Připravovaný mrakodrap slibuje sdílené bydlení. Výhledy na hlavní město si mají užívat především studenti
Praha změní územní plán tak, že umožní výstavbu nejvyšší budovy v Česku Top Tower. Mrakodrap má vyrůst u stanice metra Nové Butovice. Bude zde sdílené bydlení. Právě coliving se už několik let postupně stává jedním z nejdiskutovanějších témat konceptů bydlení. Podívejme se na něj proto detailněji.
Pražský mrakodrap Top Tower, který dosáhne až do výšky 125 metrů, má být podle záměru společnosti Trigema opřen o konstrukci znázorňující vrak lodi. Díky veřejně přístupné vyhlídce má být odsud viditelná velká část hlavního města - od Pražského hradu počínaje přes Národní divadlo, Vyšehrad až po Zbraslav.
Dlouhá historie
To hlavní se ale bude skrývat uvnitř. V dominantní budově celého projektu mají být byty, obchody, kanceláře či kulturní centrum. Rozhodně se v té souvislosti ale nejedná o nějaký nahodilý nový nápad. S projektem totiž firma přišla už před osmi lety, aby ho mohla v roce 2019 poprvé představit veřejnosti. Počítala tehdy s tím, že jeho stavbu, která měla stát okolo dvou miliard korun, dokončí zhruba v letech 2023 až 2024. Projekt navrhli architekt Tomáš Císař a výtvarník David Černý, když s majitelem firmy Marcelem Souralem úžeji spolupracovali. On sám před dvěma roky ekonomickému médiu E15 prozradil, proč se do mrakodrapu vůbec pouští.
„Mám rád nejen zajímavé myšlenky, ale i ty hodně bláznivé nebo zdánlivě neuskutečnitelné,“
řekl tehdy Soural.
Hlavní město si klade podmínky
Teprve letos v září si však pražské zastupitelstvo odhlasovalo, že projekt dostane zelenou, pokud investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství.
„Jsme rádi, že se nám podařilo dosáhnout dohody s Magistrátem hlavního města Prahy na podpoře této unikátní stavby. Teď již věříme, že stavbu v dohledné době zrealizujeme,“
napsal Soural na LinkedIn k rozhodnutí Prahy.
Bohulibost konceptu má umocnit právě fakt, že nabídne z větší části sdílené bydlení. Otázkou v té souvislosti zůstává, jak bude uvedená idea fungovat po ekonomické stránce.
Sdílené bydlení bývá pro rezidenty flexibilnější
Coliving bývá zpravidla určený především mladé generaci, která má hluboko do kapsy a neřeší proto také ještě vlastní bydlení. Ze své podstaty je to tedy hlavně doplněk k širší nabídce bydlení, který reaguje na aktuální potřeby generace, jež nechce být svázána hypotékou. Zjednodušeně řešeno cílí na méně majetné lidi do 35 let, jako jsou například studenti a tzv. mladí profesionálové, kteří svoji kariéru teprve rozjíždí. O mnoho méně početnou skupinu pak mohou tvořit i senioři, kteří trpí pocity osamělosti. A ani ti ale mnohdy nepatří k těm, kteří by si mohli po finanční stránce zrovna vyskakovat.
Coliving je nyní fenoménem řady světových velkoměst, kde vznikají moderní stavby. Sdílené bydlení vychází z kombinace soukromí a sdílených, komunitních zón. Budování konceptu historicky realizují jak soukromí hráči, tak i samosprávy. Zatímco před 100 lety se však sdílené prostory omezovaly zpravidla jen na stravování a domácí práce, ty současné kladou důraz na poskytování dostatečného zázemí pro trávení volného času. Jedná se většinou o menší jednotky, kde ale nechybí například kuchyně, lounge, prádelna či pracovní a wellness prostory. To, co coliving odlišuje od institucionálního nájemního bydlení, je potom vyšší smluvní flexibilita. Rezident se tedy třeba často nezavazuje k tomu, že bude v objektu bydlet delší dobu.
Studentské bydlení
Trigema přitom není rozhodně jediná, která se na studentské bydlení zaměřuje. O mnoho bohatší zkušenosti s ním má třeba společnost Zeitraum, která v hlavním městě poskytuje studentům hned několik svých rezidenčních budov.
„Pozorujeme zásadní proměnu v tom, co dnešní studenti od svého bydlení očekávají. Doba, kdy stačila pouze postel a stůl, je definitivně za námi. Současná generace požaduje moderní design a špičkové vybavení pro studium, stejně jako prostor pro odpočinek a společenské aktivity. To vše v kombinaci se službami na úrovni hotelů. Ať už jde třeba o nepřetržitý provoz recepce, úklid a údržbu či ostrahu objektu,"
vysvětlila LP-Life ředitelka společnosti Zeitraum Student Housing Zdena Noack.
Rekonstrukcí za stejným účelem projde i první československý mrakodrap známý jako Dům Radost, který stojí v Praze na Žižkově. V budově plánuje skupina Siko vznik více než 600 malometrážních bytů, každý z nich o velikosti okolo 23 metrů čtverečních. Jednotky budou cíleny zejména na studenty blízké Vysoké školy ekonomické. Projekt doplní obchodní prostory, galerie, sály a sportovní zařízení.
Rozšiřující se nabídka možností, jak lze bydlet, je v každém případě dobrou zprávou jak pro ty, kteří hledají nové bydlení, tak pro celý realitní trh. Teprve čas však ukáže, do jaké míry se podaří tyto vize proměnit ve skutečnost.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, Trigema, E15, LinkedIn
