Richard Müller promluvil o drogách a showbyznysu. Dokonce se ocitl i na hranici života a smrti

Richard Müller je výrazná osobnost české i slovenské hudební scény. Je známý svou upřímností a depresivními chvílemi, které neskrývá. V životě narazil na drogy, špatné zdraví a obtížné situace. O všem ostatně často zpívá i ve svých písních. Redaktorka Kristina Valachyová se se zpěvákem osobně potkala a vyzpovídala ho. 

Po dlouhé době jste opět na pódiu. Zdraví vám dává zabrat a my víme, že máte něco s nohou. Jak vše na pódiu zvládáte? 

Noha bolí nějak tak divně a stále více. Já jsem si totiž rozlámal celý kotník, a to je údajně hrozně špatné místo na mapě člověka. Po dvou měsících ležení v posteli jsem nabyl dojmu, že si musím zahrát. Proto jsme to s kamarády a kolegy vymysleli tak, že na pódiu sedím na židli.

Máte trému?

To bych neřekl. Je to spíš takové pnutí.

Pronájem rodinné domu Praha 6 Suchdol – 208, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Dozvěděli jsme se, že chystáte letní turné s názvem Čierna labuť, biela vrana. Navštívíte několik míst na Slovensku. Budete mít vystoupení i v Čechách?

V Čechách by mělo být relativně dost vystoupení.

Kdo vás inspiroval, když jste začínal s hudbou, abyste začal s takovým stylem?

Je to neuvěřitelné, ale mě inspirovali Depeche Mode. My jsme měli banket, kde byla sestava tři klávesy, jeden bubeník a jeden zpěvák a mě prostě strašně brali Depeche Mode. Ne, že bych měl chuť je nějakým způsobem „pajcovat“, to v žádném případě. Ta sestava nástrojů mě nadchla.

Je váš život srovnatelný s tím, jak jste si ho dříve představoval?

Ale v podstatě ano. V poslední době je to pořád lepší.

Je příjemné být slavnou hudební legendou? Nebo se zeptám jinak – jaká pozitiva a jaká negativa to přináší?

Tak tam jsou jen pozitiva. Mám z čeho žít a můžu dělat něco, co mě baví. To znamená, že vydělávám peníze ve sféře, která mě zajímá a baví. Negativa bych neřekl. Někdy jsou možná nepříjemní lidé. To ale není jejich problém a jejich chyba. Já jsem tady pro ně.

V minulosti jste užíval drogy, pak jste o nich také psal a zpíval. Doprovázely vaše nejplodnější období života?

Bohužel ano.

Jak jste se vlastně k drogám dostal?

Tak jako každý. Prostě něco přišlo, a tak jsem to vyzkoušel, bylo to zábavné a trvalo to poměrně dlouho. Pak od jisté doby to bylo vyloženě kontraproduktivní. Tehdy jsem s tím musel skončit.

Co byste poradil mladým hudebníkům, kteří si myslí, že když si něco dají, bude jejich tvorba zajímavější?

No já nevím. To záleží na tom, co si dají a jestli je jejich tvorba zajímavější.

Byla někdy situace, že jste byl na hranici života a smrti?

Byla, ale o tom bych nerad mluvil.

Jaký máte názor na slovenský trend - že se polovina lidí z showbyznysu mlátí v ringu? Tedy že profesionálům berou kšefty rapeři a zpěváci?

A tak to bych takhle neříkal, že jim berou kšefty. V každém případě - každý ať dělá to, co ho baví. To znamená, že když má někdo chuť kromě toho, že dělá muziku, se i s někým poprat v ringu, tak ať to dělá.

Na sítích se fanoušci ptají, jestli plánujete zopakovat něco podobného, jako byl Koncert 44 se zahraničními muzikanty?

To jsem měl takový velký sen, chtěl jsem si zahrát se špičkou amerických muzikantů a nahrát s nimi i album. To všechno se podařilo. Nevidím důvod, proč to opakovat.

Prý jste notorický posluchač hudby. Co to znamená?

Ano. Poslouchám hudbu pořád. V autě, doma, z CD, z desek… všude.

Kdy zavítáte opět do Nitry?

Za poslední měsíc jsem tady potřetí, takže si nejsem jistý, jestli to bude až tak brzy.

A co byste vzkázal svým fanouškům?

Pa pa.

Děkuji za rozhovor.