Státní pocty na pohřbu Jany Brejchové. Rodina byla proti návrhu Motoristů
Poté, co o víkendu po dlouhé nemoci zemřela Jana Brejchová, navrhli ministr kultury Oto Klempíř a ministr pro sport Boris Šťastný zorganizovat pro zesnulou legendární herečku pohřeb se státními poctami. Chtěli tím vzdát uvedení politici opravdu hold slavnému jménu, nebo jen na sebe upozornit? Dcera zesnulé herečky Tereza Brodská navzdory tomu nakonec uvedla, že se poslední rozloučení s herečkou pro veřejnost, organizované rodinou, uskuteční 17. února v kině Lucerna v Praze.
Motoristé sobě jsou v posledních týdnech terčem kritiky zejména kvůli tomu, jak se snažili prosadit do vlády Filipa Turka. To přineslo veřejné odhalení sms komunikace, kterou vedl jejich šéf Petr Macinka s poradcem prezidenta Petra Pavla Petrem Kolářem. Další políček pak její představitelé schytali po mohutné demonstraci, jež se pod taktovkou Milion chvilek pro demokracii odehrála na začátku února v centru hlavního města.
To vše má samozřejmě dopad na nálady voličů, kteří uvedenou partaj původně pokládali za naději, co okysličí stojaté vody domácí politické scény. Výsledkem je však spíše zklamání a deziluze. Motoristé se prozatím ukazují jako nýmandi, kteří na vrcholnou politiku jednoduše nemají. Nejnovější průzkumy volebních preferencí hovoří o tom, že by se tato strana dostala do parlamentu s odřenýma ušima. Podle šetření agentury Kantar by dostali přesně 5 procent hlasů.
A právě v tomto momentu ministři za Motoristy navrhli vládě, aby uspořádala pro zesnulou domácí hereckou legendu Janu Brejchovou pohřeb se státními poctami.
Zrodila se hvězda
Jana Brejchová bezpochyby patřila k těm umělkyním, které se nesmazatelně zapsaly do naší kulturní historie. Ve třinácti letech ji objevil režisér Ladislav Helge, když hledal dívku do filmu Olověný chléb. Rychle se stala jednou z nejobsazovanějších hereček. Natáčela přitom nejen u nás, ale také třeba v Německu, Rakousku a Maďarsku.
Účinkovala ve více než stovce celovečerních a televizních filmů, za něž získala i řadu cen. Už ve 20 letech obdržela prestižní cenu na mezinárodním festivalu v Locarnu za roli v Krejčíkově dramatu Vyšší princip.
„Jana Brejchová je naší jedinou skutečnou filmovou hvězdou,"
říkal o ní Jan Werich, jak připomněly SeznamZprávy.
Za vedlejší roli v jejím posledním filmu, Hřebejkově Krásce v nesnázích, k ní v roce 2007 putoval Český lev. O tři roky později získala dalšího Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. V roce 2004 jí tehdejší prezident Václav Klaus udělil vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
Soukromý život
Už v sedmnácti letech si vzala tehdy začínajícího režiséra Miloše Formana. Vydrželi však spolu pouze tři roky. Poté byla rok provdána za německého herce Ulricha Theina. Potřetí se provdala za kolegu Vlastimila Brodského a manželství, ve kterém se narodila dcera Tereza, vydrželo 18 let. Poté žila přes deset let s Jaromírem Hanzlíkem a začátkem 90. let se sblížila s Jiřím Zahajským, žili spolu až do jeho smrti v roce 2007.
Dcera Tereza Brodská napsala o své mamince před čtyřmi roky knihu. Připomíná v ní hereččiny začátky před kamerou, mezinárodní úspěch a nahlíží i do života mimo filmový plac. Vycházela přitom ze společných rozhovorů nad fotografiemi, pořízenými při filmování i v soukromí.
Bylo to již v době, kdy byla Brejchová v léčebně dlouhodobě nemocných. Byla zde upoutaná na lůžko a potřebovala přitom nepřetržitou péči. Na vině byla Parkinsonova nemoc, která způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb. Častým projevem bývá někdy i třes a poruchy řeči.
„Máma sice leží, ale pořád se zajímá o aktuální dění. Ráda si čte a dívá se na televizi,“
mluvila o ní optimisticky v rádiu Frekvence 1 dcera. Už tehdy bylo ale jen otázkou času, jak dlouho si bude svět z lůžka ještě užívat. Osudnou se jí stal nakonec pátek 6. února, kdy ve svých 86 letech zemřela.
Politická hra, nebo upřímný zájem?
Jen několik dnů poté, už ministři kultury Oto Klempíř a pro sport Boris Šťastný přispěchali s iniciativou, jejímž smyslem je zorganizování pohřbu se státními poctami. Zatím není jasné, zda tomu tak opravdu bude. S takovým pohřbem musí totiž souhlasit rodina Jany Brejchové. Kvůli tomu se hned rozvířila diskuse, zda by si herečka takovou okázalou připomínku jejího života vůbec přála.
Naposledy byl se státními poctami pohřben bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Stalo se tak na sklonku roku 2023. Ještě před ním to byl na podzim roku 2019 zpěvák Karel Gott.
O podobném pohřbu se mluvilo třeba i v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. Před deseti lety pak vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské. Jejich rodiny to ale vždy odmítly.
Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Jak ukazují příklady pohřbů Karla Gotta či Karla Schwarzenberga, jedná se do značné míry o společenskou událost, která může pietní ráz někdy i přehlušit. Rodina herečky, jak se však později ukázalo, dává přednost civilnější formě akce: rodina se totiž rozhodla pro vlastní organizaci.
Ředitel kina Lucerna Filip Schauer ČTK řekl, že se nebude jednat o obřad. Nepočítá se tedy s umístěním rakve v kině.
„Mělo by se jednat o pietní akci pro veřejnost na počest paní Jany Brejchové,"
uvedl Schauer. Pro rozloučení veřejnosti poslouží velký sál kina Lucerna.
Na Janu Brejchovou se bude v každém případě vzpomínat jako na herečku, která dokázala zaujmout miliony lidí. Bez ohledu na to, jak si na tom zrovna stojí politické strany, jako jsou třeba také Motoristé sobě.
Zdroje: autorský článek, ČTK, Frekvence 1, Wikipedia
