Viktor Orbán i Robert Fico se dlouhodobě profilují jako politici, kteří otevřeně zdůrazňují národní zájmy a kritizují některá rozhodnutí Evropské unie. Ve společných vystoupeních často mluví o potřebě suverenity států a odmítají, aby Brusel určoval směřování domácích politik. Takové postoje se objevily například při diskusi o energetice. Obě vlády upozorňovaly, že rozhodnutí Evropské unie mohou poškodit země střední Evropy, které jsou historicky závislé na určitých energetických zdrojích. Podle Roberta Fica musí každá země rozhodovat o vlastní energetické politice a nikdo by jí neměl diktovat, odkud bude nakupovat plyn či ropu.
Podobnost politiky Bratislavy a Budapešti se projevuje i v debatě o budoucnosti Visegrádské čtyřky. Orbán i Fico opakovaně mluví o potřebě posílit spolupráci zemí střední Evropy a naznačili, že by rádi obnovili silnější partnerství v rámci tohoto regionálního uskupení. Podle slovenského premiéra by dokonce mohli mít někteří lídři zemí V4 v budoucnu stejný názor na některé evropské otázky.
Podobnosti mezi Budapeští a Bratislavou si všimli i zahraniční analytici. Orbán je už roky znám tvrdými konflikty s Bruselem, zejména v otázkách migrace, právního státu či energetiky, píše The Guardian.
Kdo by mohl čekat, že maďarské volby se stanou těmi nejsledovanějšími v celé Evropě? Po více než šestnácti letech u moci čelí Viktor Orbán zásadní výzvě ze strany opozice a část voličů volá po změně politického kurzu. Pokud by opozice Orbána porazila, mohly by oslabit i podobné politické projekty v regionu. Slovensko by tak náhle přišlo o nejbližšího ideologického partnera v Evropě. Naopak pokud Orbán znovu vyhraje, může to posílit politický model, který se ve střední Evropě označuje jako „suverenistický“. V praxi to znamená větší důraz na národní politiku a častější konflikty s Bruselem.
Předseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD) uvedl, že podle něj by se slovensko-maďarské vztahy mohly výrazně zhoršit v případě, že nadcházející parlamentní volby v Maďarsku vyhraje lídr tamní opozice Péter Magyar.
Tato slova zazněla na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády v Hronských Kľačanech, přičemž téma vztahů mezi Bratislavou a Budapeští mělo podle Fica rezonovat i během jeho ranního setkání se středoškoláky, píše Epoch Times.
Zájem se na Slovensku také začal otáčet směrem ke kontaktům bývalého lídra Smeru-SD a současného prezidenta Petera Pellegriniho s maďarskou stranou v roce 2020, která mu měla zařídit kontakt na ruského předsedu vlády. Rusové mu měli pomoci ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch Smeru-SD.
Součástí medializovaných zjištění měl být také přepis telefonátu mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártó a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který měl zachytit zpravodajský aparát. Z něj mělo vyplynout, že maďarská diplomacie měla tuto žádost tlumočit ruské straně. Peter Pellegrini následně do Moskvy skutečně odcestoval, a to jen několik dní před volbami do Národní rady SR. Robert Fico na tato tvrzení reagoval s tím, že v roce 2020 nebyl součástí aktivního politického dění v rámci kampaně Smeru-SD.
„V roce 2020 jsem já prakticky politicky neexistoval. Nemám důvod se k tomuto vyjadřovat. Nevedl jsem kandidátku Smeru, nebyl jsem součástí volební kampaně ani jsem neznal strategii. Nebudu se k tomu absolutně vyjadřovat,“
reagoval Fico na novinářskou otázku podle TA3.
Zároveň odmítl, že by v tom viděl jakékoli porušení pravidel či zásah do voleb, přičemž kriticky poukázal na jiné případy zahraničního vlivu, které podle něj představují reálnější zasahování do demokratických procesů.
„Porušení pravidel je, když si britské ministerstvo zahraničí pronajme firmu, která platí influencerům, hercům a známým osobnostem na Slovensku, aby pomáhali Progresivnímu Slovensku. To je zasahování do voleb. Ale nějaký telefonát…?“
poznamenal.
Pokud by Viktor Orbán po letech u moci zeslábl nebo dokonce prohrál, mohlo by to změnit rovnováhu politických sil ve střední Evropě. Některé průzkumy přitom naznačují, že část maďarské veřejnosti by chtěla umírněnější přístup k Evropské unii, až 77 procent voličů podporuje členství země v EU a mnozí by uvítali lepší vztahy s Bruselem, píše The Guardian.
Pokud by se takový politický obrat skutečně stal realitou, mohl by ovlivnit i atmosféru ve slovenské politice. Orbán totiž pro část politiků v regionu představuje symbol silného národního lídra, který dokáže vzdorovat tlaku velkých evropských hráčů.
Maďarská předvolební kampaň se v posledních měsících přesunula na místo, které ještě před pár lety politici brali spíše jako doplněk, na sociální sítě. TikTok, Facebook i platforma X se staly hlavním bojištěm mezi premiérem Viktorem Orbánem a jeho novým rivalem Péterem Magyarem.
To, co se dnes děje v maďarské politice, ale zaujímá i Slovensko nebo Česko. Čelní politici těchto zemí totiž komunikují přes sociální sítě obdobným způsobem.
Největším překvapením maďarské politické scény je právník Péter Magyar. Jeho vzestup je úzce spojen právě se sociálními sítěmi. Magyar pravidelně zveřejňuje videa, livestreamy a komentáře na Facebooku i TikToku, kde dokáže oslovit statisíce lidí. Podle analýzy portálu Telex jeho videa dosahují milionů zhlédnutí a výrazně překonávají sledovanost mnoha tradičních médií. Digitální komunikace mu tak pomohla obejít mediální prostor, který je v Maďarsku často označován jako nakloněný vládě.
Podle analýzy polského týmu Res Futura se rovnováha sil mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a opozičním lídrem Péterem Magyarem v digitálním prostoru výrazně změnila. Zlom podle analytiků nastal po změnách pravidel reklamních platforem Meta a Google, které omezily politickou reklamu v Evropě. Zatímco dříve měl Orbán a strana Fidesz téměř úplnou dominanci online prostoru díky velkým rozpočtům a silné základně podporovatelů, situace se po omezení placené reklamy výrazně změnila.
Polští analytici uvádějí, že Péter Magyar dosáhl v posledních dnech přibližně 16 milionů zhlédnutí videí na sociálních sítích.
Porovnání interakcí ukazuje rozdíl:
Podle analýzy to znamená, že Magyar dosáhl přibližně o 30 % lepšího výkonu, přestože zveřejnil asi o 40 % méně obsahu.
Ještě výraznější rozdíl je u sdílení:
Analýza zároveň upozorňuje na obrovské částky, které maďarská politická scéna utratila za online reklamu za posledních 6,5 roku:
Z těchto výdajů šlo přibližně 7 miliard forintů na 15 nejvíce propagovaných stránek. Až 13 z nich bylo propojeno s Fideszem:
I přes zákaz politické reklamy podle analýzy Fidesz ne vždy pravidla dodržoval. Mluvčí strany Balázs Németh dokonce přiznal, že testují hranice systému a spoléhají na to, že platformy samy určí, co zakážou. Až 84 % reklam Fideszu bylo podle analýzy označeno jako porušení pravidel. Strana zároveň využívala tzv. „digitální občanské kruhy“, přes které se obsah dostával k uživatelům i mimo oficiální reklamní kanály.
Polští analytici tvrdí, že Magyar si vybudoval „armádu distributorů obsahu“, díky které nepotřebuje velké reklamní rozpočty ani televizní prostor. Orbán je naopak čím dál více odkázán na své věrné podporovatele. Jeho příspěvky mají vysoký počet negativních reakcí, což snižuje jejich dosah v algoritmech sociálních sítí.
Průměrné výsledky příspěvků (únor – březen 2026):
To znamená:
Analytici to interpretují tak, že Orbánovi podporovatelé jsou v online prostoru spíše pasivními konzumenty.
Podle Res Futura se Magyarových 16 milionů zhlédnutí videí blíží úrovni velkých televizních stanic. Zároveň ale analýza připomíná, že velká část maďarských médií je stále pod vlivem Fideszu, což znamená, že vláda má stále silný dosah mimo sociální sítě.
Analytici tvrdí, že Facebook zvýhodňuje obsah, který generuje komentáře a dlouhé sledování videí. V tomto směru má Magyar výhodu, protože jeho obsah vyvolává silné reakce a diskuse. Orbánova komunikace je podle nich více založena na statických příspěvcích, které v online prostředí fungují hůře. Jedna z analýz to přirovnává k tomu, že Orbán „komunikuje přes digitální letáky ve světě TikToku a Netflixu“.
Magyar staví komunikaci na příběhu „člověka zevnitř systému“, který odhaluje pravdu. Témata se dotýkají běžného života: ceny paliv, korupce či lokální problémy. Orbán naopak pracuje spíše s geopolitickými tématy, hrozbami zvenčí a bezpečnostními narativy, což podle analytiků vede k nižší virálnosti obsahu.
Podle Res Futura Orbán sice publikuje často, ale s nižší efektivitou, což v kombinaci s negativními reakcemi vede k postupnému oslabování jeho dosahu v online prostoru. Algoritmy sociálních sítí tak podle nich stále více přirozeně zvýhodňují Magyarovu komunikaci, zatímco Orbánovy příspěvky ustupují do pozadí.
Ačkoli opozice získává popularitu na internetu, Viktor Orbán si stále drží silnou pozici v tradičních médiích.
Podle analýz organizace Heinrich Böll Stiftung je velká část maďarského mediálního trhu blízká vládě nebo jejím politickým spojencům. Opozice proto často hledá prostor právě na sociálních sítích, kde je komunikace méně kontrolovaná.
Digitální prostor ale přináší i rizika. Analýza společnosti NewsGuard odhalila desítky účtů na TikToku, které před volbami šířily manipulativní.
To, co se děje v Budapešti, může brzy přijít i do dalších zemí ve střední Evropě. Maďarská kampaň ukazuje, jak dramaticky se mění politická komunikace. Dříve rozhodovaly billboardy a televizní debaty. Dnes může o popularitě politika rozhodnout jedno virální video.A právě proto sledují vývoj v Maďarsku i slovenští politici. Pokud totiž sociální sítě dokážou změnit politickou scénu u jižních sousedů, je jen otázkou času, kdy podobný souboj vypukne i na Slovensku.
Zdroje: autorský text, NewsGuard, Res Futura,Telex, The Guardian, Epoch Times