Stěhuji se na Vinohrady: Přišlo to s hlídáním psa, čtvrť mi ukázala to nejlepší a už jsem tam zůstala
Původně se Jana neměla v plánu vůbec stěhovat, rozhodně ne takřka do centra Prahy, o kterém si myslela své. Potom se ale přihodilo něco, co z ní udělalo tu pravou „holku z Vinohrad“.
Vesnický život jí vyhovoval
Sedíme s Janou v malé útulné kavárničce a ona si objednává dřív, než před ni servírka položí jídelní lístek. „Chodím sem celkem často, ten dortík je výborný,“ omluvně vysvětluje a záhy do něj s chutí zaboří lžičku. Vypadá tady jako doma a málokdo by hádal, že se na pražských Vinohradech teprve zabydluje. Jana pochází z vesnice kousek za Prahou a celý život byla zvyklá do hlavního města dojíždět. „Do školy, později do práce, do divadla i na koncerty, pořád jsem jezdila tam a zpátky. Až tak mi to ale nevadilo, věděla jsem, že je to daň za to, že mám ráda zeleň a určitý prostor pro život,“ přiznala. O stěhování do Prahy, natož téměř do centra, ani neuvažovala.
Jedno hlídání a přehození výhybky
Pak ale zasáhla náhoda a najednou bylo všechno jinak. „No to byla taková vtipný příhoda. Sestřenice si koupila s partnerem nový byt. Krátce poté zrovna slavili pětileté výročí a ona mu jako překvapení koupila zájezd k moři. Nic netušil a taky jí pořídil dáreček: psa! Takže byli v takové patové situaci, měli jet za pár týdnů pryč, ale co s pejskem, že?! Sestřenice ho nechtěla dávat do nějaké psí školky, přece jen to byl starší pes z útulku a těžko si zvykal i u nich, bála se, že by ho to nějak rozhodilo, a tak obvolávala příbuzné, jestli by nepomohli, a vzpomněla si i na mě. Já zvířata miluju, nedokázala bych říct ne, ale myslela jsem, že si ho vezmu k nám na vesnici a nějak to splácám, když budu částečně pracovat z domova,“ vzpomíná Jana. Nedovedla si totiž představit, jak by mohla fungovat se zvířetem v centru města, vlastně jí to přišlo nemyslitelné, kde by ho venčila? Chvíli se o tom s příbuznou bavila, až jí sestřenice nabídla, že to hlídání může proběhnout u nich v bytě, aby si Jana vyzkoušela, že to není problém.
Vinohrady perspektivou 21. století
„Nevěřila jsem tomu, ale brala jsem to jako výzvu a taky takovou příjemnou změnu. První šok přišel už v momentě, kdy jsem k sestřence dorazila. Věděla jsem, že si pořídili s přítelem něco po rekonstrukci na Vinohradech, ale čekala jsem nějaký malý byteček, kde se nebude dát hnout, s výhledem maximálně tak do protějšího domu. Něco takového jsem totiž zažila, když jsem byla před lety na návštěvě u kamarádky, která bydlela jen o pár bloků dál, a tam mě to vůbec nenadchlo. Jenže tohle bylo úplně něco jiného. Čekal na mě vstup jako do nějakého paláce a prostorný byt s těmi půvabnými vysokými stropy. Dýchnulo to na mě okamžitě kouzlem starých časů, k tomu se ale přidaly veškeré moderní vymoženosti jako krytý bazén v domě, terasa s výhledem na Prahu nebo vlastní parkování. Prostě dokonalý vau efekt, spadla mi brada,“ popisuje Jana, jak nahlédla na starou čtvrť z nové perspektivy. Není divu, v okolí domu, kde žije její sestřenice, proběhla celá řada citlivých rekonstrukcí, ulice dostávají moderní kabátek, ale pořád jsou to ty secesní domy s elegantními fasádami a historickými prvky.
Pěšky, pěšky a hlavně do parku – nebo restaurace?
S psíkem si hned sedli, i on měl podobně jako Jana rád dlouhé výšlapy a jeho nová panička rychle pochopila, že o zajímavé lokace nebudou mít nouzi. „Ráno i po návratu z práce jsme si dali s pejskem vždycky nějakou výživnou procházku. Sestřenka mi dala pár tipů na její oblíbené parky a měla recht, bylo z čeho vybírat! Grébovka, Riegerovy sady, o víkendu na Vyšehrad a Vítkov, všechno samozřejmě pěšky. Bohužel pro mě bylo všude plno lákavě vyhlížejících kaváren a restaurací a, jak jsem jedlík, a ještě k tomu se dalo sedět na zahrádce, většinou jsem neodolala. Ráno kafíčko a něco na zub, o víkendu brunch, k večeři opulentní menu s výběrem světových kuchyní dle nálady, navrch s dezertem a sklenkou vína, asi tak, no. Sice jsem trochu přibrala, ale nelituju,“
líčí Jana, kterou zaujala hlavně atmosféra, která ji zcela pohltila. Všechna ta světýlka a malé stolečky před podniky, k tomu partičky postávajících lidí, kteří se jen tak stavili na skleničku a kus řeči s přáteli.
„Chvílemi jsem měla pocit, že ani nejsem v Praze, ale v Paříži nebo někde v Itálii. Podvečerní Vinohrady, hlavně okolo Míráku, vypadaly famózně – byl tam takový ten stylový městský šum, ale v mnohem komornějším duchu než třeba na Staromáku – a musím říct, že i dobře chutnaly,“ směje se Jana, která také přiznala, že se nejen dobře nasytila, ale také změnila názor na to, že v celé Praze musí být nutně málo zeleně a míst vhodných na procházky a venčení psa. A to potvrzují i ti, kteří se o zelený komfort starají.
„Praha 2 se řadí mezi nejzelenější centrální městské části. Naše parky patří mezi nejnavštěvovanější v metropoli. A my děláme vše pro to, aby to tak zůstalo i nadále,“
ujišťuje v časopisu Praha2.cz místostarosta Jan Recman, který má oblast životního prostředí na starosti. Aktuálně je v plánu vysadit v parcích dalších jedenatřicet stromů, které budou fungovat nejen okrasně, ale také jako městský tepelný ostrov.
Bez auta a bez hluku
Janu Vinohrady naprosto dostaly a částečně i proto, že za těch čtrnáct dnů u sestřenice nemusela ani jednou vytáhnout z garáže auto. Všude došla po svých, do práce to zvládala bez problémů metrem, což ji nadmíru uspokojovalo, konečně totiž chodila včas. Dobrá dopravní dostupnost a řada dalších benefitů v kombinaci s dobrou zkušeností ji nakonec přiměla k tomu, že si v této čtvrti našla podnájem. Jakmile to půjde, ráda by šla do vlastního, zatím jí to takhle vyhovuje, protože k sestřenici, která si mezitím pořídila už druhého psa, to má kousek a ochotně jí pomáhá s venčením.
„Jsem spokojená, o tom žádná, a jestli bych našla na Vinohradech nějakou chybku? Asi jediné, co mě občas štve, je hluk v souvislosti s různými koncerty a akcemi v Riegerových sadech. Pokud nemám náladu se jít bavit, nechci to slyšet ani doma. Ale to je spíš v létě, teď je naštěstí klid,“ říká Jana.
Rezidenti jako Jana však mohou být v klidu, i na tomhle nešvaru se pracuje. Jak sdělil na nedávné diskusi s občany, o které informovala na svých stránkách Městská část Prahy 2, starosta Prahy 2 Jan Korseska, zachování klidových zón a zajištění, aby pravidla platila pro všechny, patří k prioritám městské části.
Zdroj: autorský text, vlastní dotazování, Praha2.cz, Np2.cz
