Rychlá zpověď - Saša Jány: Dnes už se nehledá kráska, ale osobnost

Každoročně hledáte nové modely a modelky napříč Českou republikou a Slovenskem. Jak jste na tom letos?

Skončili jsme minulý týden, teď jsme celý tým na Slovensku. Je to velká akce, máme 25 castingů po celém „Československu“.

Není to každým rokem čím dál tím větší?

Je, dokonce nám stoupla účast na castinzích o dvaadvacet procent, byli jsme z toho v šoku. Čekali jsme nějaký pomalý nárůst pět až sedm procent, ale dvaadvacet nás opravdu překvapilo. Je to asi profese, o kterou je v mladé generaci stále zájem. A díky sociálním sítím mají o modelingu čím dál větší povědomí. Možná jsou i více mentálně připravení, podle toho, co vidíme.

Je to zvláštní, já bych naopak tipovala, že účast bude klesat. Porodnost šla dolů a přeci jen je to takové pomíjivé zaměstnání, ne každý uspěje…

To je, ale zase to nevyžaduje extrémní přípravu. Když si vezmeme, kolik musejí děvčata dřít, aby byly baletkou, aby někdo mohl jezdit na koni a být profesionální žokej nebo aby šel do pěvecké soutěže, kdy musí umět zpívat. Kdežto tady, když má člověk nějakou tu danost shora… Je tu docela široký záběr lidí, kteří se vyhodnotí, že by mohli uspět. Myslím si, že je to i taková nenáročnost přípravy, co nám trošičku nahrává.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

Mají v dnešní době dívky nějakou soudnost?

Myslím si, že ve 45 % je tam nějaký předpoklad. Jinak funguje velké a malé město. Mě zaráží velká města, kde paradoxně najdeme vždy méně lidí než ve městech malých. Tam zase funguje to, že každý jim říká od mala jak jsou krásné, od mala to slyší v nějakém kolektivu a nemají si to kde poměřit, protože tam nejsou žádné castingy, agentury. Tam najdeme paradoxně lepší lidi. V Praze a Brně je velký počet lidí, ale procento lidí, které vybereme, je mnohokrát menší než v Karviné nebo ve Frýdku-Místku.

Jaká jsou kritéria? Dřív musely mít holky 90-60-90, musely být krásné, vysoké, hubené. Přijde mi, že dnes jsou naopak všichni tlustí. Nemyslím ty modelky, to naopak, ale že obecně celý svět tloustne. Neposouvá to parametry někam jinam?

Je pravda, že teď se více hledá taková osobitost vzhledu, dnes už nikdo nehledá v modelingu prvoplánovou dokonalou krásu, i když je to taková protiřeč. V modelingu jsou dvě kategorie. V té první chcete originální typy, pihy, odstávající uši. Balkánský look je teď takový silný, kdy ty ženy se projdou po mole a vy si je zapamatujete. Na druhou stranu v kosmetickém průmyslu chce každý tu krásnou Hanu Jiřičkovou, Lindu Vojtovou, Denisu Dvořákovou. Ten náš východoevropský typ ženy nevymizí díky beauty průmyslu. A ten je naštěstí v modelingovém průmyslu nejsilnější, generuje nejvíce peněz. Máme spousty trendy modelek, které dělají přehlídky Gucci nebo Prada, ale nikdy na tom nevydělají. To jsou takové dvě polohy modelingu.

My hledáme ty pěkné slovanské holky a teď poslední čtyři roky i kluky. Kluci to mají o trochu jednodušší, já teda pořád říkám, že je to vyvážené tím, že vydělávají čtyřikrát méně než ženy a že my tu spravedlnost v příjmech jako modelingový průmysl balancujeme. Chlapci mají jednoduchou přípravu, hledáme typově muže, kterým říkáme „skejťák“, „street boy“. Opře někde kolo, přijde v teplákách a to je on. Tady nikdo nechce žádného metrosexuála, oni chtějí originálního vtipného týpka, který si někde opře kolo a přijde na ten casting. Přirozený, přirozený, přirozený. A to hledáme i v těch ženách. Dnes opravdu jdeme ještě více po charisma, což paradoxně vůbec nemusí být extroverti.

To je pravda. Nicméně někdy vyberete dívku, která se laikům nemusí tolik líbit, ale ta dívka pak zvítězí na světové soutěži. Jak je to možné?

To je ta fotogeničnost. Vy, novináři, hosté vidíte naše dívky na finále Schwarzkopf Elite Model Look, kdy většinou dívka stojí poprvé na mole a je vyplašená. Ale my v zákulisí vidíme, že má humor, super se fotí, je talent před kamerou a vůbec nemusí být extrovert. Má takový šarm, má něco v sobě, neidentifikovatelný faktor X. To se nedá pojmenovat. Ale my odborně už na fototestech vidíme, která je ten chameleon a která se nejvíce mění.

Je pravda, že když vyhrála Bára Podzimková, tak to všichni pochopili. To byla ale jen jedna naše světová vítězka. Pak jsou tu také Eva Klimková, Jana Tvrdíková, což jsou originální typy mladých lidí – ty moderní typy modelingu. Bára je typ beauty krásy, které každý rozumí. Všechny typy se uživí, ale my zároveň hledáme i tu tvárnost a fotogeničnost.

Myslíte si, že má Česká republika stále jedny z nejkrásnějších dívek na světě?

Určitě. Myslím si ale, že ten boom slovanské krásy je pryč, a to z jednoho prostého důvodu. Dlouho mi trvalo, než jsem to vydefinoval a pochopil. Dneska je pro mě jednoznačně nejúspěšnější krajinou na metr čtvereční pro objevení modelek Holandsko. To už dlouhé roky kraluje světovému modelingu. Modelky jsou možná stejně pěkné jako ty naše, tam ten konkurenční boj nenastává, ale nastává v té personální rovině, v osobnosti. Holanďanky umí perfektně anglicky, jsou dravé, mají takový tah na branku a jsou ambiciózní. To je nějakým způsobem národ, který splnil všechno to, co světový modeling požaduje.

Naše děvčata mají ambice v začátku, ale jsou málo vytrvalé, málo ambiciózní a moc na sobě nechtějí pracovat. Nějaká životospráva, jít do nějakého tréninku typu baletka nebo gymnastka… To už je přes jejich míru snesitelnosti. Holanďanky jsou taková kombinace toho, co světový modeling požaduje.

V Amsterdamu je 33 modelingových agentur. My jako agentura tady v podstatě ani nemáme nějakou konkurenci na trhu, a to neříkám proto, že máme dlouholeté výsledky soutěže. Byli bychom i rádi, kdyby tu někdo za posledních deset let také vybudoval tolik modelingových kariér jako my. V Amsterdamu je takových agentur minimálně deset z těch 33, které tam takhle fungují.

Kolik let se modelingu věnujete?

25 let.

To už vás musejí holky poznávat na ulici – jako toho agenta, se kterým se musejí skamarádit…

Je to tak, už jsem i přestal chodit do nějakých rezortů. Na Slovensku jsem v rámci nějakého budování kariéry více propůjčil tvář do médií. Tyto rozhovory už dávám velmi sporadicky, jsem v Praze 20 let. Veřejná satisfakce a ocenění mé práce stačila na Slovensku, teď má pro mě opravdu větší cenu soukromí.

Jasně, že lidé, kteří se o modeling zajímají, mě v Praze poznávají. Ale ne nějak masivně, na rozdíl od Slovenska, kde mám ,,profláknutý“ ksicht. Tam nemůžu v teplákách do města, protože by se to hned hodnotilo. Samotného mě to překvapuje, nedělám žádné showbyznysové povolání. Ale zase musím uznat, že modeling je asi pro veřejnost jako profese atraktivní – a není nás tolik agentů, kteří pracujeme s takovými modelkami, jako jsou Daniela Peštová nebo Míša Kociánová.

To musí být i ve světě, když přijedete třeba do Paříže na přehlídku…

Až tak nás nemají zaetablované, to spíše vědí agenti. Teď mi říkal jeden agent z jiné světové agentury, že tady v Praze stačí zajít k nám, že nemusí chodit hledat modelky jinam. Vědí, že je to koncentrované u nás, takže samozřejmě nějaký odborný kredit máme. Ale že by nás jako návrháře rozpoznávali podle toho, kdo objevil kterou modelku, tak to není.

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Jste se všemi dívkami v přátelském vztahu? A jste dodnes v kontaktu?

Ano, a je to strašná sranda, jak se to mění s věkem. Když jsme začínali, modelky byly moje vrstevnice. Potom kamarádky, které v modelingu mám, to jsou ty modelky, které už pracují 15 až 20 let. A u mládeže, která chodí dnes, jsem starší než jejich otec. Když jim řeknu, že mi mají tykat, to je stopka, přes to vlak nejede a vykají mi.

Mě ta profese baví i proto, že díky ní člověk sleduje také hudební a módní trendy. Mladí lidé řeší jiné problémy a nás to dobíjí mladou energií. Je pravda, že když vidím své spolužáky, tak jsou možná více zestárlí než já, protože nepracují s mladými lidmi, určitě to má vliv i na toto. Ale už jsme v trochu jiném vztahu s těmi začínajícími modelkami.

Co vaše soukromí? Přiznal jste, že jednou za šest týdnů jezdíte do Španělska.

Ano, to mě jako francouzštináře překvapilo, myslel jsem si, že budu jezdit spíš do Francie. Ale jih Španělska nám tak učaroval, hlavně okolo Marbelly. Máme tam i kamarády. To je teď můj lifestyle, jednou za šest týdnů jezdím na týden pracovat tam, jsem na mailech. Člověk si tak pročistí hlavu, užije přírodu, dokonce jsem se pustil do vaření. Nikdy jsem nevařil, ale tam z těch skvělých potravin a ingrediencí vařím. Je to pro mě poslední dva tři roky taková změna lifestylu, kterou bych každému doporučil, protože je to opravdu skvělé pročištění hlavy.

Přišel jste na to náhodou?

Úplně náhodou. Kamarád si tam chtěl koupit pozemek na stavbu domu, tehdy tam byla obrovská realitní krize, tak nás to zaujalo i investičně. Nehraji golf, tak to nebyl vůbec ten důvod, proč jsem tam šel. Naše květnové počasí je tam v prosinci, to klima je v rámci Evropy jedinečné, dolet přímo z Prahy je za tři hodiny. Opravdu mně to město učarovalo a hodlám se učit španělštinu.

Kolika jazyky hovoříte?

Francouzsky, anglicky, německy, rusky, polsky. A už se mi nechce učit ten další jazyk. (smích)

To je docela dost.

Ale je to v pohodě.

Co děláte ve volném čase? Nejste přeci pořád na tour, kde byste hledal krásky…

Já už teď první rok fyzicky casting tour nedělám, dělám jen Prahu a Bratislavu. Už jen sleduji online, koho kolegové vyberou. Říkal jsem si, že čtvrtstoletí castingů stačilo, pro mě je to také nová etapa. Relaxuji kulturou, miluji divadlo, procházky, galerie, to je moje. Asi nebudu chodit úplně po horách, ale u moře po pláži a v parcích, to ano. Ale já jsem prostě kavárenský typ, já si oddychnu i v kavárně Café Café v Praze.

Nakupujete rád?

Ne, to už vůbec. Ceny oblečení mně přijdou absurdní, jak v tom člověk pracuje a ví, kolik stojí náklady na výrobu a podobně. Cíleně chodím kupovat ponožky, samozřejmě si něco koupím spontánně, když se mi to líbí, ale že bych šel nakupovat jako relax, to ne. To už jdu radši na aukci obrazů.

Miluji interiérový design, to je něco, čemu bych se do budoucna částečně i věnoval, je to můj koníček. Ale že bych vyhazoval peníze za tašky a botičky, to ne. To je spíše doména stylistů, oni s tím pracují, je to pro ně vizitka, oni jsou do určité míry prezentací své práce. Já z pozice objevitele a manažera modelek to opravdu nepotřebuji. Nikdy jsem se moc neparádil, já si šel vždycky v džínách, sáčku. Nikdy jsem nebyl ten módní nosič.

Vybral jste si pro život Prahu, přestože jste ze Slovenska a žil jste v Alžírsku.

Také jsem žil dva roky ve Vídni. A po Vídni jsem si vybral Prahu. V Alžírsku jsem čtyři roky vyrůstal.

A nikdy jste se tam nevrátil?

Vrátil, dokonce paradoxně ve fantastické pozici. Dělal jsem tam semifinálové castingy na Elite Model Look. Dělal jsem je v hlavním městě Alžírska i v Oranu, ve městě, kde jsem žil já a odkud pochází i Yves Saint-Laurent. Bohužel se rok na to v Alžírsku staly věci, které se tam staly, to je tak deset let zpátky. Ale mě ta krajina uchvacovala, mám k ní velmi blízký vztah. Vrátil jsem se tehdy na své lyceum, ke svému domu, kde jsem žil. Bylo to pro mě velmi emotivní, samozřejmě jsou to vzpomínky na otce, který tam par let pracoval. Bylo to krásné, nikdy bych netušil, že právě modeling mě vrátí do Alžírska.

A pak jste byl tedy ve Vídni a ve Francii.

Ve Francii jsem byl opakovaně. Moje volba po Vídni byla taková, že buď půjdu do Paříže do zaměstnaneckého poměru, nebo do Prahy s podnikatelským záměrem. Dneska jsem nadšený, že jsem si Prahu vybral, já toto město miluji. Procházel jsem se tu na Velkou noc a říkal jsem si, že je krásnější než Florencie, pro mě možná krásnější než Řím. Ještě s těmi historickými kořeny – že to bylo hlavní město Československa, člověk tu nemá jazykovou bariéru a také míra bezpečnosti, kterou Praha poskytuje na rozdíl od Paříže nebo Bruselu. Opravdu považuji Prahu za jedno z nejatraktivnějších měst k životu, jestli ne přímo nejatraktivnější.

A maminka?

Maminka je na Slovensku. Mám tam agenturu, takže kvůli mámě a agentuře tam jezdím každý měsíc na tři, čtyři dny. Bratislava je stále součástí mého života, hlavně ale po osobní stránce. Ani Praha není žádná modelingová velmoc, ale aspoň jsou tu nějaké zahraniční produkce, to mi v Bratislavě chybělo.

Mimo to, lidský rozměr Bratislavy je pro mě podstatný, protože ta nejsilnější kamarádství jsou samozřejmě tam. Slováci jsou více srdeční a pohostinnější, v Praze to vnímám spíše tak, že tady je mentalita skoro mířená do Německa, ale my jsme spíše na Maďarsko, jih. Je tam jiná energie.

Nikdy jste nechtěl žít jako modelky? Třeba v New Yorku?

Ne, to je poslední město, kde bych chtěl žít. Paříž by byla pro mě jediné město, kde bych si dovedl představit, že bych mohl natrvalo žít a nějak fungovat, ale to je díky francouzštině. Paříž dnes a Paříž před dvaceti lety, to je ale velký rozdíl.

Ale třeba Linda Vojtová je v New Yorku spokojená…

Linda ano, Míša Kociánová také miluje New York. Asi je to i o tom, kde zažijete nějaký vztah, lásku, úspěch. Pro mě je New York pracovní místo, které mám rád na tři dny.

A navštívíte vždycky holky?

Ano, my se tam vídáme, dokonce jsem tam nedávno oslavoval svoje narozeniny. Byl jsem tam, když se tam konal Fashion Week, měli jsme tam asi patnáct modelek. Bylo to strašně milé, v takové zahradní restauraci se světýlky, byli jsme tam jako taková rodina.

Lidé si musí říkat, co je to za člověka ve společnosti tolika krásných dívek…

To ano, ale v New Yorku každý hned ví, že to bude asi agent, když je tam s nimi sám. Je ale pravda, že modelky určitě poutají pozornost.

Kdy bude letos finálový večer?

Finále bude koncem srpna na Pražském hradě, jako pokaždé.

Těšíte se? A máme se letos na co těšit?

Koncept celé show máme právě v řešení, je to vždy velká výzva a s naší režisérkou Janou Burkiewiczovou se snažíme být každý rok originální. Minulý rok nadchnul publikum Matěj Ruppert a Ondra Brzobohatý, rok předtím Vojta Dyk. Finálový galavečer je brán jako jeden z nejprestižnějších eventů, takže je to pro nás veliký závazek.

Můžu prozradit, že by se předsedkyní poroty měla stát Daniela Peštová, která vystřídá předsedkyni z minulého roku Hanu Jiříčkovou. Ale určitě se předvedou i ostatní naše topmodelky jako Eva Klimková, Bára Podzimková, Jana Tvrdíková, Denisa Dvořáková, Míša Kocianová či Linda Vojtová. Je to vždy náročné sladit kalendář všech modelek s datem eventu. A zpestřením bude také špičková zahraniční móda a hostující jeden český a jeden slovenský módní designér.

Moc děkuji za rozhovor.