Rychlá zpověď - Lucie Smatanová: Pod tlakem kvůli rodině
Pokud jste ji v poslední době zahlédli na českých přehlídkových molech, bylo to především kvůli tomu, že tady dokončovala školu. Jako modelka pracuje především v zahraničí, je ale také majitelkou modelingové agentury a některým svým kolegyním dává práci. O tom, kdy se začne věnovat naplno jen své agentuře a založí rodinu, se rozpovídala v rozhovoru pro Luxury Prague Life. A nejen o tom....
Co se pracovního vytížení týče, pendluješ mezi Itálií, Německem a Rakouskem. V Itálii se ale asi pohybuješ radši, když tam máš partnera. Plánuješ se tam stěhovat?
V plánu to je, v tuto chvíli záleží jen na tom, za jak dlouho najdeme vhodný byt. Zatím si několikrát denně voláme a smskujeme a pendujeme mezi zeměmi. Přítel mě to musel naučit, protože já na to dopisování moc nejsem. Máme i určitá pravidla a mantinely a díky tomu je vztah pevný, víme o sobě všechno, i když zrovna nejsme spolu. Vím, že když jedu někam pracovat, že mi kvůli tomu nebude dělat scény. Podporuje mě a je pyšný, když se mi něco podaří.
V minulosti tě partneři příliš nepodporovali. Čím to bylo?
Máš pravdu. Nikdy jsem tu podporu ze strany partnera neměla takovou, jakou jsem potřebovala. Na práci v modelingu se nahlíží trochu jinak. Je pravda, že spousta mých kolegyň se zrovna vzorně nechová, ale to pak není o povolání, ale o povaze. Pokud dva dělají vše pro to, aby neztratili důvěru toho druhého, není důvod k žárlení. Gabriele mě nepodporuje jen v práci, ale i v soukromí, můžu mu svěřit cokoliv a vždycky mě podrží. Hodně mě podporoval i se školou a pomáhal mi s učením.
On je zubař, že?
Ano, je implantolog, periodontista a orální chirurg, jsou to docela náročné operace. Také učí v Miláně na univerzitě.
Ty pořád někde fotíš, chodíš přehlídky, on pořád pracuje, operuje a učí... Kdy se vídáte?
Snažím se dodržovat volné víkendy, abych se odreagovala. Samozřejmě ne vždycky to jde. Gabriele jezdí na kongresy a kurzy a to je třeba výhoda mého povolání, že mohu cestovat s ním a domluvit si na ten termín práci v dané zemi.
Je to zubař, pro většinu lidí tedy postrach. Ty máš dost velké štěstí, že máš fakt krásné zuby. Učarovala jsi mu právě úsměvem?
To bylo první, co mi řekl, když jsme se seznámili, že mám pěkné zuby (smích).
Na Facebook a instagram dáváš často fotky z fitka a různých procedur. Kolik času tomu věnuješ týdně?
Ideálně, když jsem v shapeu, a snažím se to všechno dodržovat, třikrát týdně cvičím s trenérkou Lucií, dvakrát v týdnu si jdu zaběhat, na neinvazivní stimulaci kolagenu na nohách chodím jednou týdně do LaserSlim Studia v Černé Růži a na obličeji většinou jednou za dva týdny, na štěpení tuku na nohách tam chodím ale dvakrát až třikrát týdně.
To je strašně moc procedur a cvičení! Tolikrát týdně v posilce... Na jednu stranu je to obdivuhodné, na druhou to vypadá jako extrém.
Teď jsem za to ráda, protože ještě před nedávnem jsem toho měla spoustu do školy, také jsem toho hodně řešila okolo mé agentury a nedodržovala jsem ten režim, jak jsem zvyklá. V Itálii jsou extrémní nároky na modelky.
Jak vypadají extrémní nároky?
Postava musí být dokonalá. A i když tady by kde kdo řekl, že je postava krásná, tam nemají problém říct, že máš celulitidu a ať jdeš pryč.
Stalo se někdy, že tě poslali pryč?
No jasně. Třeba v loni, jak jsem toho měla hodně a nestíhala jsem svůj cvičící režim, tak se mi to na těle projevilo. Štěstí, že sportuji od mala, dokážu se do toho rychle vrátit.
Jak se cítíš, když ti někdo řekne, že nejsi podle jeho představ, i když pro oko laika jsi dokonalá?
Paradoxně jako modelka se většinou nikomu nezavděčíš. Musíš být smířená sama se sebou. I když by to nikdo neřekl, nejvíc zakomplexovaných holek je mezi modelkami. Není se čemu divit, jednou ti řeknou, že jsi moc hubená, pak moc silná, pak moc vysoká, pak zase malá, a to je vlastně pořád něco. Co se laiků týče, s těmi mám také plno zkušeností. Jídlo se skoro nikdy neobejde bez komentáře, buď se zeptají: „To modelky smí jíst?“ Nebo naopak: „Jo, vlastně to modelky nemůžou jíst..“
Jak často posloucháš větu: Vždyť tě to jednou nezabije.. (smích)
Od rodiny často. (smích) Kdybych takhle měla “jednou” každý týden, tak bych se s modelingem mohla rozloučit.
Takže ke cvičení máš ještě striktní jídelníček.
To ne, diety bych nevydržela, jsem jenom člověk.
Nějak se na tebe dívají tedy profíci, jinak laikové. Ty sama na sebe se díváš jak?
Jsem se sebou spokojená, ale chápu, že jsou tady nějaké požadavky v modelingu a ty se snažím respektovat, mám ale své hranice. Nesnažím se nikomu zavděčit. Řídím se heslem, že si stejně o mě může každý myslet, co on sám bude chtít, i kdybych byla sebe víc perfektní, raději ať mě někdo nemá rád za to, jaká jsem, než aby mě měli rádi za to, jaká nejsem.
Jak velký to je nápor, když tě pořád někdo hodnotí?
Velký. Setkala jsem se už také s velkým nepochopením v rodině, ale většina už to teď chápe a snaží se mě podporovat. Také se ale stane, že mi řeknou, že žiju úplně jiný život. Někdy mě to mrzí, že mají lidé úplně zkreslené představy. Je jasné, že když jsem v minulosti pracovala v kanceláři, že jsem nemusela chodit xkrát týdně na tréningy, běhání, procedury… chodívala jsem cvičit jen, když jsem měla náladu a procedury jsem si dopřála jednou za měsíc. Pečovat o sebe a své zdraví by měl každý bez ohledu na zaměstnání. U nás je to samozřejmě už extrém.
Zmínila jsi tvoji modelingovou agenturu. Nikdy jsi mi neřekla, že ji máš!
Moc lidí to neví. Jsem špatný propagátor v tomto směru. (smích) Pro mě je důležité, že to funguje a nepotřebuji se tím chlubit.
Jak to vzniklo? A dáváš práci i českým modelkám nebo jen zahraničním?
V minulosti jsem organizovala pár přehlídek, i charitativních, také bazárek pro OnkoMaják. Protože mě to baví a mám dlouhodobě kontakty v zahraničí, domluvili jsme spolupráci a agentura byla na světě. Konkrétně s Jitkou Nováčkovou jsme navázaly spolupráci v rámci moderování Superstar. Byla jsem oslovená, abych přišla na kamerové zkoušky, ale přišla mi vhodnější Jitka, tak jsem ji doporučila. Od té doby spolu spolupracujeme na německém a rakouském trhu. Těch modelek, které mám v databázi je dnes již okolo padesáti.
A jaké klienty vlastně máš?
Jedním z klientů, se kterým spolupracujeme, je například Hugo Boss v Německu.
Do teď nezaznělo jméno agentury. Jak se jmenuje?
To zatím nechci říkat. Připravuji webové stránky. Než jsem koupila doménu, někdo mi dva názvy vyfoukl, tak až bude vše připravené, budu moci název zveřejnit.
Jak dlouho to funguje?
Čtyři roky.
Ty sis za čtyři roky nebyla schopná zaregistrovat doménu?
Já jsem původně webové stránky vůbec nechtěla. Byla jsem ráda, že dávám holkám práci, to bylo pro mě prioritní. Teď dělám webovky hlavně kvůli tomu, abych mohla část agendy předat a odkazovat klienty na e-mailové adresy.
Jsou to tvoje zadní vrátka nebo se už teď plánuješ věnovat jen agentuře?
Pořád chci dělat modeling. Myslím, že si to ještě pořád můžu dovolit (smích). Doba je jiná. Jsou to spíš zadní vrátka.
Modeling se dá ale také pověsit na hřebík kvůli rodině. Bavili jste se o tom?
Zatím mám své stálé klienty v Německu a Rakousku a z Itálie je náročnější se tam dostat, ne vždy jsou totiž ve velkých městech. Ráda bych si nejprve vybudovala stálou klientelu v Itálii. Samozřejmě pokud mi to situace dovolí, ráda bych pracovala, i když budu mít rodinu.
A cítíš se na to?
Teď ne. Možná tak za dva roky bychom se už na toto téma mohli začít bavit vážně.
A co tlaky z domova? (smích)
Tak ty už mám asi deset let. Kdybych se řídila radami všech kolem mě, tak už jsem asi čtyřikrát rozvedená a mám minimálně dvě děti. (smích) Je pro mě víc důležité být s chlapem, se kterým si máme co říct a je pohoda, než abych se k něčemu nutila.
V minulosti jsi už několikrát odpovídala na dotazy ohledně svatby a shodou okolností jsi byla většinou po rozchodu nebo se k němu schylovalo.
Jsem na to zvyklá. Tento dotaz dostávám pravidelně od té doby, co jsem byla na Miss a taky, kdy budou děti. Párkrát jsem i zalhala, že bych už chtěla, abych se ušetřila poučování. S přibývajícím věkem se to stupňuje a prý bych nad tím měla přemýšlet.
(smích) A přemýšlela jsi nad tím tedy?
Mně je upřímně jedno, co si dělají ostatní, takže nevím, proč se všichni tak starají o to, kdy budu mít děti a kdy si někoho vezmu. I kdybychom se s partnerem rozhodli nemít děti a nemít svatbu, tak je to stejně jen naše věc. Každý z nás má právo se svým životem nakládat, jak sám uzná nejlíp za vhodné. Vše má svůj čas a zatím to pro nás není aktuální téma.
Se správným chlapem se ty touhy mění. Je to tak?
To asi ano.
V čem je tedy Gabriel jiný než ostatní?
Možná to je tím, že je hodně zcestovalý, umí několik jazyků a i přes vzdělání a zkušenosti, které má na sobě neustále pracuje, vzhlížím k němu, respektuji ho. Nerada bych, aby to vyznělo, že bývalými partnery pohrdám. To ne, jsem za všechno v minulosti vděčná, každá zkušenost nás v životě posouvá.
Ty už ho máš prý i odsouhlaseného rodiči. Jak se dorozumívají?
Co se týče mojí mamky a manžela, tak tam jsem spíš prostředník. Táta umí italsky. Oni si volají i sami dva spolu a já o tom ani kolikrát nevím. My si naopak píšeme s Gabrielovou maminkou, posíláme si fotky a funguje to.
To musí být Gabriele nadšený!
To ale táta taky. (smích) Táta je vlastně poprvé v životě mým partnerem nadšený. V minulosti se k mým mužům nevyjadřoval, spíš respektoval mou volbu.
Co by se muselo stát, abys to zabalila?
To by muselo být něco hodně vážného. Zatím mě nenapadá nic, co by zapříčinilo, že bych to ukončila.
A celkově, jsi se svým životem spokojená?
Jsem přesně tam, kde jsem chtěla být.
