Prověrky, strašák úředníků. Kdo je vůbec nepotřebuje?

Kdo má prověrku? Kde kdo...

Jakkoliv to může vypadat dramaticky, státní úřady operují s řadou informací, které podléhají různým stupňům utajení. Někdy se jedná o poměrně běžné informace např. různé odborné analýzy, v jiných případech může jít o naprosto strategické informace související třeba s jadernou bezpečností. Prověrku pro přístup k informacím k jaderné bezpečnosti měl například dnes často skloňovaný zvolený prezident Petr Pavel, kvůli vedoucí funkci v NATO. Ta je pochopitelně udělována Severoatlantickou aliancí a u nás se jedná o raritu. Běžné bezpečnostní prověrky však v česku mají tisíce lidí.

Jsou klasifikovány podle stupně utajení konkrétních informaci na: Vyhrazené, Důvěrné, Tajné a Přísně tajné. Na vyšší stupně utajení (Důvěrné, Tajné a přísně tajné) je nutné mít prověrku, což je lidový termín, který oficiálně znamená možnost prokázat se osvědčením fyzické osoby a poučením o přístupu k utajovaným skutečnostem. Kdo přesně a v jaké funkci má jakou prověrku je složitější otázka. Pochopitelně se totiž jedná o neveřejnou záležitost. Jde o vojáky, určené zaměstnance ministerstev a jiných úřadů, ale bezpečnostní prověrky má také řada podnikatelů, kvůli vlastní důvěryhodnosti před obchodními partnery nebo možnostem ucházet se o určité veřejné zakázky.

Prodej bytu 3+kk, Praha Žižkov - 94, Praha 3

Zobrazit nemovitost

Pro politiky existují výjimky

Co je však obecně známo díky platné legislativě, existuje přesně stanovená skupina lidí s přístupem k tajným informacím bez nutnosti mít uvedená osvědčení. Jde primárně o ústavní činitele. Legitimita ústavních činitelů se opírá o vůli lidu vyjádřenou ve volbách ať už přímo (přímo se volí poslanci, senátoři a prezident) nebo nepřímo (vláda, soudci,...). Vox populi, vox dei aneb hlas lidu, hlas boží. Bylo by podivné, kdyby zvolení zástupci neměli přístup k důležitým informacím.

"K utajovaným informacím mají bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení přístup prezident republiky, poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, Veřejný ochránce práv a jeho zástupce, soudci a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, včetně prezidenta a viceprezidenta. Tyto osoby mají přístup ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po celou dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro výkon této funkce,"

uvádí k výjimkám Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Každé pravidlo má své výjimky. Ombudsman není ústavním činitelem a přesto má z titulu své funkce přístup k utajovaným skutečnostem. Naopak členové Bankovní rady České národní banky se řadí mezi ústavní činitele, ale výjimku z pravidla o přístupu k utajovaným skutečnostem nemají.

Guvernér a prověrka

Zde je možné pozorovat kořeny kauzy kolem současného guvernéra ČNB. Aleš Michl měl prověrku pouze do stupně Tajné, ale nejvyšší stupeň Přísně tajné mu v obvyklé lhůtě udělen nebyl. Objevila se tak důvodná obava, že její absence by mohla znamenat jeho konec ve funkci.

"Zvolený prezident Petr Pavel připouští, že by se mohl zabývat odvoláním guvernéra České národní banky Aleše Michla z vedení instituce, pokud nezíská bezpečnostní prověrku na nejvyšší úrovni,"

informuje například o postoji prezidenta na svém Twitteru ČT 24.

"ČNB je oprávněna vytvářet pouze utajované informace do stupně Tajné, nikoli informace ve stupni Přísně tajné. ČNB není oprávněna přijmout utajované dokumenty stupně Přísně tajné, neboť nemá pro přijímání těchto dokumentů adekvátní zázemí...,"

hájila svého šéfa ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová.

Jenže guvernér se může účastnit jednání vlády a pokud bude vyzván tak i Bezpečnostní rady státu. Zde se projednávají utajované skutečnosti naprosto běžně a guvernéra by to z jednání diskvalifikovalo, což je závažný problém. Michl bez prověrky by nemohl funkci guvernéra plnohodnotně vykonávat, i když pro chod samotné banky skutečnost klíčová není, jak dalo najevo sama ČNB. 

Všichni dosavadní guvernéři nejvyšší prověrku měli a její potřebu uvedl i Michlův předchůdce Jiří Rusnok. Jak už jsme naznačili výše, legitimita guvernéra ČNB je odvislá od prezidenta a tudíž záleží na něm, jak situaci kolem prověrky interpretuje. Přestože se jedná o ústavního činitele, výjimku na přístup k utajovaným informacím představitel ČNB nemá. Michl sice po určitých komplikacím prověrku získal, ale celá situace může hovořit o tom, že u nového prezidenta Pavla se netěší bezpodmínečné důvěře jako tomu bylo za Miloše Zemana.

Zdroje: NBÚ, ČTK, ČNB, Stem.cz, Twitter.com,