Pokračování příběhu turistky, která se stala manželkou v Gruzii. "Změň se! Smát se žena nesmí," křičel na ni

"Proč jsi pořád tak hlasitá, proč se pořád tak hodně směješ? To se nesluší, teď jsi moje žena a musíš to změnit!" To byla první slova, která Tereza z úst svého manžela slyšela, když se po čtyřech měsících vrátila zpět za ním do Gruzie. Tentokrát je nečekala cesta vlakem, Ramin do Tbilisi dorazil autem a vzal Terezu přenocovat ke známým v hlavním městě. 

„Byla jsem z toho velmi nesvá. Ramin si mě od příletu téměř nevšímal a necítila jsem se na to přespat u někoho cizího. Ale jakmile jsme přijeli, byla jsem velmi mile přijata. Pamatuji si, že Raminův kamarád byl herec v ochotnickém divadle v Tbilisi a celkem obstojně mluvil anglicky. Byla to velká úleva. A k mému překvapení měli i playstation, nechápala jsem v jaké domácnosti jsem se ocitla. Ráno jsme se rozloučili a já vyrazila s Raminem zpět do Batumi za jeho rodinou,"

začíná své vyprávění Tereza.

Původní článek a začátek tohoto příběhu můžete najít v tomto odkaze. 

Zpět v Batumi a střet s realitou

Když se Tereza vrátila zpátky k Raminovo rodině doufala v to, že při příchodu léta a teplého počasí budou společně trávit čas i na pláži, která byla jen pár metrů za domem, kde Ramin žil. Ten se ale hned po tom, co Terezu přivezl ztratil a domů se vrátil až v noci. Takhle romance pokračovala každý den. Ramin trávil dny pryč mimo domov, venku s kamarády nebo v noci po kasinech. Hodně pil a kouřil marihuanu prakticky denně. Tereza se snažila vše přejít a dát mu prostor, často s ní ale ani nemluvil, nedal jí pusu, ani nepohladil. Argumentoval tím, že tohle se V Gruzii nedělá, to není Evropa a žena má v Gruzii jasné místo a úlohu. Tereza se hodně trápila, ale nechtěla to vzdát. První eskalace jejich vztahu přišla, když se Tereze ztratily peníze.

„Pamatuji si, že jsem měla nějaké lari (gruzínská měna) v peněžence. V přepočtu asi 400 korun. Ale tenkrát to byla v Gruzii velká suma peněz. Průměrný měsíční plat byl v té době 1500 korun. Mohla jsem si tedy se svým kapesným žít v Gruzii hodně nad poměry. Zeptala jsem se Ramina, kde ty peníze jsou, jestli si je vzal. Okamžitě po mě začal křičet něco gruzínsky. Nerozuměla jsem, pak přišla jeho sestra a dívali se na mě jako kdybych jim zrovna zabila psa."

Ramin křičel na Terezu něco v tom smyslu, jak si ho dovoluje očernit z krádeže a že její peníze jsou i jeho peníze, pokud náhodou nezapomněla, že je jeho žena. Dny už potom nikdy nebyly stejné a Tereza se i přes Raminovo zákaz opouštět dům bez jeho svolení vydala se sousedkou na pláž a ke kadeřníkovi.

„Věděla jsem, že pokud bych se ho zeptala, nedovolí mi to. Nic jsem neřekla ani jeho rodině, vždy byli jen na jeho straně. Jedno ráno jsem tedy utekla s Ekaterinou na pláž. Byl to můj malý kousek svobody. Jen jsem pozorovala moře a přemýšlela nad svým trápením. Pak jsem Ekaterinu vzala ke kadeřnici. Nevím, jak se to Ramin dozvěděl, ale chvíli po tom, co jsme tam seděli, se objevil ve dveřích. Začal na mě znovu křičet a za vlasy mě vytáhl ven. Bylo to tak ponižující. V autě se pak rozplakal a já brečela taky. Byl to velmi silný moment. Měla jsem pocit, že je mu to líto, ale byla to jen chvilková slabost,"

popisuje Tereza. 

Trhlina ve vztahu Ramina a Terezy se prohlubovala. Přes slovní nadávky došlo i na sexuální ponižování - o tom ale Tereza mluvit nechce. Je to pro ni i po tolika letech velmi citlivé téma, které ji poznamenalo na dlouho dobu.

„Myslím, že poslední kapka pro mě byla, když jsme jeli na rodinnou oslavu narozenin do vesnice poblíž Batumi. Moje jazyková bariéra mi samozřejmě bránila v tom si povídat s ostatními, a tak jsem si anglicky šeptala s mojí, už tehdy blízkou, přítelkyní Xatunou. Už nevím, co přesně jsme si řekly, ale začaly jsme se hlasitě smát. Ramin v ten moment chytl absolutně cholerický záchvat, jak si dovoluji o něm mluvit a pomlouvat ho. Všichni se na mě dívali. Začala jsem na něj křičet taky, že je paranoidní, že o něm vůbec nemluvím. Jenže v ten moment už měl černo před očima. Musela jsem oslavu opustit a Ramin namísto toho, aby mě odvezl domů, nechal mě samotnou stát na silnici na půl cesty. Přijel pro mě až jeho švagr. Nevím, jak dlouho jsem tam stála. Brečela jsem a měla jsem strach. Ramin následující den odjel do Turecka a tři dny jsem ho neviděla."

Rozvod

Tereza tušila, že Ramin pravděpodobně její osudový muž nebude, ale nevěděla, jak z této situace ven. Doma v Čechách všem tvrdila, že se má skvěle, a tak by pro ně byl zřejmě šok, kdyby po roce přiznala vše, co se jí děje. Rozhodla se tedy z Gruzie odletět na Kypr, pod záminkou nové práce.

„Ramin neměl námitky. Slíbila jsem, že vydělám nějaké peníze a vrátím se zpět do Gruzie. Věděla jsem, že lžu. Když jsem se loučila s jeho rodinou, bylo to pro mě velmi emotivní. I když byli vždy na jeho straně a moje trápení neviděli (nebo nechtěli vidět), vytvořila jsem si k nim velmi silný vztah. Hlavně k jeho matce a sestře. V letadle jsem plakala celou dobu, nikdy jsem nic takového nezažila. Byl to konec něčeho, čemu jsem věřila."

Ramin se Tereze po tom, co odjela na Kypr, už nikdy neozval. Pokud komunikoval, tak prostřednictvím své právničky, která Tereze po dvou letech odloučení napsala, že Ramin žádá o rozvod. 

„Měla jsem napsat v češtině čestné prohlášení, že s rozvodem souhlasím a poslat to poštou do Gruzie. Další rok, dva se nic nedělo. Ale po pěti letech jsem se od Xatuny dozvěděla, že sňatek stále platí a Ramin to nikdy nedotáhl do konce. Jestli můj dopis dorazil, nebo se ztratil někde po cestě, jsem se nedozvěděla. Následovaly právní peripetie, ale po dalších dvou letech mi přišlo vyrozumění, že jsem rozvedená. Sám Ramin mi poslal na Facebooku zprávu, že mi děkuje."

Ramin je v současnosti v Gruzii podruhé ženatý a má syna. Tereza má dvouletou dcerku a spokojený vztah. Svůj příběh chce jednou povídat svým vnoučatům a přeje si, aby si žádná žena ani muž, kvůli lásce nemuseli projít stejným peklem jako ona.

Máte podobný příběh, který chcete sdílet? Napište nám do redakce. 

Zdroj:

Vlastní dotazování

Prodej novostavby 5kk, Praha 10 – 178, Praha 10

Zobrazit nemovitost