Průměrná mzda se přehoupla přes 50 tisíc a přibližuje se evropskému průměru. Jinde je však platová dynamika vyšší
Hodinová mzda v Česku byla loni na úrovni 57 procent průměru v EU, a byla tak sedmá nejnižší mezi 27 členskými státy. Od roku 2008, kdy Česko dosáhlo úrovně 42 procent, se však tento ukazatel zlepšil o 15 procentních bodů. Díky tomu u nás už průměrný plat převyšuje 50 tisíc korun.
Mezinárodní srovnání hodinových mezd, prezentované aktuálně Eurostatem za rok 2025 v přepočtu na eura, ukazuje, že Česko dosahovalo 57 procent mzdového průměru Evropské unie.
Boom reálných mezd
„Od roku 2008, kdy Česko dosahovalo úrovně jen 42 procent evropského mzdového průměru, jsme se mu přiblížili o 15 procentních bodů. Ještě rychleji se mu však přibližují některé kdysi chudší státy východní Evropy, které tak české mzdy předhánějí. Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 na 65 procent průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na 60 procent,“
napsal LP-Life ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Naopak v Řecku stoupla hodinová mzda jen o sedm procent a loni se umístila těsně za Českém.
„Reálné mzdy ve srovnání s loňskem akcelerovaly, přičemž si polepšila všechna odvětví. Růst mezd však byl extrémně diferencovaný. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply reálné mzdy o 20 a v administrativních a podpůrných činnostech o 17 procent, pracovníkům v energetice meziročně kupní síla výdělků v podstatě stagnovala,“
uvedla v tiskové zprávě vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu Jitka Erhartová.
Růst byl nejsilnější za posledních pět let
Podle dat Eurostatu se průměrná měsíční hrubá mzda na plný úvazek pohybovala v Evropské unii celkem na úrovni necelých 3 200 eur, což je v přepočtu více než 80 tisíc korun. V popředí žebříčku je se zhruba 170 tisíci korunami Lucembursko následované Dánskem se zhruba 140 tisíci korunami a Irskem s více než 120 tisíci korunami. Na opačném konci je Bulharsko s necelými 30 tisíci korunami. Na méně než 50 tisíc korun za měsíc si přijdou pracovníci například i v Rumunsku, Maďarsku, Řecku či Polsku.
Zajímá vás, kolik je to u nás? V prvním čtvrtletí průměrná měsíční hrubá mzda meziročně vzrostla o 8,1 procenta na 50 282 korun. Podle analytiků byl v posledním období reálný růst mezd nejsilnější za pět let a hodnota se přiblížila své nejvyšší úrovni z roku 2021.
Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali pracovníci v Praze, kde dosáhla na necelých 70 tisíc. A co je překvapující? V žádném jiném kraji se průměrná mzda nedostala nad 50 tisíc korun. Nejméně vydělávali lidé v Karlovarském kraji s průměrem 42 391 korun. Obecně přitom platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ani nedosáhnou.
Nejvyšší průměrná mzda podle Českého statistického úřadu byla v prvním kvartálu v informačních a komunikačních činnostech, a to necelých 99 tisíc korun. Následovala sekce peněžnictví a pojišťovnictví s více než 89 tisíci korunami. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. V prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 30 688 korun. Nejrychleji pak rostly mzdy pracovníkům v realitách. Zvýšily se v průměru o 22,1 procenta na více než 49 tisíc korun.
Minimální mzda jde nahoru
Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček k růstu mezd v prvním čtvrtletí přispělo zvýšení minimální mzdy. Statistiky podle ní naopak nezahrnují růst platů ve veřejném sektoru, které se zvýšily až od dubna po skončení rozpočtového provizoria.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření u nás činila loni 48 336 korun hrubého. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení vyšší, pohyboval se na necelých 57 tisící korunách.
„Pod hranicí minimální důstojné mzdy stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionu pracujících - 63 procent. Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen,"
napsali odborníci z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Podle ní se sice kupní síla zvedá, ale kvůli inflaci a stagnaci výdělků z minulých let se lidé dostanou na předcovidový životní standard nejspíš až letos.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek přesto předpokládá, že růst mezd bude v budoucnu zpomalovat.
„Dlouhodobě je současné tempo růstu mezd neudržitelné vzhledem k vývoji produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů,"
dodal k tomu analytik pro ČTK.
Zdroje: autorský článek, ČTK, ČSÚ, Platforma pro minimální důstojnou mzdu
