Slovenské prezidentské volby potvrdily směřování země na Východ. Zvítězil vládní kandidát

Napínavá detektivka v podobě slovenských prezidentských voleb se dočkala rozuzlení. Co vše tomu  předcházelo?

Poté, co se u našich východních sousedů loni na podzim ustanovila nová vláda, bylo každému jasné, že se tamní zahraniční politika změní. Z úst nového premiéra, kterým se stal Robert Fico, začaly zaznívat výroky, že v Kyjevě žádná válka vlastně není nebo že za ruskou okupací Ukrajiny stojí do značné míry předchozí „řádění ukrajinských neonacistů“. K tomu se navíc přidalo osobní setkání tamního minstra zahraničí se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, které pak Rusko propagandisticky využilo ve svůj prospěch, aniž by to Evropě i samotnému Slovensku přineslo jakýkoliv konkrétní závěr.  

Kontroverzi a rozdělování slovenské společnosti navíc prohloubila schválená novela trestního zákona, která mimo jiné i ruší slovenský Úřad speciální prokuratury, jenž doteď dohlížel nad vyšetřováním nejzávažnějších případů i na korupci předchozích vlád pod vedením Ficova Směru. V posledních týdnech pak veřejnost na náměstích protestovala proti snaze vlády zrušit nezávislou veřejnoprávní televizi a udělat z ní státní kanál, který bude papouškovat postoje a názory nejvyšších politiků země.

Prodej luxusní vily 7+1, Praha - Západ – 373,

Zobrazit nemovitost

Druhé kolo rozhodlo

Do této vyhrocené atmosféry vstoupily prezidentské volby, které pustily do druhého kola předsedu Národní rady Petera Pellegriniho a bývalého ministra zahraničních věcí Ivana Korčoka.  V tom prvním dostal Korčok 42,5 a Pellegrini 37 procent hlasů.

Podle analytiků měli být pomyslným jazýčkem na vahách voliči třetího v pořadí, kterým se stal s necelými 12 procenty Štěfan Harabin. A to také nakonec rozhodlo. Pellegrinimu kromě národovecky zaměřených lidí pomohli nejspíše také senioři, kterým nová vláda na podzim stihla odsouhlasit třináctý důchod a zdvojnásobit dotace na jejich rekreační pobyty.

Pellegrini vsadil ve své kampani vše na to, že je politikem „klidu a míru“. Tím měl na mysli nevyslání slovenských vojáků do konfliktu na Ukrajině, i když o tom ve skutečnosti nikdo ani neuvažoval, a současně i jakousi pomyslnou dohodu s Ruskem, která válku na Ukrajině ukončí a zároveň s největší pravděpodobností naruší územní celistvost napadené země. Korčok oponoval tím, že prezident Slovenska nemá žádné pravomoci, které by mu umožňovaly posílat Slováky do války. Přesto to nestačilo a potvrdily se tak předpovědi LP-Life, že Slovensko směřuje čím dál více na Východ.

„Každé volby jsou důležité, nepochybně i tyto. Hlava státu má silné postavení v zahraniční politice,"

uvedl během volebního dne Korčok, jak napsala Česká tisková kancelář. Samotný Pellegrini se omezil na vyjádření, že závěr volebního klání bude pravděpodobně těsný.

Odhady původně mírně favorizovaly Korčoka. Výsledek byl ale nakonec jiný. Po konečném sečtení hlasů dostal kandidát vládní koalice 53,12 procent hlasů slovenských voličů a Korčok necelých 46,87 procent. Hlasovalo okolo 60 procent všech oprávněných voličů.

Otevřít v galerii (2)

Odliv mozků a příklon k Východu

Lze předpokládat, že Pellegrini půjde současné slovenské vládě více „na ruku“, než tomu bylo u Zuzany Čaputové. To ostatně přiznal hned po výsledcích hlasování.

„Chci být prezidentem, který bude chránit a bránit občany Slovenské republiky a bude se snažit vládu podporovat, aby se jí podařilo naplňovat prohlášení, že udělá vše pro to, aby se lidem lépe žilo,“

jak uvedl server iDnes.cz.

Výsledek slovenských voleb prohloubí propast mezi oběma tábory, které v zemi jsou. Současně to nejspíše podpoří odchod řady dalších Slováků do zahraničí, zejména pak do sousedního Česka. Ostatně již nyní u nás pracuje necelých 200 tisíc a studuje přes 20 tisíc mladých, kteří mají slovenské státní občanství.

„Neradím lidem odcházet, radím jim zůstat, život, který přináší tento typ zápasu, je někdy mnohem cennější, než když jedete pohodlnější cestou a odejdete pryč,“

Luxusní byt na prodej na Praha 9 - 45m, Praha 9

Zobrazit nemovitost

řekl v té souvislosti slovenskému Denníku N předseda opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka.

Robertu Ficovi to zároveň ještě více uvolní ruce ke krokům, které povedou k dalšímu vyhranění se vůči Západu a naopak sbližování se s Ruskem. Očekávat lze také další výpady nejen směrem ke slovenským nezávislým médiím a novinářům, ale i některým menšinovým skupinám, včetně LGBT komunity obdobně, jako se tomu v posledních letech děje pod vedením Viktora Orbána v Maďarsku.

Budoucí týdny a měsíce přinesou našim východním sousedům asi ještě mnohá překvapení. Uvidíme, s čím vším slovenská vláda přijde. Ankety českých návštěvníků internetu, které držely palce spíše Ivanu Korčokovi, tak opět potvrzují, jak se od sebe obě naše země postupně vzdalují. Mandát současné prezidentky Zuzany Čaputové skončí v polovině června.

Otevřít v galerii (2)

Zdroje: Ceskenoviny.cz, Novinky.cz, iDnes.cz, Denník N