vaše vnučka. Vedete jí k tomu herectví nebo má sama ona představu, co by chtěla dělat?

Ta moje sladká vnučka, bude jí už čtrnáct let, dabuje. Je v tom hodně dobrá a dabuje opravdu hodně. Teď nadabovala takový jazzový muzikál Matylda. A tam ona má hlavní roli, mě to pouštěli a já byla nadšená. Je to opravdu skvělý kousek. Do toho studuje na gymnáziu a zpívá jako babička nějaké árie, hledá seriózní hudbu a myslím si, že už tomu naše děvenka neunikne.

Ty geny se tedy nezapřou, podědí se a je to tam.

Já si myslím, že i její máma, která je zpěvačka, že je šťastná. Bára prostě věděla. Je to kreativní, a ačkoliv je spousta bezvadných povolání, kde jsou bezvadní lidé, ale u toho kumštu člověk může tvořit.

Umíte si představit, že by vaše dcera nešla v těch samých stopách a řekla vám, že chce být prodavačka nebo úřednice?

Já jsem měla trochu mindráky z konzervatoře, že jsem nedovzdělaná. Já jsem pak na tajno chodila do Filozofické fakulty na nějaké přednášky, abych byla chytřejší. Ale to už bylo marné, protože mi bylo 40. musím říct, že jsem dceru okamžitě vyhnala na studia, takže na Karlově univerzitě vystudovala novinařinu. Hlavně, že donesla diplom. Poté jsem jí poslala na rok do Austrálie, tam pracovala, aby věděla, že je práce i ruční a náročná. Když se poté vrátila, tak už byla kompletní člověk a měla vystaráno. A ona tím pádem může dělat trochu více povolání, je produkčně zdatná. Ale to zpívání miluje, tak ať zpívá.

To je nejlepší. Řekněte mi, kde berete tu pozitivní náladu. Jsem tady s vámi 10 minut a dokážete člověka nabýt energií.

Hele asi takhle. Já mám v sobě energii na požádání. Můj manžel by vám řekl, že jsou chvíle, kdy se s bábou nedá vydržet. Kdy já se flákám, už jsem měla mít uklizeno, vařím fazolky, když on chtěl tu husu, pletu to. Takže tam by určitě nějaké stížnosti byly. Ale, mě to baví být veselá a vím, že mě někdo poslouchá, to se každému nestane.

A je něco, co byste chtěl vzkázat čtenářům a čtenářkám? Aby o vás věděli něco žhavého?

No tak fanouškům bych vzkázala, ať jsou v téhle poněkud zvláštní době, která je taková rozházená, aby si zachovali vlastní identitu. Za prvé, aby všemu nevěřili a za druhé, aby něčemu hodně věřili. A také, aby to, co pouští ven, bylo to, co chtějí, že se jim vrátí. Takže aby určitě nebyli naštvaní, a proto i já vyzařuji takové pozitivno a nechci, aby se na mě obořil nějaký blbec.

Já vám moc děkuji za rozhovor, bylo to skvělé dopoledne.

Já také děkuju a zdravím.

Zdroje: Redakce LP-Life, autorský text, vlastní dotazování