Rondokubistická "bonboniéra" architekta Pavla Janáka
Všeobecně se za první rondokubistický architektonický počin počítá Leigionářská banka v ulici Na Poříčí z roku 1923, nicméně rodinná luxusní vilka stavebníka Antonína Hořovského byla postavena již v roce 1922.
Někdo by mohl namítat, že stavba z pera již zaběhnutého a skoro čtyřicetiletého architekta Pavla Janáka, se v mnohém podobá romantické a historizující chaloupce, že nese stopy lidového umění a metaforicky odkazuje k české nátuře "vyhýbat se ostrým střetům". Jinak kubisticky lomené tvary, ostře řezané, jsou zde zaoblené, kulaté, kultivované.
Luxus značí jedinečnost, nesmazatelnost, a vilka tyto stopy zaručeně má. Stojí na ulici Na Lysinách a stoprocentně si ji nepletete. Jediná je zaoblená, plná falešných cimbuří a zdálky může připomínat "bonboniéru", pro někoho ve stylu art deco či třetím kubistickém stylu. Vzniká přestavbou původního objektu z 19. století. Barevná fasáda dekorativně řešená, romanticky vyhlížející balkon a malovaný obrázek ve štítě. Třípodlažní dům se sedlovou střechou a přilehlou nádhernou zahradou, romanticky vyhlížející kruhová okna. Luxusní prostor pro rodinný život v pohodlí a soukromí.
Souboj kritiků
Tato stavba vyvolala velkou nevoli v obci kritiků. Negativně proti ní vystupoval Karel Teige s nelichotivou kritikou, naproti tomu Vilém Štech ocenil inspiraci českým lidovým umění. Tak či onak, jedná se o luxusní stavbu vracející se k dekorativismu. Výzdoby interiéru se ujal František Kysela, všestranný výtvarník, jehož práce spadá do období art deca. To v sobě kombinuje prvky kubismu, futurismu a secese.
Vila vzniká v době, kdy se staví funkcionalistické stavby ve své čistotě, puristické snaze o maximální vyváženost funkce a designu. Zato vila v Hodkovičkách je veselou improvizací.
