Rychlá zpověď – sexuální koučka Gaia Poupětová zažehává jiskry: To, co dělám, není forma prostituce!

Vy se jmenujete Julie, proč vám ale všichni říkají Gaia?

Tohle jméno zní sice strašně ezoterně, ale není. Je to původně přezdívka, nick, pod kterým jsem chodila do různých sexuálních komunit, jako třeba na srazy bdsm či swingers. Dneska už řada těchto aktivit není ani lékaři považována za něco patologického, úchylného. Ale řekněme, že podobné sexuální aktivity ještě spousta lidí považuje za ne úplně běžné, někdy dokonce i extrémní. Když jsem je začala navštěvovat, objevovat, tak jsem jméno Gaia používala jako přezdívku, nick. Většina lidí z těchto komunit má dvě identity, tu oficiální a pak tu, kterou používají na podobnáých akcích.  Já si ale říkala, že když dělám zrovna sex kouče, tak to můžu spojit. Pak jméno Gaia začali používat kolegové v rádiu a další lidé kolem mě, takže teď vlastně v mém životě převládá. 

Řekne vám ještě někdo Julie?

Já to nemám moc ráda, takže většinou lidé, co mě chtějí naštvat nebo to nevědí. Už jsem i přemýšlela, že si to jméno nechám normálně přidat, včlenit, do dokladů, až bude příležitost. Teď se mi to ale nehodí, protože mám zrovna nový pas. 

Jak se žije s titulem „sex koučky“ v Česku?

My jsme v porovnání s ostatními zeměmi poměrně liberální země, na druhou stranu tu spousta tabu ještě stále je. Ale můžu svobodně dělat svou práci, jsem součástí České sexuální komory a České společnosti pro sexuální medicínu, takže jsem akceptovaná odbornou veřejností, a to pochopitelně nepřišlo jen tak samo. Chvíli jsem i sexuologům musela vysvětlovat, co vlastně dělám a jak. 

Činžovní dům na prodej, Praha 1 - 1067, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Navíc píšu knihu. Jejím hlavním tématem je, že v téhle společnosti převládá názor, že není potřeba se učit sex. Když jsem to začala dávat dohromady, tak mi došlo, že najednou píšu vlastně o úplně něčem jiném, než jsem na začátku chtěla a začínám se prokopávat k esenci toho, že i odborníci tvrdí, že není na sexualitě nic naučitelného. Podlě mě je potřeba se proti tomuto názoru jasně vymezit a vést nějakou polemiku, protože v momentě, kdy si lidé myslí, že příroda za ně v sexu udělá všechno, tak jsou na nejlepší cestě dřív nebo později ve vztahu žádný sex nemít. Nebo mít hrozný sex nebo jet na stereotypu, který holt někomu stačí, ale většině ne.

Zároveň je ale představa lidí taková, že za nás všechno vyřeší pud a že není potřeba se v sexu nic učit, takže co si to vlastně dovoluji, dělat takovou nepořebnou práci.. To je jedna z věcí, která mou profesi pochopitelně devalvuje a devalvuje i hodnotu toho, co dělám v očích dalších lidí.  Ale myslím, že po deseti letech je to už mnohem příjemnější. Samozřejmě se stále potkávám s různými reakcemi.

A ty jsou?

Jsou lidi, kteří si myslí, že to, co dělám, je jenom jiná forma prostituce a nevidí v tom žádný rozdíl. Ti si pochopitelně představují, že dělám v práci sex nebo se účastním sexu dalších lidí.  Já jim na to řeknu, že nic takového ve své práci neprovozuji a že si naopak s lidmi povídám úplně stejně, jako třeba oni ve své práci... A jsou také lidé, kteří se mě ptají, jestli mě ještě vůbec baví sex, protože... nevím.. Asi mají třeba pocit, že jsem z práce přepracovaná, ne? (smích)

I přesto jsou ale vaše kurzy velmi úspěšné.

Myslím si, že ano, ale pochopitelně to stojí práci. A po deseti letech komunikačního zápřahu je to teď celkem fajn. 

Dokážete spočítat, kolika lidem, ženám, mužům, párům, jste pomohla? Třeba zachránila vztah?

Nevím přesně. Někdy je záchrana i v tom rozchodu. (smích)

Ale třeba kurzem "Umění potěšit muže" u nás prošlo víc jak 2700 žen. U mužů to sice šlo pomaleji, ale poslední rok a půl jsou plné i chlapské kurzy. Oni si je dokonce navzájem doporučují. Třeba lékaři z jedné nemocnice v Praze nebo jedna skupinka chlapů ze Slovenska.  Ale já se to snažím udržet v komorním počtu, abych se mohla každému za ty dva dny, co s námi stráví, individuálně alespoň chvíli věnovat, což znamená, že máme skupiny do osmnácti žen a patnácti mužů. A na kurzech, kde máme figurantky pro muže je to dokonce ještě méně, kvůli pohodě a možnosti chlapům všechno do detailu vysvětlit.

Děláte to deset let. Už je to byznys? Vyděláte si tím na slušné živobytí nebo se musíte ohánět ještě kolem?

Na začátku jsem si nedokázala představit, do čeho jdu. Ale teď mám firmu, mám kolegyni… Poslední dva, tři roky už ano. Teď už je to super. Na začátku to byla fakt dřina. Navíc záleží na spoustě faktorech. Kdyby nad sebou měl člověk nějakého sponzora, investora, tak je to úplně něco jiného, ale tím, že to vznikalo postupně, organicky, tak to má dnes mnohem větší hodnotu. Založila jsem i akademii, tedy školu rozvoje, která stojí na západních edukačních přístupech. Ostatní školy sexuality tady u nás, ať chcete nebo nechcete, většinou původně vychází z nějakých náboženských směrů. Ale my jsme přeci západní Evropa, alespoň stále doufám, a tak si přeci zasloužíme západní přístup. To, že všude říkají, že se sex nedá naučit, to mě nezajímá, když v praxi vidím, že to perfekně funguje v řadě vztahů. A třeba kluci za mnou po kurzu chodí, že měli ve firmě nějaké školení, že to bylo fajn, že ale netušili, že stejným způsobem se dá učit sex. Jsou prostě nadšení, že to jde i bez ezo-blábolů a s jasnou strukturou.  

Máte nějakou konkurenci?

Nemyslím si. Naše kurzy, ty živé i ty on-linové, jsou originální. Jsou tady školy tantrických masáží, ale vyloženě edukační systém pro širokou veřejnost na různých úrovních? To tu ještě nikdo nevytvořil. Vlastně i evropsky je to unikát, pokud jsem se dívala na další školy venku.

Vy učíte společně s manželem?

Ne, ne. Já vyučuji sama. Manžel se kdysi nabídl, že mi pomůže, že bude dělat figuranta. Pomáhá mi s tou částí, kdy já potřebuji ukázat něco na živém muži. Tam vstupuje on do hry. Druhý  partner mi zase pomáhá v líbacím kurzu. Kluci to takhle mají rozdělené.

Vy učíte i líbat? Tam bych poslala spoustu mužů… (smích)

No jo. Tam se lidé hodně stydí. Dynamika líbacích kurzů je hrozně zajímavá. Přihlásí se třeba osm párů, většinou přihlášku posílají ženy. A pak, protože jejich muži zřejmě začali protestovat, se začnou pomalu odhlašovat. Vesměs obskurní důvody. Stud tam hraje velkou roli, právě u líbání! Je to neuvěřitelně intimní a silná věc. Přitom si málokdo myslí, že se to dá naučit. To je nejabsurdnější.

Tak stud hraje velkou roli asi všude… Já si to nedokážu vůbec představit.

Většina lidí si nedokáže představit, jak učit sexualitu tak, aby to bylo příjemné a fajn. To ovšem neznamená, že to nejde. Pamatuji si, že na líbacím kurzu byla paní, co seděla naproti mně trošku stranou. Když jsem se účastníků ptala, jaké zážitky by si rádi z  kurzu odnesli, právě ona mi naštvaně řekla: „Přece to nenechám propadnout.“ Myslela voucher, který tehdy od někoho dostala, možná asi od manžela.  Její manžel u toho koulel očima. Težký případ, no. A na konci odcházela úplně rozzářená. Říkala jsem jí, že jsem si ji měla vyfotit před a po kurzu. Byla by sama překvapená.

A co se naučila? Co jí pomohlo?

Ta pozornost partnera a něha. Navíc my je tam učíme kromě různých technik i komunikaci, jak se o těchto věcech bavit do detailu. Lidé to vůbec neumí. Většina odborníků – sexuologů, terapeutů, psychologů vám poradí, abyste se o sexu bavili a když po nich pak chcete ukázat modelovou situaci, jak se o něm baví, tak sami horko těžko mluví o masturbaci... Pak je fakt problém, že se to člověk nemá kde naučit. Musíte si s partnerem prostě vytvořit vlastní slovník. Když se chcete bavit do detailu o líbání, tak většina lidí pohoří. My je učíme různé vzorečky, způsoby doteků, techniky, možnosti interakce i nonverbální komunikaci. Tohle si tam osvojí. Když se u toho chtějí schovat, tak jdou třeba zkoušet některé věci do místnosti vedle. Navíc, líbací kurz konkrétně i hodně zvedá sebevědomí. Přitom je fakt jeden z těch, kde se lidé brutálně stydí. U doteků a masáží je to vlastně ještě celkem fajn, ale překonat stud při polibcích, je mnohem těžší. 

Prodej luxusní vily, Praha 6 - Nebušice – 312, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Jestliže jste expertka na všechny tyhle věci, tak vy musíte být nesmírně šťastná žena. Vnímáte to tak?

Ale štěstí přeci není jenom jen o sexu. Je ale pravda, že po deseti letech s partnerem máme pořád tu jiskru. On mě třeba občas upozorní, že já tyhle věci na kurzu učím jinak, takže on mě nutí občas dělat práci v soukromí (smích). Ale díky tomu si myslím, že se nám i po deseti letech daří nahodit takové to husté silné vzrušení. A vědět, že to jde. Že se sice nevrátíme úplně na začátek, ale dokážeme se vrátit do prvního druhého roku vztahu. V pohodě.

Dáte mi radu, jak to dělat?

Naučit se erotickou komunikaci, to je pět typů rozhovorů v našem on-line kurzu a pak...no co nejvíc používat všechno to, co učíme na kurzech (smích).

Ono se to asi takhle nedá v jedné větě popsat…

No, nedá. Každopádně, jakmile lidé překonají ostych, tu trapnost chvíle mluvit o sexu a začnou fakt věřit, že se hodně věcí dá naučit, tak pak je všechno ve vztahu mnohem jednodušší. Říkám klientům, že na kurzech primárně nejsou proto, aby se naučili například masáž penisu nebo orální techniky, ale hlavně to, jak s partnerem vůbec překonávat obtíže při učení, když už se do toho pustí. Už když si z kurzu odnesou jen tuhle konkrétní dovednost, jak na to, zvládnou spoustu dalších problémů v budoucnosti mnohem lépe.

Je pravda, že jsou v tomhle lepší ženy?

To si nemyslím, rozhodně ne od přírody. To je spíš o tom, že ženská sexualita pořád není emancipovaná. Od neolitu, když jsme jako lidé začali se zemědělstvím. Ženská sexualita je pořád závislá na té mužské. Jsou to zažité stereotypy, které si člověk neuvědomí, dokud se jim nezačne věnovat třeba jako sex kouč.

Jak dlouho máte manžela a jak dlouho partnera?

Manžela mám dvanáct let a partnera deset.

Myslíte, že za dalších deset let by to pořád takhle mohlo fungovat? Jak na to kouká vaše okolí? Když to takhle někdo má, tak se o tom nemluví, neví se to.

Potom je to nevěra. Tohle je naprosto liberální partnerství. My to všichni víme, okolí i rodiče. Nedala jsem jim jinou šanci. (smích)

Nepřemýšlela jste, že byste chtěla mít rodinu? Teď s kým?

To je taková typická otázka, ale já zatím dítě nechci, takže uvidím… Máme fretky, to stačí. (smích)

Překvapí vás pořád ještě něco?

Ale jo. Ani ne tak bizarnosti, ale pořád mě překvapuje, jak je vlastně naše sexualita limitovaná, že jsme pořád zavření v ohrádce, kterou jsme si sami stvořili.  Pořád se ohlížíme na to, co by řeklo okolí nebo partner, kdyby se provalilo, že to či ono. Přitom je to naše vlastní ohrádka, kterou můžeme rozbořit. Ale je pravda, že když se boří ve dvou, tak je to mnohem zábavnější.

A co ráda děláte, když nemusíte řešit sex?

Trávím svůj čas velmi tvořivě. Jednak píšu knihu, tu už popáté přepisuju, což je úžasný učební proces. Pak se věnuji natáčení výukových videí a když můžu, tak cvičím na tyči, vařím, jezdím na bruslích a ráda cestuji. Teď jsem byla v Singapuru.

Já vám moc děkuji za rozhovor.