Zmrazení česko-ruských vztahů vyústilo v ultimatum: Čas právě vypršel

Kauza Vrbětice se pro veřejnost "znovuotevřela" 17. dubna, kdy české bezpečnostní služby zjistily, že za výbuchy muničního skladu v roce 2014, kde zahynuli dva lidé a byla způsobena miliardová škoda, mohli s největší pravděpodobností dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU - Michail Čepiga a Alexandr Miškin.

Čtyřminutový brífink s jasným závěrem podporou prezidenta

Premiér Andrej Babiš na mimořádném brífinku vlády konstatoval, že při explozích ve Vrběticích došlo k obrovským materiálním škodám, vážnému ohrožení a narušení života mnoha místních obyvatel, a především že zde zahynuli dva čeští občané. Dále ocenil práci českých bezpečnostních složek a Policie české republiky, zvláštní zmínku věnoval Národní centrále proti organizovanému zločinu. Zdůraznil, že Česká republika je svrchovaný stát a že musí na tato bezprecedentní zjištění odpovídajícím způsobem reagovat. Babiš měl navíc plnou podporu prezidenta republiky Miloše Zemana.

Luxusní penthaus na Praze 1 - 226m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Kečup na zdech ruského velvyslanectví

Po zveřejnění nových okolností celé kauzy se strhla obrovská vlna nevole, a to nejen v politických řadách, ale i mezi širokou veřejností.

V noci 17. dubna zadržela policie u ruského velvyslanectví v Praze sedm lidí, kteří kečupem potřísnili zeď ambasády. Kečup měl symbolizovat krev a byl reakcí na tragickou událost ve Vrběticích. Incident zaregistrovala i ruská média, která skupinu označila za chuligány.

Rusko všechno popírá

Předseda zahraničního výboru ruské Rady federace Vladimir Džabarov zareagoval na nová zjištění jako první, když prohlásil, že tvrzení české vlády o podílu ruských agentů na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích je absurdní.

„Rusko nemá nic lepšího na práci než vyhazovat do povětří nějaké sklady. Nikdy jsme Česko nepovažovali za svého protivníka,“

řekl Džabarov.

„Je to prostě úplně vymyšlená situace, aby podpořili Američany, kteří teď od nás dostali tvrdý úder.“ 

Škatule, hejbejte se - na diplomatické rovině

Následovaly rovněž kroky českých i zahraničních politiků a došlo k česko-ruské diplomatické roztržce. 

Česká Republika na základě nových zjištění vyhostila 18 pracovníků (z toho 14 diplomatů) ruského velvyslanectví v Praze. Vyhoštěni byli podle Jana Hamáčka, ministra vnitra a zahraničních věcí všichni, kdo byli českými tajnými službami identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb.

Na to reagovala ruská strana v odvetě, kdy naopak vyhostila 20 zaměstnanců české ambasády v Moskvě, z toho 16 diplomatů. A „boj“ na vyšší úrovni stále pokračuje.

Paralyzované ambasády

Ambasády v obou znesvářených zemích jsou momentálně paralyzované nedostatkem pracovníků, na české ambasádě v Moskvě fungují jen konzulové, zbývající diplomaté musejí zemi opustit. Kromě zástupce velvyslance se do Česka vrátil i celý politický a hospodářský úsek.

Byt Smetanovo nábřeží 191m, Praha 1

Zobrazit nemovitost

„Reakce je silnější, než jsme očekávali. Museli jsme ji očekávat, současně ale Česko nic neprovedlo. My jsme se stali obětí jejich operací,“

podotkl Hamáček.

Všichni vyhoštění Češi se z Ruska vrátili v noci na úterý vládním speciálem. Na opuštění země dostali pouze 24 hodin, což s sebou neslo nemalé komplikace například v přepravě jejich domácích mazlíčků. Naopak diplomaté ruští měli na sbalení dvojnásobný čas, 48 hodin, a opustili zemi během pondělí. Někteří opoziční politici volají po tzv. “zeštíhlení” ruské ambasády v Praze.

Kostlivec byl ve skříni dlouho

„Své ovoce má mnohaleté nejednání s Ruskou federací na různých úrovních. Otevřených otázek mezi námi je totiž hodně. Bez jednání by bylo možné snižovat počet ruských diplomatů toliko cestou jejich vyhošťování, tedy jednostranně. To by vedlo k různým odvetným akcím z jedné a druhé strany,“

řekl pro novinky.cz bývalý ministr zahraničí a současný poradce premiéra Cyril Svoboda.

Zaznívají hlasy o tom, že obě země měly na řešení problémy naddimenzovanosti několik desítek let. Nyní se očekává, jak celá situace dopadne.

Názory zkušených diplomatů

Česko vstoupilo do diplomatické rozepře s Ruskem ve znevýhodněné pozici, protože české zastoupení na ambasádě v Moskvě je mnohem střídmější než to ruské v Praze. Důvody je třeba hledat i v pořádcích, které v Československu panovaly před sametovou revolucí. Z krize se může Česko dostat s pomocí spojenců z NATO a EU, shodli se diplomaté Cyril Svoboda a Michael Žantovský.

„U nás je to samozřejmě pozůstatek normalizačních dob, kdy byla sovětská ambasáda vlastně místodržitelstvím okupační mocnosti. Za třicet let se ale ten poměr dal podstatně změnit, kdyby si to vláda uložila jako úkol. Zejména se naskýtala příležitost při dělení Československa na konci roku 1992,“

uvedl bývalý český velvyslanec ve USA, Británii a Izraeli Michael Žantovský pro Novinky.cz a dodal:

„Musíme v každém případě vyhostit dva další ruské diplomaty. A musíme účinně naléhat na naše spojence, aby se k nám podobnými praktickými kroky připojili, jinak riskujeme úplnou likvidaci naší ambasády.“

Ledová reakce z Kremlu

Ruská federace se přitom stále ozývá, že český tón v celý jednání je pro Rusko nepřijatelný. 

“Český tón v jednání s Ruskem je nepřijatelný,”

řekla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve vyjádření pro stanici Vesti FM. Sama naznačila, že jsou pro ni kroky Prahy nelogické, takže se domnívá, že Praha plní cizí zadání.

„Je potřeba se zeptat, oč usilují, co chtějí,“

řekla Zacharovová ve vysílání stanice Vesti FM.

„V žádném případě žádná ultimáta, žádný ultimativní tón, žádné podobné snahy, které dělají, jsou nepřijatelné pro naše zemi. Ale nemyslím si, že by to nevěděli.“

Zacharovová těmito slovy zareagovala na včerejší české ultimatum: Česko požaduje po Moskvě, aby do čtvrtečního poledne buď přijala zpět 20 vyhoštěných českých diplomatů, nebo se sníží počet pracovníků ruské ambasády v Praze, aby byl stejný jako je na českém velvyslanectví. To by znamenalo odchod asi šedesáti ruských diplomatů.

Návrhy na srovnání počtu diplomatů na obou stranách by byly podle zkušených českých politiků Svobody i Žentovského chybné. Je normální, že má velký stát u těch menších více diplomatů než naopak. Měnit úzus a vyrovnávat počet diplomatů jedna ku jedné by podle Žantovského fakticky znamenalo zmrazení vztahů.

Reakce českých politiků

Špatné česko-ruské vztahy se pravděpodobně logicky promítnou i do poměrů Ruska a Západu. 

Pokud bude potvrzeno zapojení Ruska do výbuchu vrbětického skladu, ovlivní to například i účast ruské firmy Rosatom v tendru na dostavbu české jaderné elektrárny Dukovany.

„Je na čase utnout debaty o zapojení Ruska do dostavby Dukovan. Bezpečnostní rizika musíme brát vážně a ne čekat, až se něco stane. Stejně tak je třeba jasně odmítnout ruskou hybridní válku kolem očkování,”

nechal se slyšet bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. 

Předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda ODS Petr Fiala obviňují Rusko ze státního terorismu. Podle poslance a šéfa sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého je exploze v muničních skladech ve Vrběticích největší útok na Českou republiku od roku 1968. Předseda SPD Tomto Okamury uvedl, že počká na důkazy.