Top hledané
Výsledky (0)
O mateřství, modelingu a strachu

Rychlá zpověď - Tereza Fajksová: Jsem doslova psychomatka

Karolína Lišková
30. prosince 2019
+ Přidat na Seznam.cz
11 minut

Život má jako z pohádky. Holka jako lusk z Moravy se zapsala lidem pod kůži v roce 2012, když vyhrála titul Miss Earth. Už tehdy měla Tereza Fajksová našlápnuto na bezstarostný život – byla krásná, vzdělaná, zamilovaná a kariéru měla před sebou. Rozhodla se, že do třiceti chce dítě. A má ho! Jak řekla, tak bylo. V rozhovoru pro LP-life.cz se bývalá modelka ale rozpovídala o tom, že není všechno tak růžové, jak se na první pohled zdá…

Jak to, že ses objevila na Slovensku v Jasné v Nízkých Tatrách?

Dostala jsem pozvánku přijet a zkouknout krásné slovenské Tatry. Myslím, že jsem tu popáté, tak to tady znám jako své boty. Ale mrzí mě trochu, že si nemůžeme zalyžovat. Z důvodu těhotenství a narození dcery jsem dva roky vynechala. A zrovna dnes je tady „mínus“ 0,4 centimetry sněhu, takže až příští rok.

Tebe mateřství zvlášť neomezuje?

Prodej nebytového prostoru, Praha Vršovice –
Prodej nebytového prostoru, Praha Vršovice –, Praha 10

Omezuje mě ve velkém, už i těhotenství. Ale za to si můžu sama. Začátek těhotenství byl poněkud divoký, takže jsem si řekla, že nic nebudu riskovat a prostě to nějakou dobu budu muset vydržet. Byla jsem velká sportovkyně, neustále jsem cestovala. Vše jsem zastavila v okamžiku, kdy jsem uviděla dvě čárky na těhotenském testu.

Teď už se pomaličku rozkoukávám a začínám „žít“. Momentálně cestujeme hlavně po České republice. Navštívili jsme Adršpašské hory, Beskydy, Vysočinu, Středočeský kraj. Na chvilku jsme se zastavili i v Polsku. A teď vlastně máme druhou mezinárodní cestu tady na Slovensku, takže to jedeme ve velkém.

Přijela jsi s maminkou?

Přijela jsem s maminkou od přítele. Je to hned třetí osoba po mně a příteli, které věřím ohledně malé, protože je s ní často a zná ji. Chlapi jsou chlapi. Když jim řekneš „starej se o malou“, tak jejich „starání“ spočívá v tom, že si s ní chvíli hrají a posléze si do ruky vezmou telefon, sednou si vedle dítěte a dozorují. Počůrané pleny si všimnou až po pár hodinách.

Bylo tvé těhotenství plánované?

Těhotenství bylo plánované. Po dvanácti letech jsem přestala brát hormonální antikoncepci, což bych už nikdy neudělala, a od ledna jsme zkoušeli počít miminko. Dělala jsem i ovulační testy a pokaždé se do toho něco vloudilo. Ať to bylo úmrtí mého dědečka, státnice nebo práce v zahraničí. Zadařilo se v červnu.

Tou dobou jsi byla na svatbě své kamarádky Moniky Leové a přihodila se ti tam nehoda. Věděla jsi už tehdy, že jsi těhotná?

Nevěděla jsem, že jsem těhotná. Monika měla svatbu někdy v červnu a jedla jsem tam samozřejmě ve velkém tataráky, sushi a pila jsem alkohol, což normálně vůbec nedělám. Ale je to jedna z mých nejbližších kamarádek, takže jsem si chtěla její svatbu pořádně užít.

Dopadlo to tak, že den nebo dva potom jsem najednou skončila s horečkami, dehydratací a zimnicí v nemocnici na pohotovosti. Prostě jsem měla typické příznaky otravy. Kdo zažil,  chápe. Tehdy mě nechali trčet čtyři hodiny na pohotovosti. Ještě mě dokonce zamknuli na infekčním a odešli, že mají nějaké akutní případy.

Válela jsem se skoro po zemi a nemohla jsem se dovolat svému příteli, protože ten byl na rozlučce se svobodou. Napít mi dali až po dvou až třech hodinách a to až po naléhání maminky mého přítele, které jsem se jako jediné dovolala.

V jaké to bylo nemocnici?

V Bohunicích v Brně začali konat až po čtyřech hodinách. Jeden doktor na celém oddělení včetně pohotovostí. Nakonec byla výměna směn, tak mě vzala milá doktorka. Ale celkově mám velmi špatnou zkušenost s infekčním oddělením v Bohunicích, i když spíše ze strany jedné sestry, abych nekřivdila všem. To, že jsem těhotná, jsem se dozvěděla den po Mončině svatbě a další den už jsem jela do nemocnice. Takže pocity radosti vystřídaly velké obavy o miminko. A umocnění obav přišlo v okamžiku, když mi doktoři na plnou pusu řekli, že buď to plod zvládne, nebo ne. Že je to 50 na 50.

Pronájem mezonetu Josefov 2+kk, Praha
Pronájem mezonetu Josefov 2+kk, Praha, Praha 1

Co to s tebou tehdy udělalo? A co to udělalo s partnerem?

Partner byl tehdy moje podpora, se mnou to ale zamávalo ještě víc. Poté mě poslali na gynekologii, kde jsem pro změnu čekala další dvě hodiny. Nemohla jsem se ani postavit, takže mě tam musel přítel nakonec skoro odnést v náručí. Sedm hodin ve špatném fyzickém a psychickém stavu. Tím si nechci stěžovat na můj případ, ale na celkovou starostlivost na pohotovosti a celkově na infekčním oddělení v dané nemocnici.

A byla to tedy otrava jídlem?

Řekli mi, že to byla gastroenteritida, takže otrava jídlem. Nakonec jsem ležela na gynekologickém oddělení tři dny na kapačkách.

A dáváš si od té doby pozor?

Od té doby jsem psychomatka. Celé těhotenství jsem prožila tak, že jsem na sebe dávala hrozný pozor. Hlavně na to, co jím. Do pátého měsíce jsem zvracela, polévaly mě návaly horka, úzkosti. Pro mě těhotenství nebylo procházkou růžovou zahradou, myslím si, že to bylo umocněné hormonální antikoncepcí. Mám kamarádky, které ani nevěděly, že jsou těhotné, těm jsem záviděla. Je to straně individuální. Já jsem to bohužel prožívala takto. A to si myslím, že jsou mnohem horší případy.

Potom, co jsem porodila, jsem začala kojit. A ještě víc jsem si dávala pozor, protože během kojení nemůžete jíst ještě víc věcí, než když jste těhotné.

Tvé malé Lilien je už devět měsíců. To už musí být spíš zábava…

Jo, je to miláček. Já se netajím tím, že ze začátku jsem dostala deprese, zřejmě laktační psychózu. Ale vůbec nechápu, jak se to stalo, protože jsem se na malou strašně těšila. A potom přišel porod a najednou takovéto stavy.

Zřejmě se mi zbláznily hormony. Nebo to bylo prožitkem z těhotenství, opravdu netuším.  Ale věděla jsem, že to, co cítím, není v pořádku. A řekla jsem si, že takhle teda ne. Vnitřně jsem s tím bojovala a asi za tři týdny už vše bylo v pořádku.

Ale je pravdou, že mi po porodu přinesli malou a já na ni koukala a necítila jsem tu obrovskou lásku, jak všichni popisují. Měla jsem ji ráda, ale nebylo to ono. Říkala jsem si, co je se mnou špatně a hrozně mě to mrzelo. Ta mateřská láska přišla od druhého měsíce. Od té doby ji miluju k zbláznění. Je to láska jak hrom.

Vezmete se někdy s partnerem?

To se musíš zeptat jeho. Neustále vtipkuji, že jsem mu dala dítě, a ještě abych si ho vzala. (smích)

Ale bylo by to takové přirozené vyústění…

Já mu to říkám alespoň jedenkrát za rok. Nevím, jestli jsme už přešli fázi toho největšího rozporu, protože už jsme spolu 13 let. Máme trochu jiné názory na svatbu. Já bych chtěla mít nejlépe svatbu jen ve dvou, někde na Seychelách, jen s nejbližšími. Můj přítel zase chce velkou party v Česku, kdy pozve všechny kamarády. A všichni kamarádi se těší, až já pozvu všechny modelky.

To je ono, každý se mě ptá: „Kdy bude svatba?“ a „Pozveš holky?“ Oni to spíš berou tím, že bude velká party s jednou kamarádkou v bílých šatech. To já nechci. Takže u nás je to takový protipól.

Řekni mi, jak to děláš, že máš třináct let takhle krásný vztah? Neříkej, že nemíváte žádné rozepře. Máš na to nějaký recept?

Jo, recept je italský vztah. Jednou se milujeme, potom se nenávidíme. Křičíme na sebe, pak se objímáme. U nás je to taková Itálie. Předtím to bylo tak, že jsme se skoro vůbec neviděli, protože jsem byla dvanáct let na cestách, a až teď od těhotenství jsem byla doma a všechno to začalo. Ne skřípat, ale nikdy jsme se nehádali tak, jako teď, když máme malou.

Ale to zřejmě vyústilo z toho, že se vidíme každý den. Partner je ve stresu z práce, já po celém dni s malou. Normálně bychom si zašli na večeři, do wellness nebo do kina a nechali páru trošku upustit. Teď to najednou nejde a často to vygeneruje určitou kolizi.

Ale samozřejmě kvůli maličkostem. Já mu řeknu: „Hele, malá nemá ponožku.“ A on řekne: „To ji musela spadnout teď.“  I když já vím, že jí spadla už dávno. A už je oheň na střeše. Opravdu prkotiny. Tady je představa muže a ženy trochu jiná. Možná to je důvod, proč rodí ženy a ne muži.

Jak dlouho chceš být na mateřské a kdy se chceš vrátit do práce?

Záleží na tom, kdy se nám podaří druhé dítě. Možná tak do roka. Chtěli bychom k Lili sourozence v ne tak velkém časovém rozestupu. Modeling bych asi už nedělala, jen jako malý přivýdělek. Dříve jsem pracovala v Německu, kde je to trošičku něco jiného. Naštěstí ještě stále dostávám nabídky k práci, za což jsem hrozně ráda, ale ještě nechci odjíždět od malé na delší dobu.

Modelingové nabídky?

Vlastně měsíc po porodu se mi už ozvali lidé z Hamburku s tím, zda už pracuji. Samozřejmě člověk tou dobou má trochu jiné starosti a hodnoty. Ale chci se určitě vrátit zpátky do Hamburku a možná i normálně pracovat. Uvidíme, co se stane v budoucnosti. Mám vysokou školu, studovala jsem mezinárodní teritoriální studia, takže možná nějaká diplomacie na základě mých nabytých zkušeností. Uvidíme. Jenže je to vše v Praze. Takže bych se musela přestěhovat do Prahy, ale to zase můj přítel nechce.

On je Brňák?

On je fest Brňák. Já jsem se narodila v Ivančicích, takže jižní Morava je náš domov. Ale z mé strany jsou pracovní příležitosti převážně v Praze.

Kolik je to vlastně let od Miss?

Od které? České? To byl rok 2012.

Tehdy ti bylo 24 let. Jak na to období vzpomínáš?

To bylo úžasné období. Dobré je, že ještě dva roky zpátky jsem byla na oficiální cestě jako Miss Earth, takže vlastně i pět let po vítězství jsem ještě cestovala pod záštitou Miss Earth. Je to krásný pocit – být i po tolika letech chtěnou na mezinárodní scéně. A to jsem si myslela, že už jsem za zenitem.

Zajímá mě ještě, jaký je tvůj život na sociálních sítích. Změnil se nějak tvůj okruh followerů za ty roky?

Změnil. Ubyli muži a přibyly maminky. Najednou jsem přestala postovat fotky v prádle a fotky z přehlídkových mol, takže ubyli sportovci a přibyly ženy. A někdy je to mnohem osvobozující.

Jsi ve vztahu už 13 let. Stále tě nahánějí chlapi?

Jasně, že jo. I když už teď má Lilinka více nápadníků než já. (smích) Neustále mi všichni psali, ať už známé osobnosti, nebo neznámé, sportovci, herci. Asi si řekli, že když nemám prstýnek, tak to ještě zkusí. Ale je pravda, že od té doby, co mám dítě, zpráv od mužů hodně ubylo. Nevím, čím to může být. (smích) Asi vypadám ztrhaně.

Ještě mě zajímají Vánoce. Jak se na ně chystáš? Budou to první Vánoce, kdy budeš mít svoji novou rodinu.

Vlastně to budou první Vánoce, kdy budu bez svých rodičů, protože jsme si řekli, že dokud nebudu mít svoji vlastní rodinu, budu s nimi. Takže to budou první Vánoce, kdy budu se svou rodinou. Já s partnerem, dcerou a pejskem.

Malá z toho ještě rozum mít nebude, ale jsem fanoušek do všech blikajících věcí, stromečků, takže u nás to bude jako ve vesničce Santa Clause. Těším se, až to bude všude blikat a ona na to bude koukat, i když tomu nebude moc rozumět. Už má samozřejmě čtyři dárky jenom od nás, poté nastoupí prarodiče a můžeme se stěhovat do nového, protože se u nás nepohneme. A co se týče pohádek, Tři oříšky pro Popelku samozřejmě vedou.

A pečeš?

Peču, ale s maminkou. Perníčky, linecké a vanilkové rohlíčky. Ty peče mamka a já peču perníčky a linecké. Ty mám ráda s marmeládou, a potom zdobení, to je moje. Už se těším, až budeme v rodinném kruhu péct i s dcerou.

Jak se ti změnil život tím, že jsi matka?

Člověk nemá čas na sebe, na svoje aktivity, koníčky, potřeby. Celý svůj čas věnuje dítěti. Jak říkáme s kamarádkou, nemůžeme být bez nich, ale odpočinek potřebujeme. Takže zde je hodně velký střet.

Ještě k tomu mám psa. Vždy říkám, že mám dvě děti. Snažím se svůj čas věnovat malé plus psovi, který samozřejmě žárlí a vyžaduje pozornost. Deset let byl se mnou, je to takové dvacetikilové mimčo. Najednou člověk zjišťuje, že nestíhá nic a že snědl jen rohlík se šunkou za den. Jelikož ji ještě kojím, tak samozřejmě musím něco jíst, abych jí dávala výživu a živiny, ale nějak se mi to nedaří.

Z toho pohodlného rozlétaného života se najednou proberete a uvědomujete si, že jen perete, žehlíte, uklízíte, vaříte a pořád dokola stejný stereotyp. A to, že maminky dávají všechen svůj čas péči o druhé, se na nich i projevuje. Nebo alespoň v mém okolí to tak je. Všechny jsme ostříhané na krátko, pleť máme jak 12letý puberťák a modráky po celém těle z nedostatku vitamínů.

To je zvláštní. A jak tě to změnilo mentálně? Připadáš si víc dospělá a víc zodpovědná?

Zodpovědnost je obrovská. A s tím i tíha na bedrech. Ze dne na den se ti změní život. Je to krásný pocit a zároveň hrozně strašidelný, pořád hledám ten správný pojem. Jsem mnohem víc starostlivá, jednou si z toho uženu vředy!

Je to tak, že člověk může s dítětem cestovat po celém světě, proč by ne. Ale já mám o ni takový strach, že raději budu zavřená doma nebo budu cestovat po Česku a Evropě, než abych ji vystavila nějakému nebezpečí. Každý rodič má svoji hranici nastavenou jinde a každá maminka to dělá tak, jak si myslí, že je to nejlepší. A dělá to správně.

Malá teď byla pět dnů nemocná. Měla šestou nemoc. A i přesto, že s ní nechodím do dětského kolektivu a tam, kde jsou velké davy lidí, stejně to chytla. Takže se tomu asi nikdo nevyhne. Ale upřímně, být doma s nemocným dítětem je pěkný očistec. Všechny matky jsou hrdinky a zaslouží metál!

A jsi tedy šťastná?

Já jsem hrozně šťastná v tom, že mám malou. Děti jsou opravdu velká radost a dar. Ale zároveň jsem si ještě nezvykla na separaci od okolí. Přesto pevně věřím, že se to změní, až malá bude trošku větší. Procestujeme spolu celý svět. A už se na to těším. Dávám jí ještě tak dva roky a jdeme na to.

Děkuji za rozhovor.

Rychlá zpověď:

Nejkrásnější věc na mateřství?

Spánek.

Co té naposledy rozplakalo?

Všechno, děti, štěňata, hovínko na obličeji.

Kam bys mě vzala do Brna, kdybych za tebou přijela na návštěvu?

Na Kometu.

Co jsi od té doby, co máš dítě, nestihla?

Všechno, nestíhám vůbec nic. Čištění zubů, čůrání, nic.

Za jak dlouho té uvidíme na mole v plavkách?

Mohla bych hned, zhubla jsem čtyři kila, prsa jako Pamela Anderson, klidně bych mohla zítra.

Kdy si myslíš, že je ženská na vrcholu?

To se dá vzít z více perspektiv - ze sexuálního, ohledně věku, takže tak možná ve 40 a pak z geografického - takže na Chopoku.

Rada pro nastávající maminky?

Spěte.

Druhé dítě ano nebo ne?

Jednoznačně ano.

Životní motto?

Jediný výsledek čekání je to, že zestárnete.

Čím se dokáže vytočit partner?

Vším.

Vysněný vánoční dárek?

Jsem skromná holka, takže auto, dovolenou a domeček.

Nejcennější rada od tvojí maminky?

Hrozně moc, hlavně ohledně dítěte.
Kdy sis naposledy nasadila jen tak korunku?
Každý týden, abych si připadala krásná.

Kdy ses naposledy opravdově bála?

Neustále, mám malé dítě, takže každý den.
Dotazovaná se ptá redaktora:

Co je dneska za den?

Já doufám, že víkend, sobota, 2019.
Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Rychlá zpověď - varhanice Katta:
Zobrazit článek
Rychlá zpověď - Mikolas Josef:
Zobrazit článek