Rychlá zpověď - Dominika Býmová: Nejsem servírka ze Severky

Domčo, my jsme spolu chodily do stejné školy – pamatuju si, že jsi byla o rok výš, dlouho jsme se neviděly. Jak moc se ta holka, kterou jsem vídala, od té doby změnila?

Ano, tak od té doby uteklo spoustu času, to je pravda. Myslím, že jsem tak nějak vyzrála. Taková ta bláznivá holka, kterou si ještě asi pamatuješ ze školy, ta už je pryč. Mnoho věcí jsem si v hlavě srovnala a je to fajn, cítím se takhle mnohem líp. 

Jsi hodně spojována se seriálem Most, který – dá se říct – tě vyšvihl do českého šoubyznysu. Ale vím, že si začínala už jako Dívka ve žlutém v seriálu Přístav…

Já si myslím, že u každého herce je jedna taková průlomová role, která to vše nějakým způsobem odstartuje. Před seriálem Most jsem pracovala stejně, se stejným zápalem a nadšením pro práci, jen až nyní to je nějak víc vidět. Jakmile na sebe tou rolí – nějakou zásadní – upozorníte, tak ty věci, které se dějí následně po tom, mají větší pozornost.

Jak jsi to vše přijala, když ses skoro přes noc stala více sledovanější?

Než Česká televize odvysílala Most, uplynul asi rok a půl od doby natáčení. Tudíž jsme poměrně dlouho čekali na to, až se bude vysílat, a já jsem mezi tou dobu téměř úplně zapomněla, co vše se na natáčení dělo, jaké scény jsem točila a jak moc velká legrace během natáčení byla. Začalo se mi to vše vybavovat až během předpremiéry v kině Aero – tam mi to všechno došlo. Lidé to tam přijali neskutečně dobře, byli nadšení, atmosféra byla skvělá a já si vše znovu připomněla.

Prodej luxusní vily, Praha-východ - 420m, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Poté byl v televizi odvysílán první, druhý, třetí díl. A mně se absolutně zbláznily sociální sítě, měla jsem pocit, že musím hned všem odpovídat, abych nepůsobila nějak nafoukaně. (smích) Chtěla jsem dát lidem najevo, že mě jejich zájem těší, jenže posléze jsem přišla na to, že je to nesplnitelný úkol. Na základě mé role servírky Romany mi navíc začali psát především muži, kteří nechápali, že mám i nějaký osobní život, že Romana je pouze role a že na setkání s nimi přijít nemohu. 

Takže ses setkávala i s nějakými sexuálními narážkami…

Právě, že z velké části ano. Nejdřív jsem myslela, že ty zpětné vazby od mužů jsou takové nevinné, kdy chválí projekt. Ale začali se ke mně chovat jako k servírce ze Severky, začali mi hned tykat a být hrubí. Mostu potom bylo všude dost a bylo toho na mě příliš. Pokřiky „Dycky Most!“ na ulici byly do jisté chvíle vtipné, ale potom už to přerostlo v „Romano, sem, Romano, tam“ a už jsem toho měla plnou hlavu. Jednou se mi stalo, že mě z dlouhé fronty pustili dopředu, a to bylo hrozně milé. Někde jsem tento zážitek řekla a druhý den z toho vyšel článek, jak využívám své popularity a předbíhám. (smích)

To jsi mi zrovna naběhla na další otázku. Jak reaguješ na bulvár?

Snažím se s ním nekomunikovat. Dlouho jsem se bavila nad tím, když sem tam něco vyšlo a bylo to úplně mimo. Co mě ale někdy dokáže zamrzet je to, když vyjde článek, který použije mou překroucenou přímou řeč, a je popravdě v rozporu s tím, co jsem doopravdy řekla.

Pocházíš z Opavy, což není zas tak velké město. Jakou reakci na svůj úspěch jsi sklidila tam?

Tím, že mí rodiče nejsou z herecké branže, tak se přiznám, že jsem se trochu bála jejich reakcí. Jak za mamkou budou chodit známí a budou říkat „jémine, co to tam ta Domča dělala“, ale vůbec to tak nebylo. Naši to vzali úplně v pohodě a jsou moc rádi, že dělám to, co mě baví.

Pojďme teď chvíli od herectví stranou. Já se tě teď chci zeptat na tvou módní značku White Sage. Jak tě napadlo, že ji spustíš? Byl to vždy tvůj sen vplout do návrhářského světa?

Delší čas jsem přemýšlela nad svým vlastním projektem. Tím, že jsem na volné noze, i když musím zaklepat, teď je té práce víc než dost, tak občas jsou období, která mají výkyvy. A herec musí buď odpočívat, nebo čekat na další příležitost. Což je v pořádku, jenže já odpočívat neumím. (smích)

Takže jsi workoholik?

Ano a velký, já odpočívat prostě neumím. (smích)A proto jsem si řekla: „Musím si vytvořit něco, čím bych vyplňovala to čekací období mezi divadlem, filmem nebo seriálem.“ A protože můj životní styl je takový, jaký je, už patnáct let nejím maso a snažím se k přírodě přistupovat velmi zodpovědně, chtěla jsem spustit projekt, který by nesl právě tuto podobnou filosofii. Jako snad každá žena, tak i já mám ráda módu, a začala jsem nad tím více přemýšlet.

Přemýšlet více nad oděvním průmyslem?

Přesně tak. Přemýšlet nad tím, jaké oblečení si chci kupovat, abych byla spokojená i s filosofií té značky. Mám ráda přírodní materiály, vždy jsem měla velmi ráda len. Když jsem přemýšlela, kam si půjdu koupit něco hezkého lněného, něco, co bude i dobře vypadat, napadly mě jenom velké módní řetězce, kde se oblečení šije převážně horkou jehlou někde v Bangladéši. Ta myšlenka se mě stále držela, začala jsem chodit na kurzy šití a základy módního průmyslu, až z toho vznikla značka White Sage, první kolekce jaro-léto. A já sama jen zírám, jak to vše jde a plyne.

To jsi snad skoro vůbec nespala, ne?

Ne.(smích)Ono se to nezdá, ale ladit i ty nejmenší detaily, jako knoflíky a fungování e-shopu, zabere spoustu času.

S jakými materiály pracuješ?

Součástí první kolekce je konopí a bio bavlna. Baví mě, že White Sage je vlastně rafinovaná móda, nenajdete tam volné, plandavé košile, ale oblečení, které si žena může vzít i na pohovor. A nejenže v tom bude vypadat dobře, ale bude vědět, že má na sobě něco, co je šetrné k přírodě. A je to od lokálního tvůrce.

Sama vše kreslíš a šiješ?

Ano, kreslím a navrhuju vše sama, ale s šitím mi pomáhá moje vzdálená teta na Slovensku. 

Říkala jsi, že se snažíš propagovat zdravý životní styl. Jak se ti to daří?

Ano, pro mě je to životní cesta, není to reakce na nějakou módní aktuální vlnu. Maso nejím už dlouho z etických důvodů, mám moc ráda zvířata a to jde ruku v ruce. Používám také přírodní kosmetiku, protože jsem si už před delší dobou začala uvědomovat, jak je to důležité, a to nejen pro moje tělo, ale také pro planetu. Přemýšlím a řeším například to, v čem peru, jaké tablety dávám do myčky a mnoho dalšího.

V poslední době se hodně třeba řeší dopad plastů na životní prostředí…

Ano, to je dobře, že si lidé po malých krůčcích uvědomují, jak to s naší planetou je. Je správné, že jsou některé kavárny otevřené tomu, aby si lidé nosili své vlastní kelímky, je dobře, že se zakáží brčka a podobně. Myslím si, že díky těmto malým krůčkům se mohou dít velké změny.

Luxusní vila na prodej v Šáreckém údolí, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Zaujímá podobnou filosofii i tvůj snoubenec?

Rozhodně. On je farmář, takže je v přírodě každý den a záleží mu na ní velmi. Je to skvělé, protože se o mnoho věcech spolu bavíme. A já jsem na něj velmi pyšná. On, jakožto farmář, nepřemýšlí jenom o ziscích a nad tím, jak té přírodě co nejvíce vezme, ale přemýšlí i nad zvířaty, tvoří různé remízky, je toho hodně. Společně sdílíme také otázku sucha a společná nás to trápí.

Nakupuješ bio produkty?

Ovoce a zeleninu se snažím kupovat sezónní od malých farmářů. Neskutečně mě baví atmosféra na trzích. Ovoce i zelenina chutnají a voní úžasně a navíc je třeba podporovat malé zemědělce. Možná je cena o něco vyšší než v supermarketech, ale kvalita je nesrovnatelná.

Teď tě bude čekat svatba. Jak jdou přípravy?

Ano, je toho hodně, společně ještě s prací, ale už se vše pomalu blíží do finále. Jsem teď součástí seriálu Krejzovi, do toho ještě hraju v muzikálech, je toho hodně. Ale je to v pořádku, jsem hrozně šťastná. Chtěla jsem být herečkou už od mala a tím, že nyní můžu tento svůj sen žít, mě to velmi nabíjí.

Změníš si po svatbě příjmení?

Mám ke svému dívčímu jménu milý vztah, táhneme to spolu už nějaký čas a změnit si jej ze dne na den, mi nepůjde úplně snadno. Navíc s ním mám spojenou i svou práci. Určitě to bude postupný proces zvykání si. (smích)

Plánujete děti?

Před pár lety jsem měla ohromnou touhu pečovat o nějakého malého tvorečka, ale na děti ještě nebyl správný čas. Pořídili jsme si pro mě vysněného pejska. Zlatého retrívra jménem Sundance. Jen náš Sunny je takový živel, že nás teď plně zaměstnává. (smích)

Ne, samozřejmě nechci srovnávat mateřství s péčí o pejska, ale aktuálně mám práci až do půli příštího roku, a pak se uvidí. Každopádně se na vše, co přijde, moc těším.

Co ty a prázdniny? Bude dovolená?

Teď ne, až na konci roku, kdy se chystám do Indie na nějaký delší čas. I když vždycky to mám tak, že si koupím letenky, a v tu chvíli mi přijde nějaká zajímavá nabídka práce, a pak je to otázka priorit. Ale kdyby mi ta cesta vyšla, tak bych byla moc ráda, kdybych se mohla podívat do nějaké ajuvérdského centra – a být tam delší čas.