Rychlá zpověď - Hana Holišová: Nadchla mě šance stát se každý týden někým jiným

V čem jsou pro herce klady a zápory hraní v nekonečném seriálu, jakým je právě Ulice?

To je asi hrozně individuální, podle toho, jak to kdo vnímá. Mě osobně to baví. Nemám ráda stereotyp, a ačkoliv je toto dlouholetý seriál, tak ho nepociťuji. Střídají se zde dvě party štábu a velké množství režisérů. Přijde mi, že s každým novým blokem, který točíme, je tu nová energie.

V seriálu se řeší hodně aktuálních témat, která zná každý rodič. Váš syn řeší lásku, dcera se na nějakou dobu odstěhovala do Ameriky. Kde k tomu čerpáte emoce?

Já nevím, nějak hluboce nad tím nepřemýšlím. Samozřejmě beru impulzy od našich seriálových dětí, což je podle mě úplně ideální varianta. Vzpomínám si na něco ze svého dětství a dospívání, vybavuje se mi, co ta mamka vždycky hlásila a jak tady čtu scénáře, tak si občas vzpomenu na svou situaci. Také už jsem párkrát nějakou maminku hrála v divadle, takže je to takový mix všeho.

Mimo Ulice jste působila i v soutěži Tvoje tvář má známý hlas, kde jste se neuvěřitelně projevila pěvecky.

Lidé, kteří mě znali ze seriálu nebo z televize, asi neměli tušení, že se věnuji zpěvu a tanci. Svým způsobem to samozřejmě bylo překvapení i pro mě, protože ta soutěž byla o posouvání různých hranic. Bavila mě ta pestrost, různost. Nadchla mě šance stát se každý týden někým jiným. Bavila mě už ta představa a současně jsem se bála trapasu, abych nebyla za blbce.

Co stres. Přeci jen, mimo tuto show, máte i jiné závazky.

Bylo to náročné, ale já ani jednou nezalitovala. Můžu točit seriál, večer hrát činohru, druhý den se objevit v muzikálu a hrát dramatickou roli a další den ztvárnit třeba mladou holčinu. To je přeci krásné, ne. Co se týče sólového zpěvu, tak si říkám, že třeba pro to ještě někdy nastane ta správná chvíle. Teď už zpívám nějaká vystoupení s big bandem, tak uvidíme, jak se to vyvine dál.

Nenastal ve vás i nějaký zlom, kdy jste si řekla: „Teď musím polevit, víc se věnovat sama sobě a třeba i dětem, které by mohly přijít“? Nebo si naopak užíváte pracovních nabídek a tyto věci zatím neřešíte?

K těmto věcem, co se týče mého soukromí, se celkově nerada vyjadřuji. Jsem hodně aktivní člověk - spíš hyperaktivní - takže mi vyhovuje, když toho mám hodně. Ráda dělám věci naplno, ale když cítím, že už je to na dřeň, snažím se to selektovat, aby mě práce bavila.

Jak nabíjíte energii? Každá žena má ráda nákupy nebo cestování. Zbude vám nějaký čas na to, abyste relaxovala a udělala si třeba i holčičí den?

V poslední době opravdu minimálně. Nejvíce mi nechybí nákupy nebo holčičí dny, ale setkání s přáteli nebo s rodinou. To bych ráda. Nabíjí mě to, že je jaro, brzy bude léto a podzim i zima jsou ještě hodně daleko. Jsem totiž vyloženě letní typ, mám ráda teplo a sluníčko. V nejbližší době nějaká dovolená nebo delší volno nehrozí, to asi až v létě. Ulice v červenci nenatáčí, tam máme volno, ale já budu v té době hrát Noc na Karlštejně přímo na hradě Karlštejn, což je zase příjemná „povinnost“, je tam parádní atmosféra. Pak doufám, že bude čas odjet za teplem a pracovním aktivitám se na pár dní vyhnu. Před nedávnem jsme odpremiérovali v Městském divadle Brno, ve kterém už léta hraji, muzikál Chaplin. Hrajeme také venku na Biskupském dvoře v červnu nebo v červenci. V současné chvíli jsem i v muzikále Rocky v pražském Kongresovém centru. Premiéra byla 3. března a já měla velikou radost ze spolupráce s německým panem režisérem, který to s námi zkoušel. Každý si zde přijde na své, boxerské zápasy, které chlapi neskutečně trénují, do toho ta love-story.

Tíhla jste k uměleckému řemeslu od mládí?

Začala jsem s baletem, ale to mě tak nechytlo, abych se tomu naplno věnovala. Dlouho jsem hrála na klavír. Naši chtěli, abych měla nějaké základní kulturní a hudební vzdělání, proto jsem hrála od šesti let. Neměla jsem tušení, kam na střední a vybrala jsem si školu, kterou si chválila moje sestřenice a kamarádka. A až na střední pedagogické jsem se vlastně začala víc věnovat muzice. Povinné předměty byly klavír, kytara a flétna. Na chvíli jsem vyfasovala i kontrabas. Já vůbec neuvažovala, že půjdu uměleckým směrem, zpívala jsem, protože mě to bavilo. Na JAMU jsem šla jen díky tatínkovi, který o mě vždycky říkal, že jsem komediant.

Luxusní dům na prodej na Praze 6 - 538m, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Jste dříč, nebo dítě štěstěny, že zvládáte skvěle hrát, zpívat a tančit?

Mě baví posouvat si hranice. Na druhou stranu mám pocit, že jsem jako Lev dost líná, proto přede mnou musí stát konkrétní úkol, abych zamakala a dosáhla vytouženého cíle. Beru v životě věci, jak přicházejí.

Vy často myslíte i na druhé, spolupracujete s nadací Pomozte dětem, nebo jste se propojila s projektem proti rakovině.

Já patřím k lidem, co v životě až moc řeší. Postupem času, čím je člověk starší, poznávám, že je jen málo věcí, které je třeba řešit. Díky tomu, že jsem vidět, bych ráda toho využívala pro pomoc potřebným. Jsem moc ráda a hrdá na to, že jsem se stala jednou z ambasadorů Avon pochodu pro letošní rok. Přispět na dobrou věc můžete i vy, když si zakoupíte růžové tričko, které je od 1. května v prodejnách C&A nebo u Avon lady. Pochod se letos uskuteční 10. června v Praze, tak se těším, že vás tam všechny uvidím.