Rychlá zpověď - Monika Bagárová nejen o lásce s bojovníkem MMA: Možná SuperStar nedotočím!

Naposledy jsme se viděly před rokem a pár měsíci, to jste byla ve StarDance. Tehdy jsem se vás ptala, co chcete ještě dokázat, protože jste toho na svůj věk dosáhla opravdu hodně. Vy jste řekla, že toho chcete splnit, co nejvíc to jde, teď jste ale otěhotněla.

Já si myslím, že to je to nejvíc, co jde. Rozhodně tím pro mě hudba a kariéra nekončí, naopak si myslím, že to otevřelo úplně novou životní kapitolu a ten zájem je zase úplně z jiného koutku. Všechno se tak pěkně slučuje a mám z toho opravdu radost. Jsem překvapená, jak moc práce mám, i potom co jsem těhotenství oznámila.

Přeci jen už ale nemůžete tolik makat...

Já makám tolik, že mi spousta lidí píše, že bych se měla šetřit, že jezdím na koncerty a podobně. Mně to ale dělá dobře, jsem ráda, že jsem v pohybu, mezi lidmi a dělám to, co mám ráda. Myslím si, že to miminku nijak nevadí. Samozřejmě na sebe dávám pozor, jím tak, jak mám, jsem k sobě šetrná. Musím ale říct, že poslední koncert mi dal docela zabrat. Byli tam úžasní lidé, celý klub byl vyprodaný. Součástí byla i autogramiáda, tedy dnes už jde spíš o focení než podepisování, ale vždycky se ještě najdou lidi, kteří chtějí i podpis. Přijela jsem domů v pět ráno, a to jsem pak celý druhý den byla úplně rozbitá. Tehdy jsme si s manažerkou řekly, že už to hodíme trochu víc do klidu. Ale zase člověk chce udělat maximum pro svoje fanoušky, být s nima chvilku i po koncertě, fotit se, nenechat nikoho, aby odešel zklamaný, že se na něho to focení nedostalo. Bohužel teď ale tomu budu muset dát nějaké meze.

Vy teď mimo jiné tvoříte se svou sestrou.

Ano, máme se sestrou už druhý duet, který napsala se svým přítelem, nechala jsem se tak vést. Má to obrovský úspěch, už máme skoro 500 tisíc zhlédnutí za asi čtrnáct dní, což je skvělé. Promovaly jsme ho v televizi, měly jsme rozhovor na Óčku.

Celá vaše rodina je muzikální a umělecky zaměřená. Nechcete spolu něco udělat, jako Kelly Family?

Na narozeninách a různých rodinných akcích společně zpíváme a tvoříme a užíváme si tu hudbu v soukromí. Celá naše rodina se ale přiklání spíše k té romské tvorbě, a ti, co dělají takovou tu moderní, popovou r’n’b, jsme já se sestrou.

Sestra má spoustu nápadů na nové skladby, píše si texty i melodie. Je v tom moc šikovná a určitě budeme pokračovat ve spolupráci na dalších věcech.

Váš přítel je bojovníkem MMA. To mě hrozně překvapilo, vy jste taková malinká, drobounká zpěvačka. Jak jste se dostala do téhle skupiny lidí?

Úplně jednoduše. Ukázal mi ho přítel mojí sestry na Instagramu a mně se zalíbil. Nezalíbil se mi ale jen vizuálně, vyzařovalo z něho něco dobrého. Samozřejmě, než jsem mu napsala, tak to trvalo, protože jsem se podívala na jeho rozhovory a reakce a řekla jsem si, že tento člověk by mohl být blízký mému srdci. Líbilo se mi, že tam má rodinu, je srdcař, pomáhá dětem a je velice otevřený tomu, aby pomáhal druhým. Tak jsem si řekla, že mu napíšu, a od té doby to nějak plynulo dál.

Takže jste ho sbalila vy?

Já jsem vyslala první impuls, jen jsem mu popřála k vítězství, pak už balil on. (směje se)

Jak na vás působil svět MMA? To je samá krev.

Vzhledem k tomu, že jsem o tom nic moc nevěděla, tak jsem z toho ze začátku byla dost v šoku. Dřív jsem sledovala s taťkou box, pak už jsme začali sledovat i MMA zápasy. Je to násilí, není to úplně pro všechny, ale úplně to ovládlo svět. Je to sport, který je velice náročný. Když vidím tyhle zápasy v televizi, nedělá mi moc dobře, když tam vidím svého přítele. Bojím se o něj, zároveň mu ale i věřím. Vím, jak zodpovědně se připravuje a jak trénuje. Není to nic jednoduchého, vím, co všechno ta příprava obnáší a vím, o jak moc jde. Když padne jedna špatná rána, ten zápas prohraje.

Pohlaví miminka prozradit nechcete. Co když to ale bude kluk a půjde v jeho šlépějích?

Já jsem si říkala, že ať už je to jakékoliv pohlaví, tak bych vždycky chtěla, aby to děťátko jednou dělalo a věnovalo se tomu, čemu bude chtít. Samozřejmě je to strašně moc na nás, jak potomka povedeme, ale když to bude chlapeček a rozhodne se být sportovcem, tak bude mít toho nejlepšího trenéra a nejlepší přípravu. Když to bude holčička a rozhodne se být zpěvačka, tak ji šoupnu k nějaké dobré zpěvačce na hodiny zpěvu. Samozřejmě je to ale všechno ve hvězdách. Asi by mi ale trhalo srdce, kdybych viděla mého muže i syna v kleci. Vůbec si to neumím představit.

Jak vás přijala ta skupina sportovců?

Myslím si, že nijak extra nevyčnívám. Spousta z nich má drobné malé přítelkyně, které se věnují něčemu úplně jinému. Spíš se všichni ptají mě, jak to zvládám, ale nikdo se neptal jeho, jak zvládá být se zpěvačkou, která pořád někam cestuje, koncertuje a je kolem ní pořád spousta lidí. Spíš jim přijde zvláštní, jak já vnímám to násilí, zápasy a to všechno.

To je zvláštní. Vy jste pro mě drobeček, který by neublížil mouše…

Nějakým způsobem jsem si zvykla, ale každý zápas je pro mě stres, nervy a hlavně strach. Každopádně tím, že vidím, jak probíhá příprava a co všechno pro to dělá, tak je tam důvěra z mé strany, že zápas zvládne.

Vaříte? Tihle kluci musí jíst pořád maso.

Vařím. Ale vzhledem k tomu, že můj přítel i já jsme hodně vytížení, tak se většinou nají někde na pracovním obědě venku, pak přijde domů a nají se spíš večer. Já mu vždycky volám a říkám „poslouchej, já to jídlo nebudu vyhazovat, budeš jíst doma!“ (směje se). Když vyhazujeme jídlo, mně to vadí, myslím na to, kolik lidí na světě nemá co jíst. Někdy jsem proto naštvaná. Na ten oběd to většinou nestihne, ale pak to dožene večer.

Jak chcete skloubit těhotenství se SuperStar? Teď jste v pátém měsíci, kdy to bude dotočené?

Nevím přesně datum, ale mělo by to končit začátkem června.

Takže budete v televizi s bříškem?

Budu, a to už bude v osmém nebo devátém měsíci. Vychází to na knop. Nemůžeme samozřejmě vědět, je to plus mínus čtrnáct dní. To nad tím asi budou vedle mě všichni přemýšlet.

Počítá produkce s tím, že už třeba budete rodit ve chvíli, kdy se bude muset dotočit poslední díl?

Samozřejmě. Byli jedni z prvních z mojí pracovní sféry, kdo byli obeznámení s termínem. Ale v ideálním případě by to mělo hrozně hezky vyjít, tak uvidíme.

Já bych z toho byla hrozně vystresovaná…

Bude to jízda, a vlastně se na to i těším. Jsem strašně zvědavá, jak to ten nahoře zařídí a jestli to dotočíme nebo ne.

Jak se chystáte na porod? Máte strach?

Obavy mám, samozřejmě. Je to věc, ze které má člověk respekt, a žena, která má poprvé rodit, tak úplně neví, co ji čeká. Když se bavím s ostatními, co už to mají za sebou, tak jedna mi říká, že je to v pohodě, že to měla rychle za sebou, další, že to byla katastrofa a rodila dva dny. To už se pak o tom ani radši nechci s nikým bavit. Já osobně si myslím a cítím, že by to nemuselo vyjít tak hrozně, jak občas ty ženy vykládají. Je to i o psychice, ale budu mít kolem sebe skvělé lidi, doktory, které jsem si zařídila.

V Brně?

Ne, v Praze, žijeme v Praze, tak tady. Jsem ready na to, že porod je náročná záležitost, ale k nám ženám to prostě patří.

Ještě se partner nerozhodl, jestli chce být u porodu?

Ještě ne. Myslím si, že se bojí víc než já. Už se ho ani neptám, buď bude chtít být přímo u toho, nebo odejde za dveře a pak se vrátí. Rozhodně ho do toho ale nechci nutit. Pro některé chlapy to může být hrozný šok, a sama nevím, jestli bych to chtěla vidět, být chlapem. Já sama mám fobii z krve, podle mě kdybych šla s kamarádkou k porodu, omdlela bych dřív než ona.

Neomdlela byste. Já jsem u porodu byla, a je to zázrak.

Já tomu věřím, vím, že je to zázrak, něco nádherného. Ale každý jsme jiný, máme svůj individuální práh vnímavosti a citlivosti v daném momentě, a jakmile má někdo panickou hrůzu, když vidí krev… já to nemůžu vidět. Vždycky jsem se bála chodit i na odběry krve, vždycky mě musela mamka vodit, když jsem jako malá měla zdravotní problémy a musela chodit pravidelně. Ale ne, myslím si, že to všechno bude v pořádku, a moc se těším, až už tu miminko bude. Nejradši bych to už uspíšila.

Máte už vybraná jména?

Nemáme, máme jen jedno, a to jsme měli už úplně od začátku, když jsme se to pohlaví dozvěděli. Tím pádem žádný jiný návrh nebyl, takže nemůžu prozradit nic. Lidi psali na Instagramu, jestli jim ukážu miminko a jestli jim všechno prozradím. Ještě si to necháváme chvíli pro sebe, ale udělám to jako vždycky pocitově, možná ale až se miminko narodí.

Jak si užíváte módu? Zatím jste nějak zásadně nepřibrala.

Moc ne. Punčošky a šatičky, do ničeho jiného se moc nevlezu. Džíny mi nejsou vůbec a vadí mi, když mám něco, co mě tlačí. Ono se to dá jinak dobře maskovat, to bříško. Módu si přizpůsobuji. Když vím, že jdu někam v rámci osobního života, vezmu si na sebe i něco, v čem je bříško vidět. Když jdu třeba do televize promovat videoklip, obléknu se tak, aby to nebylo nějak extrémně výrazné a mohli jsme se bavit hlavně o hudbě a řešit třeba natáčení videoklipu. Přizpůsobuji si to podle toho, jak se ten den zrovna cítím, jakou mám náladu a kolik toho chci ukázat.

Přibyly mezi vašimi fanoušky už i maminky?

Hrozně moc i mladých lidí, kteří ještě nemají dětičky, mně píšou, že mi to strašně sluší a přejí mi zdraví, jsem z toho strašně mile překvapená. Ještě se zatím nenašli takoví, kteří by mi říkali, jak mám co dělat. Dneska mě ale překvapil na Instagramu komentář pod mým tanečním videem, že mám být opatrná, protože miminku nedělají dobře prudké pohyby. To tak vůbec není, pokud je ta matka nějak pozitivně nastavená a ona i miminko je v pořádku, myslím, že může mít pohybu tolik, kolik je jí příjemné. Třeba některé tanečnice tančí až do porodu, pohyb maminky je i pro miminko přínosem.  Nemyslím si, že je dobré jen sedět a dávat si pozor, jak se zrovna hýbnete. Pohyb a čerstvý vzduch je jedině přínosný, pokud to není rizikové těhotenství.

Jak dlouho se chystáte věnovat mateřství, za jak dlouho se pak budete chtít vracet?

Netuším. Určitě to nebude nějaký dlouhý výpad, ale rozhodně první tři čtyři měsíce bych chtěla být úplně doma. Nebudu vybíhat nikam, na žádné rozhovory, ani na koncerty. Chci se věnovat miminku a nebudu to nijak narušovat, protože mě bude určitě potřebovat. Pak uvidíme, jak to půjde a pokud ano, tak bude mimčo chodit se mnou, někdo ho bude hlídat.

Moniko, moc děkuji za rozhovor, hodně štěstí.