Top hledané
Výsledky (0)
Slovensko už zná oficální seznam kandidátů na post hlavy státu. Zájemci tak mohli učinit do 30. ledna do půlnoci. Podmínkou bylo získat buď alespoň 15 tisíc podpisů od občanů starších 18 let, nebo alespoň 15 podpisů poslanců.

Kdo bude nová hlava státu na Slovensku: diplomat, extremista, bývalý soudce nebo obdivovatel válečného státu

Kristina Valachyová
01. února 2024
+ Přidat na Seznam.cz
8 minut
Prezidentka SR Zuzana Čaputová

O hlasy v letošních volbách se bude ucházet celkem jedenáct mužů. V abecedním pořadí kandidují Andrej Danko, Patrik Dubovský, Krisztián Forró, Štefan Harabin, Ivan Korčok, Marian Kotleba, Jan Kubiš, Igor Matovič, Milan Náhlik, Peter Pellegrini a Róbert Švec. Není mezi nimi ani jedna žena.

Peter Pellegrini

Bývalý premiér, předseda strany Hlas-SD a aktuální předseda Národní rady patří k průzkumovým favoritům blížících se voleb. Vystudoval na Ekonomické fakultě Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici a později i na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Košicích. Do politiky se dostal v roce 2002 jako asistent poslance Směru z Banské Bystrice Ľubomíra Vážného. O pár let později byl za Směr zvolen do Národní rady i on a tím pádem jeho politická kariéra pokračovala. V roce 2012 ho vláda nominovala státním tajemníkem resortu financí a později se stal ministrem školství místo Dušana Čaploviče. Směr ho pak poslal do funkce předsedy Národní rady, kde vystřídal zdiskreditovaného Pavla Paška. V roce 2018 po vraždě novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové se Peter Pellegrini na dva roky stal premiérem. Pellegrini svou mateřskou stranu SMER-SD po zhruba 20 letech opustil, aby založil stranu Hlas. Hlas krátce po volbách vstoupil do koalice se Směrem a SNS a vznikla čtvrtá vláda Roberta Fica. Peter Pellegrini jako jediný kandiduje díky podpisům poslanců, zatímco zbývající kandidáti sbírali podpisy od lidí.

Ivan Korčok

Dlouholetý diplomat patří mezi favority na druhé kolo, kde ho však zatím poráží Peter Pellegrini.

Korček v letech 2020 až 2022 řídil resort zahraničních věcí. Byl součástí vlády čtyřkoalice OĽaNO, SaS, Za lidi a Jsme rodina. Intenzivní vládní krize vyvrcholila v září 2022 odchodem SaS z vlády (strana, která jej nominovala do resortu zahraničních věcí) a Korčok ukončil své působení v čele resortu diplomacie. Z politiky se včas stáhl. V loňském roce se rozhodl veřejně oznámit, že bude kandidovat za prezidenta.

Učinil tak ve svém rodném městě, v Banské Bystrici. Vzdělání v diplomacii získal na Institutu mezinárodních vztahů na Univerzitě Komenského v Bratislavě. S diplomacií má bohaté zkušenosti. Její součástí byl dříve, než vzniklo samostatné Slovensko. V roce 1992 nastoupil na tehdejší Ministerstvo mezinárodních vztahů Slovenské republiky. V letech 1996 a 1997 se stal mluvčím rezotu diplomacie, když ho vedl Pavel Hamžík. Za druhé vlády Mikuláše Dzurindy se poprvé stal státním tajemníkem ministerstva zahraničních věcí, kde vydržel do roku 2005. Funkci státního tajemníka si zopakoval i za druhé a třetí vlády Roberta Fica. V 2016 byl pověřen zastupováním Slovenska při provádění předsednictví v Radě Evropské unie. O rok později, když se ministr Miroslav Lajčák stal předsedou Valného shromáždění OSN, Korčok de facto řídil resort. V roce 2018 se stal velvyslancem v USA.

Historická vila na prodej, Praha 5 - 471m
Historická vila na prodej, Praha 5 - 471m, Praha 5

Štefan Harabin

O funkci prezidenta opět zabojuje i neúnavný bývalý soudce. Zkoušel to už před pěti lety, ale nepodařilo se. Je absolvventem Právnické fakulty Univerzity Pavla Josefa Šafárika v Košicích.
V letech 2006-2009 byl jako nominant Lidové strany - Hnutí za demokratické Slovensko ministrem spravedlnosti. Do té doby působil jako předseda Nejvyššího soudu a soudní rady. Po odchodu z resortu spravedlnosti jej soudní rada znovu zvolila do funkce předsedy Nejvyššího soudu. V roce 2014 ve vedení Nejvyššího soudu skončil. Nadále tam však působil jako soudce. VV roku 2020 založil stranu Vlast, se kterou se chtěl dostat do parlamentu. Strana však nezískala dostatek hlasů ani na to, aby pokryla půjčky. Po neúspěšných volbách proto putovala do likvidace.

Štefan Harabin je dnes oblíbencem konspirační a prokremelské scény. Během posledních let šířil několik dezinformací, například že na Slovensko mířilo 11 tisíc migrantů z Afriky, neboli tzv. nejkratší řeč ruského prezidenta Vladimira Putina, která byla zaměřena proti muslimům. Putin takový projev nikdy neměl. Youtube mu v roce 2022 včas pozastavil účet a Facebook mu jej v roce 2023 rovnou smazal.

Na sociální síti schvaloval agresi Ruska proti Ukrajině, čímž se zabývala i policie. V červnu loňského roku na něj za to podal prokurátor obžalobu. V předvolebních průzkumech mu patří třetí příčka, ale za Pellegrinim a Korčokem v nich zaostává zhruba o 20 procentních bodů.

Jan Kubiš

Absolvoval vysokoškolské studium na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů, které ukončil v roce 1976. Poté do roku 1992 pracoval na tehdejším Ministerstvu zahraničních věcí Československé federativní republiky. V letech 1993 až 1994 působil jako velvyslanec a stálý představitel Slovenské republiky při OSN. Později působil jako ředitel Centra OBSE pro prevenci konfliktů. Byl generálním tajemníkem OBSE a působil také v Bruselu jako zvláštní představitel EU pro Střední Asii. Během první vlády Roberta Fica stál chvíli v čele resortu diplomacie. Od roku 2012 byl zvláštním představitelem generálního tajemníka pro Afghánistán a šéfem Asistenční mise Spojených národů v Afghánistánu. V lednu 2021 jej generální tajemník OSN Guterres jmenoval zvláštním vyslancem OSN pro Libyi. Po 11 měsících téhož roku Kubiš oznámil svou rezignaci na post zvláštního vyslance.

Andrej Danko

Absolventem Právnické fakulty na Univerzitě Komenského v Bratislavě absolvoval vojenskou službu na Sliači, v Novém Městě a v Bratislavě. Dosáhl hodnosti desátníka. V roce 2003 absolvoval advokátní zkoušky, po kterých získal titul JUDr. Od roku 2006 - 2010 působil jako asistent více poslanců za SNS v Národní radě SR. V roce 2016 se mu podařilo SNS po čtyřech letech vrátit do parlamentu a strana se stala součástí koalice Směr, SNS a Most-Híd. Danko se stal předsedou Národní rady.

Popularita jeho strany však klesala hlavně po propuknutí aféry s Alenou Zsuszovou, jejíž jméno se spojovalo s vraždou novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové a po několika přešlapech, při kterých se zesměšnil. Národníci opět vypadli z Národní rady, do které se vrátili v roce 2023. Danko zasedl do funkce místopředsedy parlamentu.

Nedávno naboural do semaforu v Bratislavě a z místa nehody ujel. Své jednání vysvětloval tím, že byl zraněn. Policisté mu dali foukat až po 15 hodinách od události. Danko následně přišel o řidičský průkaz.

Marian Kotleba

Do souboje o post hlavy státu se i tentokrát zapojil Marian Kotleba. Politicky se začal zviditelňovat po roce 2003, kdy se stal předsedou strany Slovenská pospolitost, kterou Nejvyšší soud na podnět generální prokuratury zrušil. Důvodem byly hodnoty, které popíraly demokratický systém.
Kotleba se dlouhá léta pohyboval na extremistické scéně a na okraji politického zájmu. Ještě v parlamentních volbách v roce 2012 získala jeho strana LSNS jen 1,58 procenta hlasů. Do parlamentu se nedostala. Později se stal banskobystrickým županem. V roce 2016 se poprvé dostal s LSNS i do parlamentu.

Skončil po porážce v roce 2017, jako poslanec v roce 2022, kdy jej soud pravomocně odsoudil za propagaci neonacistické symboliky. Krátce na to se mu rozpadla i strana v roce 2023, opět se dostala na okraj zájmu.

V 2019 neúspěšně kandidoval za prezidenta. Přestože nepostoupil do druhého kola, získal 222 tisíc hlasů, což bylo více, než dostala celá LSNS v parlamentních volbách 2016. Kvůli odsouzení z roku 2022 se spekulovalo, že v letošních prezidentských volbách nebude moci kandidovat, protože šlo o úmyslný trestný čin čin. Specializovaný trestní soud mu však začátkem letošního roku trest zahladil.

Milan Náhlik

Mezi kandidáty je i Milan Náhlik. Podle dostupných informací se narodil v roce 1976 a pochází z Bratislavy. V minulosti sloužil v policejním sboru a v roce 2020 kandidoval do parlamentu za stranu Hlas lidu ze sedmého místa.

Prodej bytu 2+kk, Praha 2 Vyšehrad – 70 m2
Prodej bytu 2+kk, Praha 2 Vyšehrad – 70 m2, Praha 4

Krisztián Forró

Předseda mimoparlamentní maďarské Aliance se narodil ve Velké Koči. Absoloval Edutus College v Maďarsku. V říjnu 2021, po sloučení tří stran zastupujících maďarskou menšinu na Slovensku (MKÖ-MKS, Most-Híd, SMK-MKP) do strany SZÖVETSÉG - Magyarok. Nemzetiségek. Regiók. | Aliance - Maďaři. Národnosti. Regiony (SZÖVETSÉG - Aliance), se stal Forró jejím předsedou.

Róbert Švec

Do souboje o prezidentský palác se opět zapojí i předseda Slovenského hnutí obrody Róbert Švec. Neúspěšně to zkoušel už před pěti lety. Tehdy získal jen 0,3 procenta hlasů. Švec patří k obdivovatelům slovenského válečného státu a otevřeně se hlásí k jeho prezidentovi Josefu Tisovi. Se stranou SHO kandidoval i ve volbách v roce 2020, kdy ho podpořilo ještě méně lidí než rok předtím v prezidentských - oslovil jen 1966 voličů. V roce 2023 volilo SHO jen 1332 lidí. Švec pochází z Nitry. Vystudoval politologii na Trnavské univerzitě v Trnavě.

Igor Matovič

Matovič jako jediný porazil Roberta Fica, ale vlastní povaha ho připravila o moc. Je tvrdohlavý, malicherný a zejména se nevzdává.

Do politiky přišel už před volbami 2010. Tehdy ho na kandidátku vzala SaS, přestože Robert Mistrík, v té době člen vedení SaS, byl proti. Vadilo mu, že ho Sulík přinesl krátce před volbami. Zatímco do té doby tvořili SaS lidé, kteří se znali a měli podobné pohledy na svět, najednou se jim tam zjevil někdo, o kom nic nevěděli.

Patrik Dubovský

Narodil se v roce 1965 v Bratislavě. Je absolventem Filozofické katedry UK v Bratislavě. Kromě toho studoval i v zahraničí na University College London, se zaměřením na slovanská a východoevropská studia. Později začal působit jako archivář a referent na ministerstvu kultury. V letech 2000 až 2003 pracoval na Úřadu vlády v Sekci pro lidská práva a menšiny. Od roku 2004 až do dnes působí v Ústavu paměti národa, kde se soustřeďuje na pronásledování církví a občanskou rezistenci za komunistického režimu v Československu. V roce 2020 kandidoval do parlamentu za stranu Za lidi z 58. místa, ale nebyl zvolen.

Sázky

Před branami prezidentského paláce stojí 11 kandidátů. Lidé koncem března rozhodnou, kdo se dostane do finále. Někteří se rozhodli také vsadit si na svého kandidáta.

„Už nyní evidujeme vysoký zájem a očekáváme, že to bude podobné jako při parlamentních volbách,“

hovoří pro LP-Life.cz Tarek Yacoob z oddělení bookmakingu ve Fortuně.


Nejvyšší sázka je na Korčoka, který je jedním z favoritů stejně jako Peter Pellegrini. Druhý jmenovaný láká i tipéry z České republiky.

„Bylo na něj uzavřeno několik vysokých sázek i z Česka,"

potvrdil Yacoob.

Jeden z tipérů vsadil na výhru Ivana Korčoka 4 tisíce eur (téměř 100 tisíc korun) s kurzem 2,50. V případě, že by vyhrál, tak si na účet připíše 10 tisíc eur (téměř 249 tisíc korun). Právě na Korčoka je uzavřeno větší množství čtyřciferných sázek. Ty přicházely i na Jana Kubiše, a to hlavně tehdy, když se ještě nemluvilo o kandidatuře Petra Pellegriniho.
Igor Matovič se nakonec kandidovat také rozhodl, ale podle sázkových kanceláří velké šance nemá.
Velké šance nedávají ani Andreji Dankovi, kterému zřejmě uškodila kauza se srážkou semaforu. Docela dobré šance má i Štefan Harabin, který je aktivní na sociálních sítích a oproti Dankovi jeho preference stoupají.
Nejméně sázek bylo zatím přijato na Krisztiána Forróa.

Fotografie kandidátů si můžete prohlédnout v galerii.

Zdroj. Sme.sk, Pravda.sk, Aktuality.sk, autorské dílo

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze