Zasedání NATO budí emoce. Pověstná je Zemanova obhajoba Ruska, nebo Bidenův omyl, kdy si spletl Zelenského s Putinem

Pozvánído NATO jsme dostali před třiceti lety. O dva roky později proběhl první summit, jehož jsme oficiálně zúčastnili. Státníci se na něm tehdy ve Washingtonu zavázali k ukončení represivních akcí srbského vůdce Slobodana Miloševiče proti Albáncům v jugoslávském Kosovu. Zároveň s tím přijali akční plán a revidované Strategické koncepce NATO. Vyhlášena byla také Iniciativa k budování nových obranných schopností a Iniciativa ke zbraním hromadného ničení.

Od té doby k řadě událostí, které stojí za zaznamenání. A nemusí se týkat zrovna právě vyhroceného sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreja Babiše. Podívejme se trochu do historie.

Španělský zářez

Například loni došlo na této akci v Haagu k dohodě o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny. Na okraj summitu se uskutečnila řada schůzek, včetně jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským.

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Dvaatřicet spojeneckých zemí se na zasedání usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko. Přesto se našel potížista v podobě Španělska, jehož premiér Pedro Sánchez uvedl, že je schopen plnit pouze požadavky NATO s výdaji ve výši 2,1 procenta HDP. Rok předtím jeho země dala 1,28 procenta HDP, tedy nejméně ze všech spojenců. Trump pak na tiskové konferenci Madridu pohrozil, že Spojené státy budou prosazovat vůči Španělsku přísnější podmínky při jednání o obchodních dohodách.

Zelenskyj není Putin

Před dvěma roky zase tehdejší americký prezident Joe Biden čelil řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech. Jednaosmdesátiletý prezident tehdy ujišťoval, že je připraven třeba i za tři roky čelit ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nebo čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi. Realita byla však jiná. Novým vůdcem Spojených států se stal nakonec Donald Trump.

Biden během závěrečného dne akce Biden navíc omylem označil ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina, lídra Ruska útočícího na Ukrajinu.

„A nyní chci předat slovo prezidentovi Ukrajiny, který má stejně odvahy jako odhodlanosti. Dámy a pánové, prezident Putin,"

řekl Biden a odcházel od řečnického pultíku. Vzápětí se však vrátil a korigoval svůj omyl.

„Prezident Putin, vy porazíte prezidenta Putina, prezidente Zelenskyj. Tolik se soustředím na porážku Putina,"

omlouval své přeřeknutí Biden.

„Já jsem lepší,"

reagoval tehdy s úsměvem Zelenskyj.

V sále Bidenův omyl vyvolal rozpačité reakce.

Hlavně se nepouštět do žádných větších akcí

V roce 2023 summit NATO rozhodl o posílení východního křídla. Generální tajemník Jens Stoltenberg vyvolal kontroverze, když prohlásil, že aktivní zapojení aliance do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky. Polský návrh na vyslání mírové mise pod alianční záštitou na Ukrajinu i proto souhlas summitu nezískal. Polský premiér Mateusz Morawiecki dal poté najevo nespokojenost.

„Podpora od Spojených států by měla být mnohem větší, protože Ukrajinci riskují své životy. Německo, Francie a mnoho dalších zemí nedělá dost,"

Prodej luxusního bytu 3+kk Košíře, Praha 5 –, Praha 5

Zobrazit nemovitost

prohlásil Mateusz Morawiecki v rozhovoru poskytnutém listu The Washington Post. „Musíme jim (Ukrajincům) dát přinejmenším obranné zbraně, aby mohli bránit své domovy, svůj život a své rodiny,"

dodal.

Zelenskyj tehdy západním zemím zase vyčetl, že nereagují na ukrajinské prosby o pomoc.

„Máte nejméně 20 tisíc tanků! Ukrajina požádala, abyste nám darovali nebo prodali jedno procento z nich. Ale ještě jsme nedostali jasnou odpověď. Nejhorší věcí během války je nemít jasné odpovědi na žádosti o pomoc,"

řekl.

Obhájce Ruska?

Samostatnou kapitolou byla účast prezidenta Miloše Zemana. Před třemi lety, kdy se akce konala v Bruselu, se jí už nezúčastnil, protože mu lékaři zakázali využívat leteckou přepravu. Na předchozích aliančních summitech však vždy Českou republiku zastupoval právě on.

Zeman jezdil na summity sám, a přestože s Babišovou vládou vycházel skvěle, tak třeba na summitu v Bruselu roku 2018 se veřejně chvástal, jak premiéra tlačí ohledně výdajů na obranu.

Svým partnerům v NATO předtím vzkazoval, jak české premiéry a ministry obrany do zvyšování obranných výdajů tlačí. Zároveň s tím ale jedním dechem volal po smíření s Ruskem a argumentem, abychom neopakovali studenou válku, se kterou má Česká republika neblahou přímou zkušenost.

„Dialog s Ruskem je někdy těžký, ale potřebný,“

apelovala dnes již bývalá hlava státu.

Zdroje: autorský článek, ČTK, Forum24