Tunel Blanka jako umělecké dílo: Pražskou Letnou „zdobí” větrák

Díaz ho opláštil deskami s plastickými heraldickými motivy. Reliéf vytvořil prostřednictvím robotického ramene ABB. Praha 7 se tak může chlubit opravdovým unikátem.

Betonový výdech tunelu Blanka původně necitlivě zasáhl do architektonického prostoru obytné části pražské Letné. Mezi místními vzniklo občanské sdružení, reprezentované shodou okolností známým historikem architektury Zdeňkem Lukešem, které se s betonovou obludou, jež byla odsouzená ke „zkrášlení” sprejery, nechtělo smířit.

Prodej luxusního bytu, Praha 1 - 51m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Vybralo návrh Federica Díaze, kombinující moderní průmyslové technologie a heraldické umění, a na světě je dílo se 176 umělecky opracovanými deskami o rozměrech 130 na 235 centimetrů, z nichž každá je unikátní. Součástí je i regenerace okolí, díky níž vznikla pro veřejnost zóna oddechu s cvičebními prvky a lavičkami o ploše zhruba 1000 m2.

„Musím říct, že je to skvělé, moc se mi to líbí, chodím sem často na procházky s kočárkem, takže pro mě je to osvěžující změna,”

svěřila se mladá žena na mateřské dovolené. Díaz není ve světě robotiky žádným nováčkem.

„Projekt Heraldic byl pro náš tým výzva. S roboty pracuji od roku 2008, ale pro reliéf na výdechu jsme vyvinuli s robotem ABB novou techniku, která umožnila dílo tak velkého rozsahu,“

řekl k dokončení díla jeho autor Federico Díaz. Experimentovat s nejnovějšími technologickými postupy začal Díaz již během studií na pražské Akademii výtvarného umění v 90. letech. Svá díla vystavoval po celém světě, mimo jiné v Londýně, Tokiu, Benátkách či Massachussets.

Výsledek si pochvalují nejen obyvatelé Letné, ale i samotná technologická společnost ABB.

„Propojení umění a technologií může vést i k novým směrům v technologickém rozvoji. Kromě prvků umělé inteligence, se kterými náš robot pracoval, projekt také prověřil unikátní techniku odlévání, rytí s mimo-řádnou přesností nebo recyklaci odlévací hmoty,“

řekl Vítězslav Lukáš, generální ředitel ABB v České republice.

Pro společnost to není první spolupráce spojující umění a technologie.  S Federikem Díazem spolupracuje i při tvorbě sochy pro Centrum Bořislavka, kde umělec unikátní technikou robotické fabrikace pracuje s materiálem UHPC (ultra high performance concrete), vyvinutou Kloknerovým ústavem při ČVUT, což se dá považovat za průlom ve stavebnictví.