Rychlá zpověď – jeskyňář Boris Blaškovič: Solná jeskyně je uměle vytvořená, čistě komerční věc

Kdy jste začal prozkoumávat jeskyně?

Není to zas tak dávno, jen pár let nazpět. Šlo to pozvolna v rámci koníčků. První návštěvy probíhaly třikrát do roka, pak pětkrát do roka a postupně se to rozjelo.

Nikdy jste neměl strach, že vás to v neprobádaném prostoru zavalí?

Samozřejmě. To riziko je tam neustále. Při objevování nových prostor člověk neví, do čeho jde. Opatrnost tam musí být.

Pronájem luxusního bytu 5+1, Praha 1 Petrská, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Do jaké největší hloubky se u nás dá sestoupit? V Abcházii je jeskyně hluboká více než dva tisíce metrů a speleologové se stále nedostali na dno.

Na Slovensku má nejhlubší jeskyně 499 metrů, je to systém Hipmanových jeskyní, nacházející se v Jánské dolině v Nízkých Tatrách. Do budoucna - pro další nadšence, respektive pro další generaci, není ta hloubka uzavřena.

Ve Francii nebo v Česku se jeskyně používají ke zrání sýrů. Co je na tom pravdy?

Věřím tomu, využívá se to stejně tak i u nás. Znám i jednu jeskyni v Moravském krasu, která sloužila jako sklad a zrál tam sýr Niva. V jeskyni máte konstantní teplotu a máte tam 98 procentní vlhkost, která podporuje zrání určitých plísní, jako například pro tyto účely. Jeskynní systém je velmi individuální a nenacházejí se v něm negativní vlivy.

Říká se, že v jeskyních je vzduch často nezdravý, s nízkým obsahem kyslíku a občas nasycený toxickými plyny.

Velmi výjimečně ano, ale je to skutečně velmi výjimečná věc. V podstatě je vzduch v jeskyni zcela běžně dýchatelný a dokonce je zdraví prospěšný a používá se k léčebným účelům. Jsou tam určité výjimky, kdy je vysoká hladina plynů, ale, jak říkám, to je jen velmi výjimečné.

V minulosti se v jeskyni používaly i pochodně. Je pravda, že jejich zapálením se zvyšuje spotřeba kyslíku v jeskyni, a tím je ho méně?

Pochodeň je oheň a oheň ke svému hoření kyslík potřebuje. V minulosti byly tímto způsobem navštěvovány hlavně velké jeskyně, ve kterých je kyslík v podstatě nevyčerpatelný, protože jsou tam různé průvany a hlavně prostory těch jeskyní jsou obrovské.

Kdy se v jeskyňářství používají kyslíkové láhve?

Kyslíkové láhve používají jedině potápěči, když potřebují překonat nějaký sifon nebo když se musí dostat pod vodní hladinu do nějakých neznámých prostor. Jinak se kyslíkové láhve v jeskyni nepoužívají, protože je tam vzduch přijatelný.

Před lety sledoval celý svět příběh thajských chlapců, které v jeskyni překvapily náhlé záplavy a zůstali tam uvězněni. Přežili by bez kyslíku?

Bez kyslíku člověk samozřejmě nepřežije, ale v těchto případech není problémem nedostatek kyslíku. Kyslík do jeskyně proudí, i když je například přístupová cesta zaplavená. Skála není jednolitá. Jsou v ní různé chodbičky, pukliny a malé mezery, kterými sice člověk neproleze, ale vzduch jimi proudí. Ohledně přežití v jeskyni jsou důležité jiné faktory, například podchlazení, nebo časem nedostatek jídla. V Thajsku se jednalo o velmi teplou jeskyni a důležitou roli zde hrály jiné faktory.

Jak dlouho vydrží člověk v jeskyni bez kyslíku?

Tak dlouho, jak dokáže zadržet dech.

Pokud někdo uvízne v jeskyni, jako v tomto případě, co musí udělat, aby přežil?

To je individuální. Každá jeskyně má svůj charakter, teplotu i podmínky. Když člověk uvízne v neprobádané jeskyni a v těžkých podmínkách, jeho šance jsou mizivé. Může nastat podchlazení, to je nejčastější věc. To byl přesně případ polských jeskyňářů v Tatrách před dvěma, třemi lety. Oba vlastně zemřeli na podchlazení. Pokud člověk není připraven, šance jsou někdy velmi malé.

Hodně se mluví o solných jeskyních a o jejich pozitivních účincích na zdraví. Říká se, že 45 minut v solné jeskyni se vyrovná třídennímu pobytu u moře. Proč?

Ty jeskyně jsou výjimečné díky soli, která se tam nachází. Už staří Římané v 15. století zjistili, že lidem, kteří pracovali v solných dolech, se dýchalo lépe. Dýchací problémy se jim tam zlepšovaly. Jedná se vysloveně o účinek soli.

Jak se sůl dostala do jeskyně?

Tak, že ji tam někdo přinesl. Solná jeskyně není přirozená věc. V našich podmínkách jistě ne. My se do nových prostor nasycených solí nedostaneme. Solná jeskyně je uměle vytvořená věc, která je podle mě čistě komerční, ale má i léčebné účinky. Není to přírodní výtvor.

Jaké léčivé účinky má solná jeskyně při dýchacích potížích?

Solná jeskyně má obrovský význam pro děti s různými dýchacími problémy, jako je například astma.

Máme takovou solnou jeskyni na Slovensku nebo v Čechách?

Solné jeskyně se na Slovensku nacházejí a je jich spousta, jsou ale uměle vytvořené a slouží k léčebným účelům. Solná jeskyně je podle mě umělý výtvor, ale na Slovensku, v Čechách a okolí jsou využívány k takzvané speleoterapii. Jedná se o inhalaci jeskynního aerosolu přímo v jeskynních prostorách. Na Slovensku pro tyto účely fungují dvě jeskyně, kam chodí strávit nějaký čas hlavně děti, ale i lidé s různými dýchacími problémy. Lehnou si na lehátka, zabalí je do deky a dýchají vzduch, který je zdraví prospěšný. To se zjistilo už v dávné minulosti. Daný vzduch obsahuje 98 procentní vlhkost. Je to jeskynní aerosol bez negativních vlastností a nezpůsobuje dráždění. Navíc obsahuje různé minerály, které při inhalaci prospívají a pročišťují.

Děkuji za rozhovor.