U příležitosti výročí vzniku samostatného Československa udělil prezident Petr Pavel již počtvrté státní vyznamenání. Nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě obdrželi čtyři osobnosti - in memoriam gymnastka Věra Čáslavská a režisér Miloš Forman a dále pak herečka Iva Janžurová a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.
Ještě před samotným ceremoniálem se spekulovalo o tom, kdo ocenění skutečně dostane. Například sázková kancelář Fortuna pasovala na hlavního favorita dceru prvního československého prezidenta Alici Garrigue Masarykovou s kurzem 1,15. Za ní následoval filmový režisér Karel Zeman, spisovatel Milan Kundera, rychlobruslař Metoděj Jílek a režisér Juraj Herz.
Z předběžného seznamu sněmovny bylo tentokrát zároveň ale také jasné, že nominována nebudou některá známá jména, jak třeba někdejší ministr obrany Luboš Dobrovský a kultury Daniel Herman, bývalý diplomat Michael Žantovský, podnikatel Radim Passer, herec Milan Kňažko, hokejista Jiří Šlégr a moderátor Václav Moravec.
Nakonec uspěli zejména ti, kteří již z minulosti mají medaili Za zásluhy. Režisér Miloš Forman a gymnastka Věra Čáslavská ji obdrželi v roce 1995 od prezidenta Václava Havla. Helena Illnerová pak v roce 2005 od Václava Klause, stejně jako Iva Janžurová o rok později.
„Já jsem velmi šťastná, bylo to krásné. Zítra budu uvažovat, jestli si to zasloužím, dneska si to nepřipouštím, takové sebekritické uvažování. Co mi zbývá, než být vděčná a šťastná,"
citovala Janžurovou ČTK.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, Pavel udělil in memoriam bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, československému diplomatovi Vladimíru Vochočovi, disidentovi a prvnímu polistopadovému ministru zahraničí Jiřímu Dienstbierovi nebo historikovi, disidentovi a diplomatovi Jaroslavu Šedivému.
In memoriam Řád TGM pak náleží někdejší senátorce a předsedkyni Nejvyššího soudu a místopředsedkyni Ústavního soudu Elišce Wagnerové. Dále Pavel ocenil sociální pracovnici a lidskoprávní aktivistku Elenu Gorolovou, která se podle Hradu zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány a konečně i Milenu Grenfell-Bainesovou, jednu z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem. Ta se podle prezidenta zasloužila o šíření jeho odkazu zejména mezi mladými lidmi.
Poslanci Pavlovi jinak také mimo jiné navrhli jeho předchůdce v úřadu Miloše Zemana. Jeho šance však byly velice nízké. Podle bookmakerů se kurz pravděpodobnosti, že na ocenění dosáhne, pohybovaly okolo hodnoty 30,0. To vše navíc ve světle faktu, že se Zeman účasti na této akci v posledních letech vyhýbá. S předstihem letos avizoval, že dá spíše přednost shromáždění Českého svazu bojovníků za svobodu, v jehož čele stojí někdejší komunista a student pohraničnické školy Jaroslav Vodička. Se svazem se pojí řada diskutabilních kroků, k nimž v minulosti došlo, včetně ocenění komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. Ten se před listopadem 1989 účastnil zásahů proti protirežimním demonstracím.
Sám Zeman ostatně vyvolával polemiku již v době, kdy byl sám prezident a vyznamenání uděloval. Neodpustil si totiž několik poměrně problematických kroků: Za zásluhy o stát dostal tehdy například ocenění úspěšný podnikatel Jaroslav Strnad. Jeho firmy Zemanovi přispěly miliony korun na prezidentskou kampaň.
Z oblasti kultury byli během Zemanova období zase oceněni hudebníci Ondřej Hejma, který byl během totality veden ve svazcích StB pod přezdívkou Rony, Michal David či herec Ivan Vyskočil. Vyznamenána byla tehdy také ředitelka Střední zdravotnické školy Ivanka Kohoutová, která zakázala dvěma muslimským dívkám ve škole nosit hidžáb.
A pokud se podíváme ještě více do historie, zjistíme, že komunistický prezident Ludvík Svoboda takto v roce 1972 vyznamenal kubánského diktátora Fidela Castra a Gustáv Husák ještě předtím, než v roce 1981 vyhlásil v Polsku výjimečný stav k potlačení hnutí Solidarita, generála Wojciecha Jaruzelského. Symbol normalizace v Československu si kromě toho neodpustil propůjčit řád Bílého lva třeba i libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu či etiopskému marxistickému diktátorovi Mengistu Haile Mariamovi.
Některým bizarním jménům se letos nevyhnul ani výčet nominovaných čtenářů portálu iDnes, kteří v anketě vyzdvihli mimo jiné kontroverzní poslance Jindřicha Rajchla a Filipa Turka či ústavního právníka Aleše Gerlocha, jenž propadl hned v prvním kole nedávných senátních voleb. Nechyběl například ani Milan Smrčka, známý jako „Záviš“. Jeho tvorba, která obsahuje velké množství sprostých slov, bývá někdy označována jako takzvaný „pornofolk“.
Zdroje: autorský článek, ČTK, ČT, iDnes.cz