Top hledané
Výsledky (0)
Nejvýznamnější barokní památka slaví 350 let od poklepání základního kamene.

V pražské dominantě hrál Mozart a šmírovala StB. Chrám dnes slaví 350 let

Radim Červenka
06. září 2023
+ Přidat na Seznam.cz
3 minuty
Expozice pozorovatelny StB.

Panorama hlavního města je neodmyslitelně spjato s kopulí a věží chrámu svatého Mikuláše. Základní kámen kostela byl poklepán přesně před 350. lety. Stavba prošla velmi zajímavou historii, sloužila k prezentaci světoběžníků z jezuitského řádu, posléze pravoslavné i husitské církvi. V časech komunistického režimu kostelní věž skrývala tajemství pozorovatelny Státní bezpečnosti, její výhled agenti využívali ke šmírování svých podezřelých spoluobčanů. 

Expozice pozorovatelny StB.
Chrám sv. Mikuláše
Panorama Prahy s chrámem sv. Mikuláše

Na základní kámen monumentálního kostela na Malé Stráně oficiálně poklepal 6. září 1673 sám habsburský panovník Leopold I. Dnes si připomínáme především tento historicky zaznamenaný historický akt, samotná stavba svatostánku trvala přibližně 100 let.

Spojena je se slavným rodem barokních architektů, otcem a synem Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dientzenhofery. Do provozu se dostal v roce 1747, stejně jako varhany uvnitř kostela, které jsou tvořeny čtyřmi tisícovkami píšťal. Při své návštěvě Prahy na ně hrál i jeden z nejslavnějších hudebních skladatelů, Wolfgang Amadeus Mozart.

Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m
Luxusní penthouse na Praze 1 - 226m, Praha 1

Jezuité v chrámu prezentovali cesty po světě

Kostel měl sloužit především jezuitskému řádu a reprezentovat světové misie jeho činovníků. Tomu odpovídá i výzdoba kde najdeme řadu exotických výjevů reprezentujících to, že Jezuité byli průkopníky objevování neznámých krajin v Africe, Austrálii nebo Jižní Americe, kde se snažili šířit křesťanství mezi domorodým obyvatelstvem.

Dlouho si však u sv. Mikuláše jezuité neužili několik let po jeho dokončení byl roku 1773 řád zrušen. Chrám si pak ve své moderní historii zahrál i ve filmu. Konkrétně v hollywoodském akčním snímku Van Helsing. V kostele se odehrávala scéna s upírským plesem, po natáčení tak byl kostel raději znovu vysvěcen.

Stavba však nesloužila jen k církevním účelům. Její součástí je věž, která je neodmyslitelnou součástí kostelní dominanty. Ačkoliv se jedná o jednu stavbu věž je vedena pod vlastním popisným číslem (kostely čísla popisná obvykle nemají). Nikdy totiž nepatřila církvi, ale byla nejdříve v majetku samostatného města Malé Strany a po spojení pražských měst v roce 1784 přešla do správy hlavního města a je v něm i v současnosti.

Tajemství věže a šmíráci státní bezpečnosti

Do věže byl vbudován byt věžníka, jehož primárním úkolem bylo z výšky pozorovat případné požáry a včas před nimi varovat. Ve městech, kde podstatná část staveb byla ze dřevy byly požáry po dlouhou dobu největším nebezpečím. Dost možná není náhodou, že jeden z největším požáru zažila Praha právě na konci 17. století, před zahájením stavby chrámu svatého Mikuláše. Věžník pak ještě zvonil na zvony a staral se o chod celé stavby.

Město ve věži dnes provozuje expozici, kde si život takovéhoto zvoníka v 18. století může každý vyzkoušet na vlastní kůži. Jenže nelehký život našich předků není jediným tajemstvím, které věž dlouhou dobu ukrývala. Pozorovatelna se totiž hodila ještě jedné organizaci spjaté s minulým režimem.

V druhé polovině 20. století si komunistická tajná policie nebo-li Státní bezpečnost (StB) zřídila ve vysoké dominantně města pozorovatelnu ke šmírování podezřelých živlů. Primárně z vyvýšeného místa pozorovali lidi, kteří se pohybovali v okolí zahraničních ambasád. Z pozorovatelny byl také velmi dobrý výhled do bytu herečky Jiřiny Jiráskové, v němž bydlela s režisérem Zdeňkem Podskalským.

Agenti StB této stanici mezi sebou přezdívali Dědkárna, byť oficiální krycí název byla Kajka. Důvodem přezdívky byl zvyk, kdy na zde na směny trvající 24 hodin chodili pracovat především agenti v důchodové věku. Služba na věži s exkluzivním výhledem na Prahu platila i mezi členy nechvalně známé komunistické státní policie za benefit a možnost šmírovat ve jménu strany na tomto místě bylo mezi agenty považováno za jakýsi pracovní benefit. Obdobných stanic měli jen v Praze komunisté k dispozici přes 70.

Ačkoliv služebna svou činnost na tomto místě ukončila už v lednu 1990, trvalo ještě dvacet let, než bylo místo zpřístupněno veřejnosti. Podle průvodců se stala bývalá pozorovatelna StB populárním cílem pro návštěvníky z Ruska, kteří se zde podivují nad jejím zpřístupnění veřejnosti v původní neporušené podobě. V Rusku se podle nich obdobná tajemství bývalého režimu před veřejnosti takto neodhalují.

Zdroje: cirkev.cz, stnicholas.cz, ct24.ceskatelevize.cz, novinky.cz, idnes.cz, prague.eu, wikipedia.org, tn.cz  

 

Líbil se vám článek?
Diskuze 0 Vstoupit do diskuze
Tagy: