Prezident Pavel varuje před pokušením žít stále na dluh. Na každého Čecha připadá manko převyšující 342 tisíc korun

Český státní dluh v prvním pololetí vzrostl o 49,2 miliardy korun na rekordních 3,727 bilionu korun, jak ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu uvedlo ministerstvo financí. Za jeho nárůstem stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a průběžnému krytí schodku státního rozpočtu.

Dluhopisy táhnou, riziko vyššího dluhu se tím ale zvyšuje

Přesto se s těmito cennými papíry do budoucnosti stále počítá. V první letošní emisi státních dluhopisů lidé nakoupili cenné papíry za 74 miliard korun. Zájemců bylo zhruba 92 tisíc. Rozsah emise přitom překročil původní květnový plán ministerstva, které očekávalo prodej dluhopisů za 20 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová vysoký zájem o Dluhopisy Republiky vítá.

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

„Úspěch Dluhopisu Republiky je ohromující. V roce 2019 úpis v prvním období dosáhl 2,9 miliardy korun, letos je to 74 miliard. To je zdaleka nejvyšší hodnota za jedno upisovací období. Podařilo se nám ve velkém oslovit nové investory, když více než 69 procent upisovatelů se rozhodlo pro státní dluhopisy poprvé. Více než 124 tisíc občanů tak v současnosti drží doposud vydané emise Dluhopisu Republiky v celkové výši 130,7 miliardy korun. Jde o historicky nejvyšší počet držitelů i nejvyšší jmenovitou hodnotu státních dluhopisů pro občany v oběhu, která nyní představuje 3,4 % státního dluhu,“

euforicky popsala v tiskové zprávě první upisovací období ministryně, aniž by dodala, odkud se na to do budoucnosti vezmou ze státní kasy peníze.

Tím navíc tendence k zadlužování nekončí. Druhé upisovací období proběhne od 24. srpna do 4. října. A třetí je naplánováno na podzimní a předvánoční období.

Guvernér České národní banky Aleš Michl v květnu serveru Seznam Zprávy vysvětlil, že centrální banka musí zůstat ostražitá, což znamená také uplatňování přísnější měnové politiky. Tedy vyšší sazby, opatrnost při jejich snižování a ochotu brzdit ekonomiku, pokud je to potřeba kvůli cenové stabilitě. Připouští přitom, že pokud investoři vyhodnotí rizika jako vyšší, výnosy českých státních dluhopisů mohou vzrůst, což nebezpečí větších státních výdajů dál posílí.

Nebezpečí dalších výdajů

Centrální banka ve své jarní Zprávě o finanční stabilitě informuje, že má státní dluh v nejbližší době růst kvůli neplánovaným výdajům. Centrální banka upozorňuje na geopolitické napětí, jež můžé způsobit nárůst především investic do obrany.

V delším horizontu pak bude pro veřejné finance klíčové nastavení důchodového systému. Pokud by stát ustoupil od schválených reforem, mandatorní výdaje spojené se stárnutím populace by při stejných příjmech výrazně zatížily rozpočet a dluh by dál rostl.

„Případné změny v reformním rámci či úpravy již přijatých opatření se mohou projevit ve vývoji mandatorních výdajů v souvislosti s demografickým stárnutím. Při nezměněném vývoji příjmů by tyto faktory mohly vést ke zhoršení udržitelnosti veřejných financí a k růstu státního dluhu,“

varují ve své zprávě centrální bankéři.

Situace přitom není ideální už teď, ke konci června dosáhl schodek státního rozpočtu 183,6 miliardy korun. Podle Strategie financování a řízení státního dluhu by se měl dluh do konce roku ještě zvýšit na 3,991 bilionu korun. Míra zadlužení dosáhne v tom případě 44,4 procenta hrubého domácího produktu. Je to hodně, nebo málo?

Prezident vetoval sporný zákon

Podle prezidenta Petra Pavla představuje další zadlužování nebezpečný trend.

„Jsme v pokušení stále žít na dluh, přitom se nacházíme v dekádě vysokých úrokových sazeb a nezodpovědné hospodaření nás může vyjít velice draho,"

řekl prezident ČTK.

Pronájem bytu 3kk, Praha 5, 78m, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Pavel varuje, abychom se nedostali do spirály, ale také abychom dokázali posoudit návrhy na zvýšení deficitu prostřednictvím investic. Ne všechny investice totiž podle něho podporují růst.

V obavě z dalšího vývoje proto také vetoval spornou novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů.

Zákon má umožnit vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Hlavním Pavlovým argumenetem bylo to, že předloha podle něj ohrožuje stabilitu veřejných financí.

„V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,"

uvedl pro ČTK Pavel. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila současné i budoucí generace.

Současně s tím ale prezident tvrdí, že zadlužování není vždy automaticky jen špatné. Pokud by se nadměrné výdaje státu zaměřily správným směrem, nemuselo by jít o takový problém. Nevyřešenou otázkou pak podle prezidenta Pavla zůstává zejména nedostatek investic do vzdělávání, ve kterém přetrvávají výrazné regionální rozdíly v kvalitě.

S problémy ve školství jde ruku v ruce nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jako další nedostatky, které brání rozvoji české ekonomiky, označil pomalou digitalizaci ve státní správě nebo roztříštěné a často kritizované řízení vědy a výzkumu.

Zdroje: autorský článek, ČTK, Seznam Zprávy, ČNB