Rychlá zpověď - modelka a Miss ČR 2009 Aneta Vignerová: S Petrem Kolečkem jsme se sbalili tak nějak navzájem

Bylo to trošku omylem. Byli jsme tehdy hodně v euforii a ovínění, takže mě to tehdy trochu uniklo, ale vlastně jsem toho zpětně nijak nelitovala. 

Jak jste se vlastně seznámili? Na co jste ho sbalila? 

Myslím si, že jsme se sbalili tak jako navzájem. Bylo to mezi námi propojené, měla jsem menší roli v Masarykovi, kde dělal scénář. Potom jsme seděli na dotočné a nějak jsme si povídali. Já jsem vůbec nevěděla, že on je scénárista, takže jsem mu dávala ty svoje moudra a říkala, co si o tom myslím. Takže to bylo docela vtipné, když mi potom řekl, že to psal spoustu let. Takže jsme si rozuměli. Nicméně v tu dobu jsme měli oba partnery, ty cesty se normálně rozešly. Myslím si, že jsme potřebovali každý nějaký čas. Potom jsme se někde potkali a bylo to tam.  

Prostorný byt - Praha 1 - Petrská čtvrť - 120m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Oznámila jste těhotenství poměrně brzo, po pár měsících. Plánovali jste to? 

Nebylo to plánované. Ale nemám to slovo ráda. Díky bohu za to, že máme zdravého syna a že byl stvořen z lásky. To bylo v tom největším výbuchu euforie a vztahu, a to je vždycky nejhezčí. Takové to, že se musí čekat, za dva za tři roky podle nějakých tabulek... Na to jsem nikdy nebyla.  

Spoustu maminek tvrdí, že si vlastně pro mateřství nemohly vybrat lepší období než pandemii. Vidíte to stejně? Svět se “zastavil” společně s vámi, vnímáte to jako pozitivum?  

Ano. Jsou to asi jediné věci, kdy tu pandemii vidím pozitivním okem. Nebyli bychom pohromadě jako rodina. Peťa hodně pracuje, já bych se asi taky dřív vrátila do práce, ale kdo ví. Jsem ráda, že jsme na sebe měli čas. Myslím si, že jsme pro malého připravili nejlepší začátek života, který šel. Ty další věci, které s sebou pandemie nese, už tolik pozitivní nejsou.  

My se potkáváme na přehlídce Natali Ruden. Jak se cítíte po porodu a po mateřství zpátky ve vysokých kramflecích?  

Musím říct, že jsem byla nervózní. Ale nebyla jsem sama, holky, se kterými chodím přehlídky už třeba 14 let, byly také nervózní. Ale samozřejmě, žena je po tom porodu taková rozhozená. Myslím si ale, že jsem to zvládla. Přišla nervozita, která měla být a cítila jsem se dobře. Každá přehlídka je ale nervózní, musíme lidem předat nějakou energii.  

V květnu jste se přestěhovali do domku za Prahou. Interiér jste svěřila designérce. Jaké byly vaše představy?  

Moje představy nebyly vůbec žádné, protože Zuzana splňuje všechno, co si člověk může vysnít. Ten baráček je pod její taktovkou. Ještě jsme se tam ale nepřestěhovali, je to tak na půl.  

Takže zatím jste se vším spokojená?  

No úplně, já jsem nadšená!  

A nebude vám chybět ten ruch města? Přeci jenom je to změna bydlet za Prahou... 

Pracovně v centru budeme pořád, byt nám zůstává, takže budeme rádi, když budeme moct pendlovat a potom se třeba časem rozhodneme.  

A jaké jsou vaše plány na letošní rok? Co byste chtěla stihnout? 

Chtěla bych si zajít na nějakou dobrou večeři. S malým bych si chtěla zaplavat, je mi to jedno jestli někde v zahraničí nebo tady v Česku. Chtěla bych mu ukázat i vlak, dřív jsem jezdila hodně vlakem. A takové ty normální věci, zase se začlenit. Prioritou je pro mě rodina a syn, já už tyhle věci mám celkem odžité. Každá přehlídka už se beze mě obejde.  

Aneto, ať vám to vyjde, děkuji za rozhovor.