Slovensko zažívá omezování provozu nemocničních oddělení a ambulancí kvůli nedostatku zdravotníků. Řešení odlivu zdravotníků ze strany ministerstva zdravotnictví ani vlády přesto nepřichází.
Zatímco okolní státy - Česko, Maďarsko i Polsko poměry zdravotnického personálu stabilizovaly a problémy zdravotnictví se snaží řešit, slovenské vlády naopak zdravotnictví v zemi dlouhodobě nevěnují dostatečnou péči a s lékaři jen bojují.
Portál Aktuality.sk provedl anketu, v níž se zástupců zdravotníků dotazoval, jaké ohodnocení považují ve svém oboru za adekvátní a proč.
Dnes je plat 1170 eur (zhruba 30 tisíc korun) hrubého. Požadujeme navýšení o 400 eur (zhruba 9800 korun) hrubého pro záchranáře a 650 eur (zhruba 16 tisíc korun) hrubého pro záchranáře specialisty.
Aktuální mzda lékaře v lůžkovém zařízení vychází ze zákona. Neatestovaný lékař (nástupní plat až po získání atestace) má 1,25 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství před dvěma lety a atestovaný lékař (po získání atestace kolem 30. roku života, kdy lékař již může ze zákona pracovat samostatně až do důchodu a bez zohlednění jakéhokoliv dalšího vzdělání či pracovní pozice) 2,3 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství před dvěma lety.
Při průměrné mzdě v hospodářství za loňský rok 1 211 eur (30 tisíc korun) je tak základní mzda neatestovaného lékaře 1 513 eur (37 tisíc korun) a u atestovaného lékaře 2 785 eur (68 tisíc korun). Pro srovnání v Maďarsku vydělá atestovaný lékař 3,1 násobek průměrné mzdy, tedy asi 3 754 eur (zhruba 92 tisíc korun) a od roku 2023 bude vydělávat 3,5 násobek, tedy 4 238 eur (zhruba 104 tisíc korun).
Co se týče lékařů, největší problém Slovenska spočívá v nedostatku zkušených - atestovaných lékařů v nemocnicích a ambulancích. A to proto, že ačkoli si daný lékař zvyšuje kvalitu dalším vzděláním a certifikáty, tak ačkoli se mu zvyšuje zodpovědnost, na jeho mzdě se to nijak neprojeví - jeho mzda se přibližně od 30. roku věku postupně nemění. Roky praxe přitom mají v odměňování zohledněny všechny okolní země jako Česko, Maďarsko i Polsko.
Platy farmaceutů jsou v SR velmi variabilní a hodně závisí na lokalitě lékárny, přičemž platí, že v „odlehlejších“ regionech, kde je problém s pracovní silou, jsou obvykle vyšší než ve větších městech, podobně rozdílné jsou mzdy např. v nákupních centrech.
Regulované platy farmaceutů pracujících v nemocnicích jsou v případě farmaceuta bez specializace pro rok 2022 1416 eur (zhruba 35 tisíc korun), u farmaceuta se specializací 2379 eur (zhruba 58 tisíc korun) a u farmaceuta s certifikátem 1473 eur (zhruba 36 tisíc korun). Neregulované platy farmaceutů ve veřejných lékárnách jsou v případě nástupních mezd absolventů na úrovni 1000 až 1500 eur (
zhruba 25 tisíc - 37 tisíc korun). Farmaceut, který vykonává funkci odborného zástupce, dosahuje platu 1500 až 2000 eur (zhruba 25 tisíc - 49 tisíc korun).
Podle aktuálních alarmujících propočtů chybí na Slovensku již více než 16000 sester. Důvodem jsou nízké mzdy. Porovnejme si mzdu sestry na Slovensku a v Česku. Česká sestra najde na své výplatní pásce od 1. 1. 2022 mzdu od 1135 eur do 1678 eur (zhruba 28 tisíc až 41 tisíc korun) a to mluvíme o sestře s tzv. „základním vzděláním“, tedy s odbornou způsobilostí k výkonu pracovních činností sestry. Její mzda se zvyšuje podle odpracovaných let odborné praxe. Slovenská sestra začíná po absolvování studia od 1. 1. 2022 se mzdou 1 008 eur (zhruba 25 tisíc korun).
Na rozdíl od té české se její mzda nezvyšuje podle odpracovaných let praxe, takže stejnou mzdu má sestra, která právě ukončila studium, i sestra s 30- a víceletou praxí. Sestra se specializací je odměňována jiným způsobem, protože náročnost její práce je vyšší a vykonává specializované činnosti. V České republice začíná se mzdou 1228 eur (zhruba 30 tisíc), po 32 letech praxe je její mzda až 1810 eur (44 tisíc korun) a to mluvíme vždy o základní složce mzdy, bez dalších příplatků. Slovenská sestra je výrazně chudší. Sestra specialistka u nás dosáhne mzdy 1228 eur (zhruba 30 tisíc korun) a je úplně jedno, zda má praxi ve specializačním oboru měsíc, rok nebo 40 let. Mzda je vždycky stejná.
Slovenští zdravotníci stále nedosáhli platů, jaké požadují. Rozhodli se sepsat on-line petici. Její součástí je i otevřený dopis, který je adresován předsedovi vlády Slovenské republiky.
Tvrdí, že jich je nedostatek a mluví se o nich jako o páteři slovenského zdravotnictví. Odkládání otázky zvyšování platů sester a porodních asistentek je pro ně jen dalším signálem, že politici si stále dostatečně neuvědomují potřebu motivace a stabilizace zdravotníků v systému.
stěžují si zdravotníci.
Zdravotníci se dostávají do koloběhu zavádějících informací, polopravd a lží. Tvrdí, že nepotřebují vyhrožovat podáváním výpovědí, protože i bez této formy „nátlaku“ se různá oddělení zavírají a provoz mnoha poskytovatelů zdravotní péče se omezuje.
Zdravotníci deklarovali, že pokud vláda poměry ve slovenském zdravotnictví nezačne urgentně řešit, podají výpovědi. V roce 2011 už samotná výpověď necelých 2000 lékařů znamenala vyhlášení nouzového stavu. S dlouhodobým nedostatkem zdravotnického personálu se potýká celé Slovensko. Pociťují jej i v regionálních nemocnicích. Například ve Spišské Nové Vsi si vypomáhají personálem z Ukrajiny.
Lékařské odborové sdružení vyzývá vládu k okamžitému řešení jeho požadavků, které vyhlásilo v deklaracích o připravenosti k výpovědím. Požadavky lékařů se týkají zejména následujících oblastí, které by podle nich mělo ministerstvo zdravotnictví řešit jako prioritu:
- systémové řešení mezd nemocničních sester a nemocničních lékařů, reflektující situaci v zemích V4,
- systém financování nemocnic, aby nebyly nuceny léčit pod náklady,
- podpora lékařských fakult, aby mohly produkovat více kvalitních lékařů a reforma následného vzdělávání lékařů,
- poměrné navýšení personálního a materiálního zabezpečení v nemocnicích na těch odděleních, které mají přebrat zdravotní péči o pacienty ze zrušených oddělení či nemocnic, tj. takzvanou „optimalizaci sítě nemocnic“.
říká předseda LOZ Peter Visolajský.
Lékaři zdůrazňují, že časový limit nedávají vládě oni samotní, ale přetížený a zanedbaný systém, který pro pacienty přestává fungovat.
Prezidentka SR Zuzana Čaputová v pondělí (11. 7.) opětovně kontaktovala ministra zdravotnictví SR Vladimíra Lengvarského v souvislosti se zvyšováním mezd zdravotníků. Hlava státu uvedla, že vnímá problém odchodu zdravotnického personálu a odkládání zdravotnických výkonů v některých nemocnicích. Požadavky zdravotníků na zvýšení platu považuje za legitimní a správné.
konstatovala.
Ve čtvrtek (14.7.2022) se k tomuto tématu konalo setkání, na kterém vláda SR přednesla plán zvyšování platů. Zástupci stavovských organizací (Slovenská komora sester a porodních asistentek a Slovenská komory zdravotnických záchranářů) a ostatních signatářů – zástupců odborů a komor ve zdravotnických povoláních, kteří byli autory otevřeného dopisu premiérovi, však upozorňují, že dosud nebyli přizváni na žádnou pracovní schůzku, na níž by se projednával návrh ke zvýšení mezd zdravotnických pracovníků.
Zástupci organizací jsou rozhořčeni nad způsobem komunikace, který Ministerstvo zdravotnictví SR a Vláda SR zvolily, a který podle nich není projevem konstruktivního dialogu ve vyspělých demokraciích.
stojí se ve statusu na sociální síti.
konstatují zástupci zdravotníků.
Jednání ze 14. července bohužel k ničemu nevedlo.
prohlásil předseda vlády SR Eduard Heger.
Šéf LOZ Peter Visolajský prohlásil, že o konkrétních sumách se diskuse nevedla. Jednání budou pokračovat 9. srpna.
Členové slovenské vlády bohužel rozehráli s lékaři a zdravotníky velmi podivnou hru, jejímž vítězem se zatím nezdá být ani pacient, natož pak lidé, kteří by jej měli ošetřovat a léčit. Setkání s premiérem možná některé z nich naplnilo určitou nadějí, rozhodující však je, zda výsledkem budou konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení katastrofální situace ve zdravotnictví.
Zdroj: TASR, FB Zachranme zdravotnictvo, Pravda, Pluska, TA3, RTVS, Úřad vlády SR, vlastní dotazování