Rusko čekají za měsíc parlamentní volby. Vítěz je jasný, tamní režim z klání opozici vyloučil
Nejen v zahraničí, ale i v samotném Rusku se před blížícími parlamentními volbami, které v zemi proběhnou od 18. do 20. září, hovoří o dost nižším volebním výsledku strany Vladimíra Putina Jednotné Rusko, než tomu bylo v předchozím klání. Jedním z posledních kroků tamní moci, jež nervozitu potvrzují, je fakt, že ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko z voleb. Přesto je o vítězi už dávno rozhodnuto.
Už za měsíc čekají Rusko nové parlamentní volby. Do Státní dumy, dolní komory Federálního shromáždění Ruské federace, si lidé zvolí 450 poslanců. Stejně jako v těch minulých je jednoznačným favoritem strana Jednotné Rusko.
Odpor k válce roste
To vše se ale odehrává v situaci, kdy jsou Rusové už zjevně válkou na Ukrajině, kterou poslední 4 roky okupuje, unaveni a vládci země Vladimíru Putinovi klesá popularita. Kvůli strachu z atentátu nebo útoku dronů se objevuje na veřejnosti jen zcela výjimečně. Ruská federální ochranná služba, která má na starosti ochranu nejvyšších představitelů, proto také v posledních měsících výrazně posílila jeho ochranu.
Dopady války pociťují běžní Rusové stále častěji na vlastní kůži. Ukrajinské údery na tamní rafinerie vedou k výpadkům v dodávkách paliv, což se přímo promítá do každodenního života. Míru společenského odporu k konfliktu je sice těžké přesně změřit, podle červencových dat nezávislého centra Levada však podpora války klesla na 66 procent, tedy na nejnižší úroveň od začátku invaze.
Ochladnutí atmosféry se projevuje i na politické scéně. Když šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin na závěr jednacího období vyzval poslance ke skandování „Rusko! Putin! Vítězství!“, většina z nich nereagovala a omezila se jen na vlažný potlesk.
Soud z voleb vyloučil opozici
Kremelský režim přesto jakékoliv náznaky opozice nekompromisně potlačuje. Ruský nejvyšší soud nedávno vyřadil ze zářijových parlamentních voleb jedinou protiválečně zaměřenou kandidátku, liberální stranu Jabloko. Podnět k jejímu zákazu podala ultrapravicová strana Rodina, a to pouhý den poté, co vdova po Alexeji Navalném vyzvala voliče k její podpoře. Rodina obvinila Jabloko ze skryté finanční podpory ze Západu a z extremismu. Předseda Jabloka Nikolaj Rybakov sice před soudem jakákoli pochybení odmítl a proces označil za útok na politickou hospodářskou soutěž i svobodu myšlení, soud mu však nevyhověl. Naopak byl odsouzen na 11 let v ruském pracovním táboře, pobyt v podobném se stal osudným i pro Alexe Navalného. Výsledek jen podtrhuje fakt, že legální cesty k vyjádření nesouhlasu v Rusku prakticky přestaly existovat.
Favoritem voleb zůstává vládní Jednotné Rusko. Ačkoliv se jeho reálná podpora v průzkumech pohybuje kolem 45 procent, konečný výsledek bude téměř jistě výrazně vyšší. Analytici připomínají zkušenosti z minulých voleb, kdy se odhadují miliony zfalšovaných hlasů ve prospěch režimu. Jakákoliv nařčení z volebních podvodů však Moskva tradičně odmítá jako západní provokaci. Vítězství vládní strany, jištěné loajálním postojem komunistů a nacionalistů, je tak předem zaručeno.
Předpoklad, že by se po volbách změnil kurz v otázce vojenského konfliktu, je nereálný. Pro Vladimira Putina by jakákoli mírová dohoda vnímaná jako ústupek znamenala prudký pokles autority, který by mohl ohrozit samotné jeho fyzické či politické přežití.
Co bude po volbách?
Místo rychlého konce se tak rýsuje scénář dlouhodobě zmrazeného konfliktu nízké intenzity po vzoru Korejského poloostrova. V horizontu desetiletí by takový vývoj mohl vést k tomu, že Ukrajina půjde cestou ekonomického rozvoje a demokratizace jako Jižní Korea, zatímco Rusko uvízne v roli mezinárodně izolované diktatury.
Zvrat ve válce nejspíše nevyvolá ani ruská mobilizace, o níž se hovoří. Důvodem je pomalý posun v dobývání Donbasu, což Putin stanovil jako minimální cíl v této fázi války. To by však mohlo vést k odchodu mnoha dalších Rusů do zahraničí. V obavě před povoláním se jich v roce 2022 zhruba 300 tisíc vydalo do Turecka, Gruzie, Arménie, Kazachstánu nebo Spojených arabských emirátů. K novému exodu ze země může dojít navzdory tomu, že mnohé země už Rusy přijímat nechtějí a vláda zavádí systém takzvaných výstupních víz, kdy před odjezdem ze země musí ruský občan dopředu žádat o povolení vycestovat.
Zdroj: autorský text, ČTK, Reuters, PolitPro, SeznamZprávy
