Top hledané
Výsledky (0)
České kostely se snaží oslavy Velikonoc Ukrajincům co nejvíce usnadnit

Uprchlická krize pokračuje. Jak u nás Ukrajinci oslavují Velikonoce?

Barbora Večeřová
19. dubna 2022
+ Přidat na Seznam.cz
5 minut čtení
Situace je pro mnoho lidí z Ukrajiny krajně obtížná

Velikonoce symbolizují nový začátek a naději. Ale v současné situaci oslavy tohoto nejvýznamnějšího křesťanského svátku nebyly, jako bývaly. Přibližně 11 milionů lidí bylo totiž nuceno utéct ze svého domova, aby si zachránilo život. Bylo to poprvé, co stráví Velikonoce daleko od své rodiny, přátel a tradic. Jak slavili nebo slaví Ukrajinci v Česku? A co patří k jejich nejoblíbenějším velikonočním zvykům?

V českých kostelech letos proběhnou oslavy ukrajinského termínu Velikonoc.

Slavit naplno křesťanské svátky ve chvíli, kdy jste odloučeni od nejbližších a daleko od domova, nedává smysl pouze zdánlivě. Stovky tisíc lidí na našem území chtěli chtěly oslavovat znovuzrození Krista úplně stejně jako u sebe doma. Možná o to víc, že víra je drží v naději a mírném optimismu z věcí budoucích. Jak to s nimi u nás na Velikonoce vlastně bylo?

Náboženství jako důvod války? 

Pro Ukrajince je náboženství nedílnou součástí národní identity. Stejně jako v dalších válečných konfliktech, i v momentálně probíhající válce na Ukrajině je náboženství faktorem, který hraje svou roli. K náboženskému narativu se ve své řeči uchýlil i ruský prezident Vladimir Putin, který ho využil k vysvětlení toho, že Ukrajinci a Rusové jsou „jedni lidé“. 

„Ukrajina je nezcizitelnou součástí naší vlastní historie, kultury a duchovního prostoru,“

řekl Putin ve své řeči. 

Prodej exkluzivní vily, Praha 4 - Kunratice
Prodej exkluzivní vily, Praha 4 - Kunratice, Praha 4

Putinovo tvrzení reflektuje běžně užívaný výklad historie ortodoxního křesťanství v Rusku, podle něhož jsou Rusové a Ukrajinci jedním národem, který pochází ze stejného křesťanského království. Podle národních dějin obou zemí přijal tehdejší panovník, kyjevský princ, křesťanství a založil království s jednotnou vírou, které se stala předchůdcem dnešní moderní Ukrajiny a Ruska.

Většina Ukrajinců s tímto výkladem ale nesouhlasí. Podle nich opomíná dlouhou historii ukrajinské nezávislosti, která je pro národní identitu Ukrajiny zcela zásadní. 

 

Náboženství má komplexní historii 

Historie náboženství na Ukrajině je bohatá a v mnohých případech velmi často komplikovaná. Jednou z nejvýznamnějších je pravoslavná církev. Právě její součástí je názor, že Rusové a Ukrajinci jsou jednotní.

V dobách imperialistického Ruska tato církev často sloužila jako nástroj asimilace, přičemž církev využívala různých prostředků, které měla k tomu, aby se nově podmaněné národy staly poddanými Ruska.

V další významné kapitole dějin se v prvních dekádách existence Sovětského svazu proti náboženským institucím výrazně vymezili Bolševici. Církev viděli jako konkurenci a nástroj minulého režimu. V období druhé světové války ale zase církev plnila svou důležitou roli – používala se jako propagandistický nástroj k šíření národního cítění.

Ukrajinci, kteří nechtěli být součástí tehdejšího náboženského systém, se připojili k řeckokatolické církvi, jiní se rozhodli držet svých tradic, ale ne pod kontrolou Moskvy. Po kolapsu Sovětského svazu se Ukrajina ocitla v pozici, kdy dostala příležitost k novému definování tamní náboženské krajiny. V roce 2019 byla ukrajinská církev za autokefální, což znamená, že se stala nezávislou.

Momentálně se na území Ukrajiny hlásí k moskevské pravoslavné církvi asi 3 procenta obyvatel, 24 procent následuje ukrajinskou církev. Podobný počet Ukrajinců se označuje za striktně pravoslavné bez další specifikace. 

 

Tradice dodržují i u nás 

Invaze na Ukrajinu stále a s ním spojená migrace stále nekončí. Do Česka od začátku války přišlo podle odhadů české vlády na 300 tisíc lidí, kteří zde hledají bezpečí. S příchodem nejvýznamnějšího křesťanského svátku se tak nabízí otázka, jak ve světle momentálního dění tyto svátky oslavili nebo slavit budou.

Pro většinu z nich oslavy letos nebudou, co bývaly. Církev se jim toto období snaží co nejvíce zpříjemnit a zapojit je do komunitního života. Vzhledem k tomu, že Velikonoce se slaví podle gregoriánského kalendáře jindy než podle juliánského, s přílivem ukrajinských uprchlíků se kostely přizpůsobily juliánskému datu a připravují pro věřící speciální mše o týden později.

Například Arcibiskupství pražské ukrajinským věřícím za účelem oslav propůjčuje některé z pražských kostelů. 

„Věřící přicházející z Ukrajiny se dělí na dvě skupiny. Největší skupinu tvoří pravoslavní, zbytek řeckokatolická církev. Pražská arcidiecéze se věřícím snaží vycházet co nejvíce vstříc. Pražský arcibiskup Duka se sešel s představiteli pravoslavných a na den, kdy Ukrajinci slaví Velikonoce, jim Arcibiskupství pražské zapůjčí kostel Nejsvětějšího Otce Páně na Náměstí Jiřího z Poděbrad, římským katolíkům je zase zapůjčen kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a svatého Kajetána. V tomto kostele se už od začátku války každou neděli pořádají bohoslužby v ukrajinštině. Do budoucna se plánuje poskytnutí dalšího kostela pro dlouhodobější účely,“ 

říká tiskový mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz

 

Polévání vodou, pečení tradičního pečiva nebo půst 

Na rozdíl od našich se ale jejich zvyky liší. Přípravy začínají týden před Velikonocemi. Například to, že by se na Velký pátek nemělo pracovat, na Ukrajině platí v neděli. Pondělí, úterý a středu se věnují barvení vajíček, kterým se říká krashanky, a také pečení – nejčastěji jde o typický chléb paska. Čtvrtku se říká bílý a každý Ukrajinec by si v tento den měl uklidit a vyprat.

Velikonoční pátek patří půstu a sobota pečení chleba. Největším rozdílem je pomlázka – tu na Ukrajině neznají. V pondělí se ženy nejčastěji polévají vodou nebo voňavkou, klidně i na veřejnosti. Velikonoce provází noční i ranní mše.

Otevřít v galerii (1)
Paska - tradiční velikonoční jídlo
Paska - tradiční velikonoční jídloZdroj: Profimedia

Vše z uvedeného, byť ve ztížených podmínkách, Ukrajinci mohou zažívat i u nás. Svorně doufáme, že příští rok už jim to bude umožněno v jejich původní domovině a bez dopadajících ruských raket, ostřelování a teroru ruských vojáků. To, alespoň za nás zůstává největším velikonočním přáním.

 

Zdroje: english.radio.cz, usip.org, theconversation.com, ukrainianpeople.us, vlastní dotazování 

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze