Před 40 lety vyhasl život Johna Lennona. Na jeho počest vyšla kniha Lennonova zeď v Praze

Vzpomínka na Johna Lennona

Muzeum paměti XX. století vydalo na počátku prosince 2020, jako vzpomínku na Johna Lennona, knihu Lennonova zeď v Praze. Autory publikace je trio Petr Blažek, Filip Pospíšil a Roman Laube. Kniha obsahuje studie, rozhovory, dokumenty a rozsáhlou obrazovou přílohu plnou dobových fotografií. A jak to vlastně s Lennonovou zdí vůbec začalo?

O Lennonově zdi v kostce

Několik dní po smrti Johna Lennona mu jeho fanoušci vytvořili prostý symbolický náhrobek na Velkopřevorském náměstí. Využili někdejší niku (nika je výklenek ve zdi s okrouhlým nebo pravoúhlým zaklenutím, pozn. redakce) obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady, v jejímž okolí se již v předchozích letech objevovaly verše a jiné nápisy.

Na počátku osmdesátých let se zeď začala nazývat Lennonova. Začaly se zde objevovat nápisy a konala se zde ve výroční den Lennonovy smrti shromáždění, která od roku 1984 přerůstala v protirežimní demonstrace. Někteří účastníci těchto srazů patřili mezi spoluzakladatele dvou opozičních skupin: Nezávislého mírového sdružení – Iniciativy za demilitarizaci společnosti (NMS) a Mírového klubu Johna Lennona (MKJL).

„Vydání této knihy považuji za významný příspěvek k dokumentaci období konce totality. Zachycuje pozoruhodný přerod, kdy se ze vzpomínkového místa pro pár fanoušků stal velmi rychle symbol odporu proti režimu, o němž se dobře vědělo i v zahraničí. Já mám navíc na tuto dobu jako jeden ze zakládajících členů Nezávislého mírového sdružení velmi intenzivní vzpomínky, které dodnes nevybledly, a proto má pro mě tato knížka ještě další, osobní rozměr,“

říká předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová.

Turistická atrakce a významný fenomén

A její slova potvrzuje také spoluautor knihy a člen správní rady Muzea paměti XX. století Petr Blažek.

„Lennonova zeď se před rokem 1989 stala významným fenoménem, ačkoliv již v roce 1982 byla překryta plakátovací plochou. Od poloviny osmdesátých let se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Po roce 1989 odrážela její podoba také dobové spory o povahu společnosti. Toto místo se rovněž stalo významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem, a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule.“

Plány na dnešní večer

Ve spolupráci s Muzeem Kampa navíc Muzeum XX. století uspořádalo debatu ve Werichově vile, kterou bude možné zhlédnout dnes od 20 hodin na Facebooku a YouTube kanálu muzea.

„Pro spoustu Pražanů a návštěvníků Prahy se právě Lennonova zeď na Kampě stala symbolem svobody a konce jedné epochy. Tahle připomínka jeho památky vždy odrážela dobové spory o minulost i budoucnost společnosti. A jsem si jistý, že tomu tak bude vždy. I proto jsem rád, že se Muzeu paměti XX. století společně s Muzeem Kampa podařilo uspořádat debatu ve Werichově vile, dostupnou online v den výročí smrti Johna Lennona, a připomenout si jejím prostřednictvím momenty, ve kterých právě tato památka sehrála významnou roli,“

uvedl Jiří Pospíšil, předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.

Prodej luxusního bytu, Praha 1 - 51m, Praha 1

Zobrazit nemovitost